Týden v ČR

Václav Klaus, foto: ČTK Armáda České republiky, Sokolové, pamětníci i nejvyšší představitelé státu si v pondělí připomenuli sedmdesát let od hrdinné smrti československých parašutistů, kteří provedli atentát na Reinharda Heydricha. Věnec k památníku u kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici položil také prezident republiky Václav Klaus:

"Považuji za naprostou povinnost nás všech, abychom na to vzpomínali, abychom si to připomínali. A opět dnes musím říci, že byla překvapivě plná Resslova ulice lidí. To znamená těch, kteří na to nechtějí zapomenout, je jich mezi námi pořád dost i mezi těmi mladšími generacemi. A to je moc dobře."

Podle prezidenta Klause je třeba vzpomínat i na pomocníky výsadkářů, kteří se rekrutovali z řad občanů tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava. Atentát na Reinharda Heydricha uskutečnili členové výsadkářské skupiny Anthropoid 27. května 1942. Reinhard Heydrich sice útok přežil, ale o týden později podlehl infekci z utrpěných zranění. Nacisté v reakci na Heydrichovo zabití vyvolali na území protektorátu teror, který vyvrcholil v červnu 1942 vyhlazením obcí Lidice a Ležáky.

Foto: Ministerstvo obrany ČR Mandátový a imunitní výbor sněmovny chce v kauze nákupu letadel CASA další údaje. Policii požádá o zpřístupnění vyšetřovacího spisu, na jehož základě žádá o vydání Vlasty Parkanové z TOP 09 k trestnímu stíhání. Chce i stanoviska Evropské komise nebo informace o obvyklé praxi při nákupu vojenské techniky. Podle předsedy výboru Bohuslava Sobotky ze sociální demokracie se o rozsahu požadovaných informací ve středu vedla velká debata:

"Ne všichni členové výboru jsou si jistí tím, že policie a státní zastupitelství úplně splnily svoji roli seznámit se se všemi podklady. Proto jsme se obrátili na policii, aby bylo umožněno prostudovat si vyšetřovací spis, popřípadě na některé další státní instituce. Skutečně největší část během jednání výboru zabrala tato meritorní debata, zda-li my jako výbor máme zkoumat tyto informace a tyto podklady."

Letadla CASA, která ani po dvou letech od dodání nemají všechna povolení, jsou podle jejich dodavatele, firmy Omnipol, nadstandardně vybavená. Česko stály tři letouny španělské výroby 3,5 miliardy korun, čtvrtý kus armáda směnila za pět bitevníků L-159. Už dříve londýnský Mezinárodní institut pro strategická studia uvedl, že stejné letouny stály Portugalce jen polovinu. Podle aktuálního posudku policie je zakázka předražená o víc než 650 milionů korun. Takové srovnání ale ředitel Omnipolu Michal Hon odmítá:

"České letouny mají neuvěřitelně bohaté a rozsáhlé vybavení. Mají více rádií, více odpovídačů, vše v nejnovějších verzích. Některá zařízení nemají ani nejvyspělejší země NATO. Jsou připravena v podstatě pro budoucí nasazení."

Pokud Česká republika nepřijme euro, zmešká jedinečnou příležitost a nebude moci v Evropské unii o ničem důležitém rozhodovat. Pro Český rozhlas to ve středu řekl politolog Jacques Rupnik. Odpor českých politiků ke společné evropské měně označil za krátkozraký:

"Když se dneska zeptáte lidí, zda chtějí přistoupit k euru, každý odpoví: prosím vás, kdo by vstupoval na loď, která se potápí, nebo která neví, kudy má plout. Takže je to samozřejmě velice nepřitažlivé téma pro politiky. Na druhé straně politik musí myslet do budoucna a nejen na současnou krizi. A musí to domyslet. A myslím, že zdejší politici to vidí trochu krátkozrace. Aspoň dosavadní vláda."

České banky jsou zdravé a odolné proti rizikům. Ve zprávě o finanční stabilitě na roky 2011 a 2012 to ve středu uvedla Česká národní banka. Český finanční systém by mohl ohrozit jen případný výraznější propad ekonomické aktivity v ekonomicky silných zemích eurozóny. Situace například v Řecku nebo Španělsku by takový dopad na český finanční sektor neměla. Potvrdil to guvernér České národní banky Miroslav Singer:

"Hlavním faktorem takového vývoje by spíš bylo dramatické znejistění investorů ve zdravějších evropských ekonomikách než problémy těch zemí, které známe. Odchod kapitálu z Evropy, odchod investorů, jejich totální nejistota, neochota investovat i neochota bohatších spotřebitelů v zemích, kterým se daří lépe nebo dobře, utrácet."

V České republice roste počet lidí ohrožených chudobou. Za loňský rok se v ohrožení chudobou ocitlo téměř 10 procent populace. Jde o důsledek ekonomické krize, protože lidem poprvé klesly reálné příjmy. Kromě toho se už začaly projevovat přísnější podmínky pro výplaty dávek v nezaměstnanosti. Vyplývá to z údajů statistického úřadu. Jeho mluvčí Bohumila Beranová ve středu upozornila i na vliv vyšších nákladů na bydlení:

"Náklady na bydlení stouply o 4 procenta. Do těchto nákladů se počítá nájemné, palivo, energie a vodné a stočné. Nevětší náklady na bydlení vynakládají domácností, kde v čele rodiny stojí nezaměstnaný, a důchodci. Je to něco okolo 30 procent příjmů."

Lidé mohou od středy navštívit zrekonstruované jižní zahrady Pražského hradu. Pro veřejnost je otevřeli přesně v poledne, v dalších dnech tam budou moci návštěvníci přijít každý den od deseti do osmi večer, a to zdarma. Podle ředitele Správy Pražského Hradu Iva Velíška byla dvouletá rekonstrukce velmi náročná:

"Musíme si předně uvědomit, že Jižní zahrady nejsou nějaká předzahrádka Pražského hradu. Je to více než půlkilometrový pás zeleně, který se táhne podél jižní strany Pražského hradu od Hradčanského náměstí až po vyhlídku na Opyši při východní bráně. Zatravněná plocha je tam 8,5 tisíce metrů čtverečních, a když návštěvníci budou chtít projít všechny cesty, budou muset ujít tři kilometry."