Události Bez zelené nafty i podpory obnovitelných zdrojů?

Jan Veleba Zrušení tzv. zelené nafty je od příštího roku součástí vládních úspor. Dosud mají čeští farmáři nárok na vrácení 60 procent spotřební daně, kterou zaplatili při nákupu nafty. Prezident Agrární komory Jan Veleba uvedl, že po zrušení této výhody by byli čeští zemědělci s výjimkou slovenských jediní v Evropě, kteří by takovou podporu neměli. Nafta by je pak stála zhruba o 11 korun za litr více než například v sousedním Rakousku.

"Ze zelené nafty mají největší požitky ti, kteří dělají intenzivní výrobu, například brambory, cukrovku a tak dále. Byla by to další rána do vazu výrobě. My v tom nevidíme žádnou logiku a je to pro nás naprosto zásadní."

Farmáři se podle Veleby bojí, že nebudou schopni konkurovat. Problémy očekávají i v Zemědělském družstvu v Kokorách na Přerovsku, které patří k největším pěstitelům chmele v této oblasti, uvedl ředitel Vladimír Lichnovský:

"Máme kolem 2000 hektarů a představuje to 1,5 miliónu korun, se kterým nebudeme moci disponovat, o který nás někdo připraví."

Bioplynová stanice Podle agrárního analytika Petra Havla by samotné zrušení zelené nafty farmářům neuškodilo, v součtu ostatních omezení ale mohou někteří z nich přijít až o miliony korun. Zemědělci celkové ztráty po zrušení zelené nafty počítají na miliardu a 600 milionů korun. Podle ministra zemědělství Petra Bendla existuje možnost využít zhruba 300 milionů korun, které Česko vysoudilo v Bruselu. Zemědělci se také obávají, že brzy bude zrušena podpora na výstavbu bioplynových stanic, které jim zajišťují částečné využití produkce.

Že jejich obavy nejsou zbytečné, dokazuje záměr Energetického regulačního úřadu /ERÚ/. Od roku 2014 chce zastavit finančních podporu nových obnovitelných zdrojů energie, tedy solární, větrné a právě bioplynu. Zákony ale zatím možnost stopnout podporu nedávají. Proto úřad prosazuje i změnu legislativy. Oznámila to jeho předsedkyně Alena Vitásková:

"Co se stane, když se nám podaří zastavit tuto podporu od roku 2014, čeho dosáhneme? Zastavení zdražování cen elektřiny u občanů i firem a ušetříme 618 miliard korun. V přepočtu na průměrnou českou domácnost je to 118 tisíc korun."

Foto: Evropská komise Ročně se na podporu výrobcům a distributorům platí 38 miliard korun. Příplatek se výrazně zvýšil za poslední čtyři roky, uvedl ministr průmyslu Martin Kuba:

"Od roku 2009 se z 50 korun na jednu megawatthodinu zvýšil na 420. Nárůst je samozřejmě enormní a ty položky rodinných rozpočtů a podniků, které musí platit za elektrickou energii, zatěžuje rozhodně hodně."

Oponenti, jako například Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost, tvrdí, že pokud by regulační úřad chtěl u nás zlepšit cenu elektřiny, měl by se také zaměřit na poplatky za distribuci a marže elektrárenské společnosti ČEZ.

Foto: Evropská komise "Podpora obnovitelných zdrojů z ceny elektřiny tvoří zhruba 10 až 15 procent. Když se podíváme na další složky, tak například distribuce šplhá skoro ke 40 procentům a marže ČEZ až 35 procent. Pokud by Energetický regulační úřad chtěl zlepšit cenu elektřiny v ČR, pak by se měl také věnovat těmto druhým částem."

Návrh Energetického regulačního úřadu kritizují nejen ekologové, ale také Česká průmyslová fotovoltaická asociace. Její ředitelce Zuzaně Musilové vadí hlavně načasování:

"Pokud ta podpora bude zastavena dříve, než tyto zdroje budou konkurenceschopné, stanou se pro běžného občana nedostupné."

Podpora obnovitelných zdrojů u nás patří v přepočtu na obyvatele k nejvyšším v Evropě. Návrh proto uvítal Svaz průmyslu a dopravy. Naproti tomu ekologové argumentují tím, že sluneční a větrné elektrárny pomáhají snížit závislost Česka na uhlí. Šéfce ERÚ Aleně Vitáskové vyčítají, že chce paušálně stopnout všechny projekty.