Týden v ČR

Karolína Peake a Petr Nečas, foto: ČTK Koaliční vláda Petra Nečase z ODS podle očekávání ve středu odolala v Poslanecké sněmovně i čtvrtému pokusu opozice o vyslovení nedůvěry. Opozice vyvolala mimořádnou schůzi sněmovny kvůli možnému ovlivňování vyšetřování kauzy nákupu vojenských letadel CASA. Kritizovala ale také opakovaně rozpočtovou politiku kabinetu. K pádu vlády bylo nutných nejméně 101 hlas. Už předem však bylo zřejmé, že takovým počtem hlasů opozice nedisponuje. Nicméně hlasování předcházela téměř sedmihodinová debata.

Premiér a předseda ODS Petr Nečas právo opozice na hlasování o nedůvěře nezpochybňuje. Na druhou stranu však podle něj šlo spíše o politické divadlo:

"Je evidentní, že to od počátku nebyl vážně míněný krok, že to bylo pouze politicko-divadelní představení, které jsme tady všichni museli absolvovat. Na druhé straně jsem samozřejmě rád, vážím si podpory koaličních poslanců a pro vládu z toho jednoznačně plyne, že má pokračovat ve svém reformním programu."

Bohuslav Sobotka, foto: ČTK Šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka přesto nepovažuje středeční večerní hlasování za zbytečné:

"Jak chování ministra financí Miroslava Kalouska, tak předsedy vlády Petra Nečase směřuje k vytváření tlaku na policejní orgány a ve skutečnosti si tady vládní koalice zřejmě připravuje zázemí proto, aby tlačila na výměnu policejního prezidenta. Bylo naprosto nezbytné, abychom dali občanům jasný signál, že takové chování vůči orgánům činným v trestním řízení je nepřijatelné."

Hlasování o vyjádření nedůvěry vládě bylo posledním krokem Poslanecké sněmovny před prázdninovou přestávkou. Poslanci se opět sejdou v září.

V úterý uplynulo 20 let od chvíle, kdy Slovensko dalo najevo, že se chce podruhé v historii vydat na cestu k samostatnosti. Přijetí Deklarace Slovenské národní rady o svrchovanosti Slovenské republiky znamenalo, že česko-slovenská federace spěje po dlouhých a neúspěšných státoprávních jednáních k rozdělení. A to přes tvrzení slovenských vládních politiků, že se deklarací nevyslovili jednoznačně pro samostatnost. V Česku panoval opačný dojem.

V čele úsilí o slovenskou nezávislost stálo Hnutí za demokratické Slovensko Vladimíra Mečiara. V té době byl ministrem vnitra Jan Ruml, který ale už delší dobu tušil, že se rozpad federace blíží:

"Já jsem to vnímal už před volbami jako náměstek federálního ministra vnitra, kde jsem měl na starosti pohraniční policii a viděl jsem, že už vlastně ani neovládáme tu slovenskou část území vůbec. Slováci si tam stavěli své cedule, veleli si v podstatě federálním složkám sami. My jsme tam jezdili de facto inkognito. Mně bylo v podstatě jasné, že dříve nebo později k něčemu takovému musí dojít."

Václav Havel 17. července 1992 informoval prezident federace Václav Havel o záměru odstoupit z funkce:

"Nemohu nést odpovědnost za vývoj, na který přestávám mít vliv. Tak, jako se nechci stát brzdou historického vývoje, nechci být ovšem ani pouhým dosluhujícím úředníkem, který bude ještě několik týdnů čekat na okamžik, kdy definitivně opustí svůj úřad, a který bude po tu dobu jen pasivně pozorovat další dění a jen formálně plnit své formální povinnosti. Vždycky jsem chtěl a i v budoucnosti chci tvořit něco dobrého ve prospěch svých spoluobčanů. Funkce federálního prezidenta mi už tvořivou a konstruktivní práci neumožňuje."

Ústavní zákon o zániku Československa nakonec 25. listopadu Federální shromáždění schválilo a definitivně tak sečetlo dny společného státu Čechů a Slováků.

Antonín Holý, foto: ISIFA/ Lidové noviny Česká věda ztratila jednoho ze svých nejznámějších členů. Ve věku 75 let v pondělí zemřel český chemik světového významu Antonín Holý. Člověk velice pracovitý a skromný - takový byl podle svých kolegů profesor a chemik Antonín Holý. Objevil látky, které dnes pomáhají HIV pozitivním nebo nakaženým virovou žloutenkou lidem po celém světě. Cesta od základního výzkumu k lékům nebyla jednoduchá, říká Zdeněk Havlas, někdejší ředitel Ústavu organické chemie a biochemie:

"Velmi často to vypadalo jako na houpačce. Přes prvotní nadšení, kdy se zjistily ty vynikající biologické vlastností, které pak šly jakoby do ztracena, protože o ty látky nikdo neprojevil zájem. Nebylo to ve farmacii v tehdejším Československu, neměl o to nikdo zájem v Evropě. Pak se našla jedna firma Americe."

Foto: ČTK V pražském Klementinu v pondělí začala výstava, která připomíná ničivé povodně z roku 2002. S událostmi živelné katastrofy návštěvníky seznámí fotografie s popisky. Snímky mapují nejen situaci v Národní knihovně, ale i v různých oblastech Prahy. Co dalšího expozice nabízí, nám za pořadatele řekla Irena Maňáková:

" Dále jsme připravili takovou nástěnku vzpomínek našich zaměstnanců. Do výstavy jsme nemohli vměstnat všechny informace o tom, co se tady dělo, tak naši současní zaměstnanci a pamětníci povodní v Klementinu tam dávají tehdejší emaily a je vidět, že je to emočně velmi zasáhlo. Vytahují také vzpomínky z deníčků a na nástěnku je dávají spontánně. Návštěvníci se tak dozví, co se tady dělo, poměrně autenticky."

Foto: ČTK Na olympijské hry do Londýna odletěl v pondělí letecký speciál s prvními českými sportovci. Na palubě byli vodní slalomáři včetně dvojnásobné olympijské vítězky Štěpánky Hilgertové a také gymnasté. Jak řekl šéf české olympijské mise František Dvořák, sportovci se mohou těšit na výborně připravenou olympijskou vesnici:

"Vesnice je pěkně upravená, je tu veškerý servis a komfort. Po této stránce mají už teď organizátoři zlatou medaili. Je tady banka, obchody, pošta, vše, co člověk potřebuje k normálnímu životu."