Události Češi pomáhají zachraňovat Jižní Súdán

Foto: Jean-Marc Jacobs / Lékaři bez hranic Vleklé konflikty a násilí vyhání obyvatele ze svých domovů a zmítaná země se kromě dalších problémů aktuálně potýká s přílivem utečenců. Narychlo postavené uprchlické tábory nestačí pojímat nápory běženců. V krizových regionech pracuje jen hrstka mezinárodních organizací, mezi nimi i Lékaři bez hranic. V jihosúdánském týmu Lékařů bez hranic působí na různých pozicích také Češi. Ondřej Horváth s nimi absolvoval dvě tříměsíční mise. Na severu státu Unity v oblasti Yida vedl projekt v jednom z uprchlických táborů a Radiu Praha popsal své zkušenosti.

"Uprchlický tábor vypadá jako taková africká vesnice. Všechno je postavené z bambusu. Je tam spoustu lidí, většinou jsou to ženy a děti, je tam velice málo vody, je tam povětšinou 47 stupňů, a je tam veliká vlhkost. Do toho tam jsou různí hadi a škorpióni, ale já myslím, že největší problém pro ty lidi je to, že přichází do neznáma a že nevědí, kdy se budou moci vrátit zpátky domů. Co my se tam snažíme dělat, je jednak poskytovat veškerou péči, kterou můžeme. Oni dostávají léky zadarmo, samozřejmě péče je zadarmo, dostávají vodu, která je dezinfikovaná. Snažíme se udržet zdravotní stav té populace blízko standardu. Denně jsme provedli ambulantní konzultace pro dvě stě lidí, a měli jsme zároveň 26 lůžkovou část, kde jsme některé z těch vážně nemocných mohli hospitalizovat."

Foto: Jean-Marc Jacobs / Lékaři bez hranic Ondřej Horváth má bohatou praxi ze zahraničních misí, jen s Lékaři bez hranic vyjel na osm cest do různých zemí. Zajímalo mně, jestli ho na práci v jihosúdánském uprchlickém táboře něco překvapilo.

"Mě hrozně překvapil přístup těch uprchlíků. Byli příjemný a slušný, většinou uměli velmi dobře anglicky. Já jsem z toho cítil, že ta populace, její prioritou je vzdělání. Ty lidi mi řekli: My jsme museli utéct až ve chvíli, kdy jsme nemohli posílat děti do školy. Mnozí z nich řekli: My chceme dát svým dětem vzdělání, protože víme, že je to to jediné, co se pro ně vyplatí v tom nestabilním prostředí, ve kterém už po staletí žijí. Takže tohle mně překvapilo velmi."

Na půlroční misi do Jižního Súdánu vyjela i další Češka, farmaceutka Jana Hladíková. Působila ve městě Awil, v jediné tamní nemocnici se zaměřením na matky s dětmi, kde zajišťovala chod lékárny. Jana Hladíková popisuje podmínky práce a nemocniční prostředí.

Foto: Jean-Marc Jacobs / Lékaři bez hranic "Jsou to takové malé domečky bez oken s hliněnou podlahou, kovovými postelemi. Když je nedostatek kapacity, tak se vedle postaví stan a nastěhují se do něj postele. Je to spíš neutěšené prostředí, než nějaká budova. Dalo se i v tomto prostředí léčit? Právě, že ano. Lékaři bez hranic poskytují západoevropskou zdravotní péči, a poskytují ji i v takovýchto nemocnicích. Lékaři mají zkušenosti s prostředím Afriky. Vlastně zjistíte, že na tom prostředí tolik nezáleží, že i v takové nemocnici stejně tak jako lidé umírají, tak se také uzdravují."

Lékaři bez hranic působí v zemi od roku 1983. Téměř 200 členů mezinárodního personálu pracuje ve více než dvanácti projektech v osmi federálních státech. Bližší informace dodává ředitel pražské pobočky Lékařů bez hranic Pavel Gruber.

Foto: Jean-Marc Jacobs / Lékaři bez hranic "Lékaři bez hranic jsou jednou z mála organizací, která v oblasti ve velké míře působí. Již několikrát jsme vyzývali jak agentury OSN, tak ostatní humanitární organizace, aby zesílily svoji přítomnost. Protože podle všech zpráv, které z těch táborů máme, tak situace s vodou je katastrofální, situace ohledně podvýživy, speciálně dětské, je katastrofální. Příliv uprchlíků se teď trochu zpomalil, protože začalo pršet ale pořád se jedná o desítky až stovky lidí denně, kteří do těch už tak přeplněných táborů přicházejí. V těch třech nových táborech, z nichž každý má třicet až padesát tisíc obyvatel, tak všude máme naše kliniky, nemocnice. V každém z těch táborů jsme jediní, kdo tam poskytují zdravotní pomoc. Musíme také řešit situaci s vodu, i když to není naše primární poslání, ale vzhledem k tomu nedostatku aktérů se snažíme řešit i toto."

Humanitární pracovníci přímo z místa varují před vážným problémem, který snadno přeroste v obrovskou katastrofu. V zemi začíná období dešťů a to výrazně zhorší podmínky jakékoliv pomoci. Na alarmující situaci nedávno reagovala například Velká Británie, když oznámila uvolnění 31 miliónů liber na pokrytí akutních potřeb v uprchlických táborech. S finanční pomocí nezůstala pozadu ani Česká republika. V únoru letošního roku poslala na rozvojovou pomoc do Jižního Súdánu 4 milióny korun.