Události Česká věda: úspěchy slaví jaderná fyzika či genetika

16-03-2012 15:10 | Jan Charvát

Česká věda po dvaceti letech svobodného bádání zaznamenala řadu úspěchů. I když stále dostává v porovnání s ostatními státy málo evropských grantů, mezinárodní spolupráce se rozvíjí. Češi jsou úspěšní hlavně v průmyslových oborech, tedy v počítačových technologiích, kybernetice či robotice. O současné situaci české vědy hovoří historik české vědy docent Antonín Kostlán.

Stáhnout: MP3

Antonín KostlánAntonín Kostlán "Česká věda měla vždy určitou nevýhodu v tom, že se musela přiklánět k některému z velkých proudů, které ve vědě byly. Ty hlavní historické proudy byly spojené jednak s anglofonní oblastí, to znamená pěstované v angličtině, a jednak s německy mluvící oblastí, se kterou byla česká věda vždy spjata více. V některých případech byla věda na periferii, v některých případech se dotýkala toho hlavního proudu, toho mainstreamu. Z toho bohužel vypadla v roce 1948, protože většina těch profesorů, kteří vyučovali a vedli vědu v 50. letech, byli sice loajální s komunistickým režimem, ale stále byli spjati s hlavním proudem vědy, který byl v Evropě. Výměnou generací i tím, jak režim vědě odpíral některé základní - zejména materiálové a infrastrukturní - vybavení, se věda dostávala do určité izolace. Dá se říci, že se po dvaceti letech vrátila do evropského mainstreamu, a v některých oblastech v něm zaujímá významnou roli. Je vřazena mezi národní vědy v rámci celkově anglicky pěstovaného mainstreamu."

Antonín HolýAntonín Holý Jaké jsou hlavní oblasti, ve kterých je česká věda úspěšná?

"Úspěchy se týkají pomezí vědy a farmakologie, můžeme připomenout profesora Antonína Holého a jeho léky, které jsou určeny na některé civilizační choroby. Pak je tady otázka jaderné fyziky a center, které se zde podařilo již vybudovat v podobě pražské akce PALS a těch, které se ještě chystají. Dala by se připomenout také oblast genetiky a vývoje nanotechnologií, kde je celá řada velice významných aktivit."

Česká věda utrpěla ztráty řady svých příslušníků emigrací od roku 1945 do 80. let. Jak moc se ta emigrace projevila?

"Emigrace vlastně probíhala už předtím za druhé světové války, pak se ale většina vrátila. Máte pravdu, že hlavní emigrační vlna začala po roce 1948. Taková ta úplně největší byla spjata s rokem 1968. Skutečně odešly desítky či stovky vědců, z nichž řada byla významná. Odešli ale také mladí lidé, kteří s vědou začínali, vědecky se rozjížděli a dostali se díky liberalizaci poměrů v 60. letech na významné zahraniční univerzity. Tam rozjížděli svoji kariéru. V tu chvíli jim přišel befel z Prahy, okamžitě se vraťte, nechceme, abyste dále pokračovali. To byla celá jedna generace, která se odmítla vrátit a je mezi ní řada velmi významných vědců, kteří si ve světě získali renomé. Česká věda byla velmi ochuzená. Lze připomenout profesora Josefa Michla z oblasti chemie, lze připomenout celou řadu dalších lidí i z humanitních oborů, kteří se dokázali v zahraničí etablovat."

Jak vidíte perspektivu české vědy do budoucna?

"Těžko odhadovat vývoj, věda je vždy překvapivá. Každých pět let přináší nová paradigmata. Je to skutečně něco, co je spojeno se hrou, s určitým způsobem zkoušení a opakování. Těžko říci, dá se asi předpokládat, že vývoj povede do oblasti biotechnologií. Tam předpokládám, že budou velké výsledky. Vzhledem k tomu, že česká věda ve špičkových lidech byla vždy spojena s technikou a technickou dovedností, tak bych si dokázal představit, že biotechnologie bude něco, co dokáže české vědě přinést výsledky v budoucnosti."

Linkovací služby

Doporučujeme

Další články vydání

Poplatky za znečišťování ovzduší asi zůstanou

Zdeňka Kuchyňová

Firmy, které znečišťují ovzduší, se poplatků pravděpodobně nezbaví. Senátoři totiž odmítli návrh poslanců, kteří chtěli platby do...Více

Související články

Více

Z archivu rubriky

Více

Aktuální relace