Události 28. září - Den české státnosti, výročí úmrtí svatého Václava
Osmadvacátého září roku 935 - starší prameny uváděly rok 929 - zavraždili družiníci Hněvsa, Česta a Tira v dnešní Staré Boleslavi devátého českého knížete VÁCLAVA I. z dynastie Přemyslovců. Stalo se tak na příkaz jeho mladšího bratra Boleslava I. Ukrutného, jemuž bratrovražda otevřela cestu ke krvavému převzetí moci, během něhož dal vyvraždit celé rodiny Václavových příznivců včetně nemluvňat.
sv. Václav
Svatováclavská tradice sehrála v českých národních dějinách neobyčejně
významnou roli. Svatováclavský kult se začal prosazovat již od konce 10.
století. Kníže Václav začal tehdy jako světec reprezentovat a ochraňovat
panovnickou dynastii, posléze se stal patronem celého českého národa. Jeho
portrét s přemyslovským štítem a praporem se stal symbolem země i lidu,
jméno Václav bylo chápáno jako synonymum pro Čechy a českou korunu.
Existence světce pocházejícího z domácího panovnického rodu značně posilovala i mezinárodní prestiž české země. Václav se objevil na praporcích, na mincích, korunovační klenoty získaly přídomek svatováclavské a Václav se symbolicky ocitl i mezi Blanickými rytíři, aby s nimi vyjel v nejhorších chvílích národa.
Svatý Václav připravuje mešní víno
Václavovo jméno bylo vzýváno v dobách dobrých i zlých, pojilo generace,
konkretizovalo národ a jeho staleté tradice. Český prvomučedník se stal
symbolem češství a hymnus, kterým jej národ vzývá, byl chorálem válečným i chrámovým ve všech staletích.
"Neuvědomovali jsme si to, ale když jsme si uprostřed Prahy postavili sochu svatého Václava, určili jsme její střed a střed celé země, místo, jímž probíhá česká axis mundi, kde je pupek českého světa. Dějiny se přes tuto zemi převalovaly z východu na západ a zpět a vždy šly přes to náměstí, na něž kníže shlíží se svého koně. A samozřejmě, kdo pak chtěl vlastnit Čechy, musel se zmocnit právě této sochy."
My jsme požádali doktorku Helenu Čižinskou ze Státního památkového ústavu v Praze, aby nám historii pomníku - jehož autorem je Josef Václav Myslbek, přiblížila. Na otázku proč bylo pro její postavení vybráno Václavské náměstí v Praze, odpověděla:
sv. Václav
Co se týče postavy jezdece, tedy knížete Václava, hodně se diskutovalo o přilbě, kterou má na hlavě. Podle některých zdrojů tam tato přilbice
nepatří. Kníže by měl nosit vévodskou čapku, kterou mu na ni dali ve 14.
století a jež od té doby zůstala jeho stálým odznakem. Myslbek ji také měl
ve svých původních návrzích. Pak ale přišel na jiný nápad posadit svému
hrdinnému jezdci na hlavu přilbu. Ta je totiž zachována v pokladnici pražské
katedrály.
Na hlavu knížete pak posadil Myslbek zmiňovanou přilbu s nánosníkem o jehož
autentičnosti se také hodně diskutovalo. Podle některých odborníků by totiž
mužně působící nánosník při sebemenším nárazu zlomil majiteli nosní kost.
Teprve nedávné zkoumání dokázalo, že byl na starší přilbu, pocházející asi z devátého století, připevněn dodatečně.
Ale vraťme se k pomníku na Václavském náměstí: Ten byl nakonec postaven až v dvacátých letech dvacátého století.
Jak už jsme uvedli, pomník svatého Václava - patrona české země - byl u všeho závažného, co národ prožíval. Vzpomeňme, že v roce 1918 byl československý stát vyhlášen u sochy sv. Václava, v roce 1938 se tato socha
sv. Václav
stala symbolem odporu proti Mnichovu, v roce 1968 se okolo ní soustředil
odpor proti sovětské okupaci, v roce 1989 se tam odehrála zatím poslední
česká revoluce. Pod pomníkem se konaly, konají a pravděpodobně se budou
konat oslavy státních svátků, sportovních úspěchů i různé demonstrace. Co
právě k soše svatého Václava táhne lidi v dobách smutku i radosti, na to se
nám pokusil odpovědět sociolog Michal Illner z České akademie věd.
28. září - den úmrtí knížete Václava - je od loňského roku státním svátkem,
Dnem české státnosti.






