Události České bitevníky narazily u Američanů
Americká diplomacie údajně intenzivně lobbovala proti prodeji českých bitevníků L-159 do některých zemí. Vyplývá to z depeší americké ambasády v Praze, které zveřejnil server WikiLeaks. Pokud se těmto materiálům dá věřit, pak podle nich američtí diplomati úspěšně tlačili na české politiky, aby vydání licencí znemožnili.
Ladislav Šimek
Podle informací zveřejněných Českou televizí šlo zejména o prodej
bitevníků L-159 do Bolívie a Venezuely, s nimiž mají USA špatné
vztahy. Kromě protiamerických režimů v obou zemích vadila Američanům
údajná spolupráce Venezuely s Íránem. "Informace, které jsme
vám poskytli, by měly české vládě stačit k tomu, aby vetovala
technologickou kooperaci a prodej zbraní Aera Vodochody do
Venezuely," řekl v červnu 2007 podle WikiLeaks bývalý velvyslanec
USA v Praze Richard Graber. Ladislav Šimek, prezident Aera Vodochody,
výrobce bitevníků L-159, v podstatě jeho slova potvrdil:
"V případě určitých teritorií se nám v minulosti stalo, že nám skutečně bylo naznačeno, že nejsou přípustná."
Aero Vodochody zvolilo jinou cestu a chtělo alespoň pronajmout letouny L-39 k výcviku pilotů. V depeši ministerstvo zahraničí sděluje, že všechny formality jsou v pořádku a licenci musí udělit. Ve věci se podle České televize údajně angažoval i tehdejší premiér Mirek Topolánek, který kontaktoval amerického velvyslance Richarda Grabera. "Velvyslanci řekl, že instruoval vládu pozastavit řízení o udělení licence. Má v úmyslu svolat v příštích dnech jednání s činiteli vlády a přezkoumat celou záležitost," uvedl v červenci 2007 zástupce velvyslance USA Michael Dodman. Sám Mirek Topolánek je v této věci poměrně opatrný:
Mirek Topolánek, foto: ČTK
"Já o tom nic bližšího nevím. Myslím si, že tréninkové
letouny L-39 nebo náhradní díly k nim tam vyvézt můžeme. My ale
chceme samozřejmě prodat stopadesátdevítky. To, bych řekl, je daleko
tvrdší oříšek."
Spojené státy prý nebyly v případě L-159 nakloněny ani obchodu se spřátelenou vládou v Afghánistánu. Všechno tam probíhalo zdlouhavě a nepříliš vstřícně. Za posledních 12 let, kdy Aero Vodochody tyto bitevníky vyrábělo, se je pokoušelo prodat či pronajmout do zhruba třiceti zemí, mimo jiné do Indie, Nigérie, Maďarska či Polska. Nyní se Česká republika a výrobce snaží nepotřebné L-159 prodat do Iráku, kde by měly sloužit pro školení pilotů, kteří by pak létali na amerických stíhačkách F 16. Jak ale České televizi potvrdil prezident Aera Ladislav Šimek, Američané, kteří do bitevníku L-159 dodávají některé důležité komponenty, příliš velkou ochotu neprojevují:
Letouny L-159, foto: Ministerstvo obrany ČR
"Já se přiznám, že si nejsem vědom jakékoliv aktivní podpory
americké strany tomuto obchodu."
Česká armáda si původně objednala 72 letounů L-159. Dvě třetiny ale vyřadila a dodnes stojí v hangáru. Zatím se povedla jen výměna pěti strojů za dopravní letadla CASA do Španělska, ale údajně ani tyto stroje zatím nelétají.
Americká strana nekomentuje žádné záležitosti spojené s depešemi zveřejňovanými serverem WikiLeaks, pouze odsuzuje jejich únik na veřejnost. Česká strana se v tomto ohledu příliš neliší. V České televizi svůj názor na toto téma vyjádřil bývalý diplomat, nyní analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek:
"Já musím říct, že samozřejmě z hlediska konkrétní
diplomatické služby je to katastrofa, která zásadním způsobem
podlamuje její důvěryhodnost i schopnost získávat informace pro
budoucnost, protože nikdo z potenciálních zdrojů informací se nechce
vidět za rok nebo za dva zas někde na WikiLeaks, že někde něco
prozradil. Ale na druhou stranu jako člověku je mi to obrovsky
sympatické, protože nám to umožňuje nahlédnout tam, kam bychom se
normálně, historici, politologové, nikdy nepodívali. I když tedy vím,
že je to pro diplomaty katastrofa, tak jako pro člověka je mi to
obrovsky sympatické."
Připomenu, že depeše amerického velvyslanectví v Praze,
zveřejňované serverem WikiLeaks, mimo jiné hodnotí české politiky
podle náklonnosti ke Spojeným státům či jmenují některé osoby,
které si ve spojení s politiky řekly o úplatek. Věrohodnost
zveřejňovaných depeší je asi diskutabilní. V českém tisku jsou
hodnoceny různě. Signifikantní může být titulek, který použily
Hospodářské noviny: "Depeše USA popisují české politické
bahno".






