Bydliště: Pražský hrad

Pražský hrad a Lány, to jsou bydliště českých prezidentů. Už od středověku byl Hrad sídlem českých králů. Na počátku 20. století tu pobýval pozdější císař Karel I. Po vzniku Československé republiky se Hrad stal sídlem prezidenta, uvedl Petr Kroupa, ředitel památkářů Pražského hradu.

Interiér Pražského hradu, foto: Ondřej TomšůInteriér Pražského hradu, foto: Ondřej Tomšů "K rozhodnutí došlo hned od počátku. Když byl zvolen prvním prezidentem Tomáš Garrigue Masaryk, tak už se vědělo, že bude bydlet na Pražském hradě. Ale museli pro něho teprve upravit byt. Pár měsíců to trvalo. Pak se nastěhoval, ale během první republiky byl ten byt dvakrát přestavován. Byl v jižním křídle tzv. Nového královského paláce, v tereziánské části ve druhém patře."

V tomto bytě už dnes ale prezidenti nebydlí.

"Z bytu už jsou dávno kanceláře. Dokonce tam nebydlel ani prezident Beneš. Od jeho doby je tradice, že prezidenti bydleli v tzv. Domečku. Nevím, proč se mu tak říká. Je to docela příjemná budova v Královské zahradě na severu. Bydlel tam Beneš, Hácha, Gottwald, Zápotocký... a další. Dokonce ještě Václav Havel. Až teprve od prezidenta Klause se obydlí přesunulo do tzv. Lumbeho zahrady. Tam je vila z 19. století, kterou si zde postavil pražský lékař Karl Lumbe. Je to jednopatrová menší vilka."

Prezidentský domeček v Královské zahradě Pražského hradu, foto: Prazak CC BY 2.5Prezidentský domeček v Královské zahradě Pražského hradu, foto: Prazak CC BY 2.5 Byl Hrad hned od počátku otevřený veřejnosti? Nebo byla období, kdy byl uzavřen?

"Za protektorátu moc otevřen nebyl. Ale už Tomáš Garrigue Masaryk trval na tom, aby byl Hrad zpřístupněn, protože jeho hlavní myšlenka byla přetvořit hrad monarchistický na hrad republikánský. Měl k dispozici architekta, kterého mu doporučili. Byl to známý slovinský architekt Jože Plečnik, který tady působil. S jeho pomocí vytvořil úplně nový koncept, a z Hradu se opravdu stal republikánský hrad."

Po únoru 1948 se areál veřejnosti opět částečně uzavřel. Například za posledního komunistického prezidenta Gustáva Husáka byla přístupná prakticky pouze nádvoří a část Starého královského paláce, bylo také možné zajít do Zlaté uličky. Opět otevírat se začal hradní areál po roce 1990. Výraznou zásluhu na tom měl prezident Václav Havel. Velkými změnami prošly hradní zahrady nebo Jelení příkop. Areál se dále otevíral i za Václava Klause, kdy byla zpřístupněna například takzvaná Masarykova vyhlídka.

Masaryk i Havel si Lány zamilovali

Zámek Lány - sídlo českých prezidentů, foto: Michaela Buláková, ČRoZámek Lány - sídlo českých prezidentů, foto: Michaela Buláková, ČRo Pražský hrad však není jediným bydlištěm českých prezidentů. Tím se stal v roce 1921 i barokní zámek v obci Lány uprostřed křivoklátských lesů, dodal Petr Kroupa.

"To je jejich hlavní bydlení. Přece jenom na Hradě nepobývají tolik. Někteří tam jezdili skoro pořád. To byl především Tomáš Garrigue Masaryk a Václav Havel."

Masarykovi bylo i po abdikaci na úřad přrezidenta v roce 1935 umožněno přestěhovat se do Lán natrvalo. Nakonec zvolil Lány i jako místo posledního odpočinku pro sebe i svou rodinu.