Události Čechům se možná zlevní "sladký" život

Trh s cukrem patří v Evropské unii k nejvíce regulovaným. Má to ovšem za následek, že cena cukru je v unii třikrát vyšší než je cena světová. To by se ale mělo změnit, i když ne dobrovolně. Evropská unie totiž prohrála svůj spor se Světovou obchodní organizací a musí svůj cukerní trh liberalizovat. Musí ho do několika let zcela otevřít pro padesátku nejchudších zemí světa, převážně těch, které produkují laciný cukr z cukrové třtiny. Evropská komise odsouhlasila už v červnu návrh, podle kterého sníží v průběhu let 2006 až 2007 výrobcům bílého cukru dotace o 39 procent a pěstitelům cukrové řepy o 42 procent. Podle ministra zemědělství Jana Mládka, který se účastní jednání v Bruselu, nemá Česká republika s tímto návrhem problémy.

"Návrh je pro nás v zásadě přijatelný. Jednání jsou problematická zejména proto, že marginální země s tím mají problém. Tedy ty země na severu nebo na jihu, kde buď ta cukrovka neroste, protože je tam zima nebo je nutno ji zavlažovat a pěstování je tudíž drahé. Naopak Česká republika a země našeho klimatického pásma, především Německo a Francie s tím problém nemají."

O reformě cukerného trhu se v unii diskutuje už dva roky. Loňský návrh Evropské komise Česko ostře odmítlo. Považovalo ho diskriminační. Měly se totiž sečíst přidělené produkční kvóty cukru pro domácí trh a pro vývoz a výsledné číslo snížit o 16 procent. Jelikož ale byla Česku stanovena velmi nízká vývozní kvóty, asi tři procenta, znamenalo by to ještě výrazně snížit produkci cukru pro vnitřní trh. Země by se tak stala nesoběstačnou v produkci cukru, musela by ho dovážet. A to by byla pro tradiční cukrovarnickou zemi, která v tomto oboru v minulém století učila pomalu celý svět, bezesporu potupa. Jak potvrdil Radiu Praha prezident Agrární komory Jan Veleba, nový liberálnější návrh českým pěstitelům řepy a producentům cukru vyhovuje.

"Česká republika potřebuje prosazení spíše liberálnějšího návrhu, než staré konzervativní země Evropské unie, a to z prostého důvodu: naši pěstitelé řepy a většina cukrovarníků jsou vysoce konkurenceschopní. Je třeba, aby se ten trh v Evropě nějakým způsobem pročistil, aby došlo k soutěži a aby odpadli ti, kdo k tomu podmínky nemají."

Čeští řepaři a cukrovarníci mají vlastně také určitou výhodu. V Evropské unii není země dlouho, a tak si ještě nestačili pořádně zvyknout na svým způsobem sladký život s vysokými dotacemi. Před vstupem do unie byla cena za řepu i cena cukru v průměru o třetinu nižší než dnes. Přesto byli zemědělci a producenti i tehdy konkurenceschopní.

"Česká republika už prošla restrukturalizací v zemědělství i v oblasti výroby cukru. Ať už ta reforma bude jakákoli, domnívám se, že máme podmínky pro to, abychom z toho nakonec vyšli docela dobře."

Říká generální ředitel Moravskoslezských cukrovarů Stanislav Tobola. Také cukrovary by podle něj uvítaly ještě větší liberalizaci trhu.

"Problémem by bylo, kdyby se v rámci té reformy navrhovalo delší přechodné období. Pro nás by bylo pravděpodobně nejvýhodnější, kdyby došlo k úplné liberalizaci a neexistovala žádná omezení pro produkci řepy nebo cukru."

Stanislav Tobola připouští, že zisky cukrovarů po reformě budou nižší, a to i kvůli tomu, že před vstupem do Evropské unie musely hodně investovat, aby splnily různé unijní směrnice. Zároveň ale dodává, že Moravskoslezské cukrovary jsou na tom z hlediska nákladů výroby rozhodně lépe než konkurence v jiných zemích unie. Pokud jde o samotnou cenu cukru, mohla by podle některých odhadů klesnout z osmnácti korun za kilogram až na třináct. Otázkou ovšem zůstává, jestli toto snížení promítnou do cen pro spotřebitele také české supermarkety.