Česká Mensa má jako jediná na světě vlastní gymnázium

Praha poprvé hostí více než 400 členů národních organizací Mensa z 28 zemí. Organizace sdružuje nadprůměrně inteligentní lidi ze všech koutů světa. Špičkové odborníky čeká pět desítek přednášek a workshopů. Hovoří se mimo jiné o původu finanční krize, ale také o misi na Mars či původu gravitace. Účastníci se mohou naučit základy čínské kaligrafie a češtiny. Předsedou české Mensy je Tomáš Blumenstein, kterého jsme pozvali k mikrofonu.

Tomáš BlumensteinTomáš Blumenstein A začneme číslem. Jaké IQ má předseda české Mensy Tomáš Blumenstein?

"168."

Kdy Mensa v Česku vznikla a kolik má dnes členů?

"V českých zemích je Mensa od roku 1989. Máme zhruba 2000 členů, z toho 600 dětí."

Co je podmínkou přijetí?

"Jedinou podmínkou je absolvovat IQ test s hodnotou nad 130, to mají 2 procenta populace."

Jak dodal Tomáš Blumenstein, velkou pozornost budou delegáti výročního setkání Mensy věnovat vzdělávání nadaných dětí. Česká Mensa má už půl roku akreditovaný program i pro děti ze školek.

"Pro českou Mensu je to docela významné téma, dlouhodobě se tím zabýváme a pozvali jsme řadu odborníků, kteří mají možnost si tu vyměnit svoje zkušenosti právě v oblasti nadaných dětí."

K čemu se odborníci kloní? Je lépe, když jsou nadané děti vzdělávány zvlášť nebo když jsou s ostatními dětmi v jedné třídě?

"Nedá se jednoznačně říct, která z těch metod je nejlepší. Zjednodušeně říkám, že nejlepší je to tam, kde to dělají dobře, kde je dobrý učitel a dokáže to dobře udělat, tam je to výborné."

Vy jste také představili svůj projekt, je to gymnázium Buďánka. Jakou metodou tam vyučujete?

"To gymnázium je unikátní, žádná jiná střední škola v ČR není přímo specializovaná na nadané děti a dokonce ani žádná jiná národní Mensa na světě nemá vlastní gymnázium. V čem je to jiné? Jednak musí děti absolvovat inteligenční test s výsledkem nad 130. Ve třídě je v průměru 17 dětí, je tam více rodinné prostředí, individuální přístup učitelů. Mají přes 40 volitelných předmětů. Pokud se student profiluje do nějakého vědeckého oboru, tak může výuku částečně realizovat na univerzitě. Učitelé zase naopak trošičku povolí v ostatních předmětech, ve kterých se ten student neprofiluje."

Preferujete, aby se děti učily už od školek?

"Určitě ano. Máme i projekt pro školky, je to rozvoj intelektových schopností dětí formou speciálních metod motorického cvičení, učení symbolů, rozvojem obrazové inteligence a tímto komplexem metod, pokud se do programu školka zapojí a učitelky se proškolí, tak dokáží významně zvýšit intelektuální výkon do budoucna. Mezi třetím a sedmým rokem je nejrychlejší intelektový rozvoj mozku."

Nemáte obavu, že když budou nadané děti vzdělávány zvlášť, nebudou třeba umět komunikovat s těmi průměrnými?

"Je to otázka, se kterou se musí škola nebo rodič poprat. Školy to řeší tak, že třeba na tělesnou výchovu nebo podobné předměty jsou spojováni s běžnými třídami. Ale člověk se to potom stejně naučí v průběhu života tak, jak to bude potřebovat v dané praxi."