Události Armáda přibere vojáky a možná prodlouží misi v Afghánistánu

Alexandr Vondra, foto: ČTK Čeští vojáci by v zemi v rámci mise ISAF měli zůstat až do konce roku 2014. Současný mandát přitom vyprší na konci letošního roku. Vondra hodlá prodloužení mandátu na jaře navrhnout vládě a později i parlamentu. Po zbytek své přítomnosti v zemi by se Češi měli soustředit na výcvik afghánských bezpečnostních jednotek. Ministr obrany k tomu řekl:

"Předpokládáme, že budeme dál v ISAF působit po oba tyto roky. Samozřejmě ve snižující se a měnící se trajektorii. Jeden milník asi přijde zhruba za rok, kdy předpokládáme, že na tom zlomu 2012 a 2013 se promění působení Provinčních rekonstrukčních týmů."

Foto: Ministerstvo obrany ČR V současnosti působí v afghánském kontingentu šest stovek českých vojáků. Nejvíce z nich se podílí právě na ochraně civilních pracovníků Provinčního rekonstrukčního týmu v provincii Lógar. O prodloužení působení chce Vondra jednat vládou i s opozicí. I na domácím poli ale armáda bude dále posilovat. Najme od letošního roku 800 nových vojáků. Kvůli tomu vzniknou samostatná rekrutační střediska Čechy a Morava. Pokračuje náměstek ministra obrany pro personalistiku Michael Hrbata.

"První várka 180 vojáků přísahala v pátek ve Vyškově. Čelíme zde ne zcela příznivému demografickému vývoji a také zdravotnímu stavu a fyzické kondici mladé generace. Systém už nesmí být statický. Musíme vyhledávat nové potenciální vojáky aktivně a musíme oslovovat konkrétní cílové skupiny, které do armády potřebujeme."

Foto: Ministerstvo obrany ČR Armádu také letos čeká změna struktury velení, které by nově mělo být rozdělené na dvě části - pozemní vojsko a letectvo. A právě letectvo je dalším aktuálním problémem české armády. Letos totiž končí pronájem švédských strojů JAS-39 Gripen. Pokračuje náměstek ministerstva obrany Jiří Šedivý.

"Vládě navrhujeme schválit opatření, respektive komplexní řešení k zachování kontinuity a ochrany vzdušného prostoru ve všech částech toho systému - ať už je to protivzdušná obrana, a to jak v té aktivní, tak v té pasivní oblasti, systém velení a řízení a samozřejmě ostře sledovaný osud nebo budoucnost nadzvukového letectva."

Česko by mohlo letouny koupit, to ale ještě stále není jasné. Nepřímo to odmítl i premiér Nečas. Mezi armádní nákupy ale určitě budou patřit kulomety, za které dá obrana zhruba 40 až 50 milionů korun. V ceně je i výbava zbraní, například přístroje pro noční vidění nebo laserové zaměřovače, Cílem je v následujících letech vybavit armádu až 320 novými kulomety. Zbraně chce Česko nakoupit společně s Polskem. Další miliony letos ministerstvo obrany utratí za náhradní díly a munici pro stávající zbraně. Sporné armádní zakázky poškozují pověst české armády. Jak se nedávno vyjádřil šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka, opozice chce všechny velké zakázky zastavit. Například španělské letouny CASA nemohou kvůli technickým problémům do vzduchu a neplní tak své povinnosti v zahraničních misích. Podle Sobotky by se velké armádní zakázky měly obnovit až po nastavení nových pravidel nákupů a výměně zodpovědných lidí.

"To je koneckonců jeden z důvodů, proč my jsme jako sociální demokraté velmi rezervovaní k tomu, aby česká armáda dále působila v Afghánistánu. Řada těchto velkých vojenských dodávek byla v minulosti odůvodňována tím, že je potřebujeme právě kvůli Afghánistánu. Pokud by se podařilo naše jednotky velmi rychle z Afghánistánu stáhnout, tak by to vedlo k tomu, že by se nemuselo objednávat tak velké množství drahé vojenské techniky."