Audioknihy v Česku se neprosazují lehce

Anděle všedního dne Michala Viewegha, Občanský průkaz Petra Šabacha, Směšné lásky Milana Kundery, ale také Babičku Boženy Němcové si dnes můžeme nejen přečíst, ale i poslechnout. Vydavatelé v posledních letech stále častěji přicházejí nejen s tištěnou publikací, ale i s audioknihou. Zvuková podoba díla si ale cestu k posluchačům nehledá snadno. Znovu to zaznělo na křtu novinky, novely Muž, který sázel stromy francouzského spisovatele Jeana Giono, kterou načetl Marek Eben. Na křtu natáčela Milena Štráfeldová:

Marek Eben kultovní knihu nejen načetl, ale složil a nahrál pro ni i hudbu. Není to zdaleka jeho první audiokniha. Na svém kontě má například Bibli pro malé i velké, Alchymistu Paula Coelha nebo Medvídka Pú. U audioknih oceňuje, že slouží hlavně lidem, kteří by si tištěnou knihu nemohli z různých důvodů sami přečíst:

"Ale i když to pominu, tak vůbec je hezké, když si to někdo zvykne poslouchat, protože najednou máte zastavení v tom běhu. My na nic nemáme čas a to mluvené slovo vypadá, že je zdlouhavé, že je to třicet minut v celku. Mně se ale líbí, že ještě někdo tohle dělá, že si najde čas k usebrání. Ale i v autě, když si to lidi pustí, tak z toho je zážitek."

Karel Černošek z vydavatelství Tympanum, které audioknihy vydává dva roky, jejich posluchače už zná:

"Většinou střední generace, většina posluchačů jsou ženy, často třeba ženy v domácnosti, které jsou zvyklé poslouchat při nějakých domácích pracích. A myslím, že stále větší skupinou jsou řidiči."

Audioknihy mají velkou tradici v západních zemích. Ve zvukové podobě tu vychází nejen beletrie, ale i odborná literatura. Existují dokonce internetové půjčovny, kde si lze libovolný počet takových zvukových knih zapůjčit. Na českém trhu je ale podle Karla Černoška těžké se prosadit:

"U audioknih je šance prorazit skutečně jen s těmi nejznámějšími tituly, doslova s bestsellery. Proto jsme sáhli třeba po Agatě Christie nebo Paulu Coelhovi. Teď jsme zrovna vydali Anděle a démony od Dana Browna."

Přijít s českými autory, kteří by navíc nebyli u čtenářů dobře známí, je prý obtížné. Podaří se to například díky tzv. Visegrádskému grantu. Ten umožní vydat díla čtyř spisovatelek ze zemí V4.

Literární díla ve zvukové podobě, a to jak ze zlatého fondu Českého rozhlasu, tak z jeho současné produkce, vydává i Radioservis. Posluchači o ně podle Jiřího Buřiče z reprezentační prodejny Českého rozhlasu zájem mají:

"Jak o cédéčka, tak teď o nový formát MP3, na kterém vycházejí jak rozhlasové dramatizace, tak načtené knihy různých českých i světových autorů. Mezi novinkami je teď velmi úspěšný titul Směšné lásky Milana Kundery, což je právě ten formát MP3. A co se audiocédéček týče, tak například rozhlasová dramatizace Vojny a míru."

Audioknihy však nejsou v Česku novinkou posledních let. Stovky titulů zvukových knih má pro své čtenáře pražská Knihovna a tiskárna pro nevidomé, audioknihy pro slepce vydávalo i občanské sdružení Mluvící kniha. S beletrií na kazetách přišla počátkem 90. let i firma Audiostory.