Týden v ČR

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Poslanci z mandátového a imunitního výboru sněmovně jednomyslně doporučili, aby umožnila trestní stíhání Davida Ratha. S Rathem se osobně sešli a vyslechli jeho postoj k případu, v němž od minulého týdne čelí policejnímu obvinění z přijetí úplatku 7 miliónu korun. Stíháno je dalších 7 lidí.

Poslanci z mandátového a imunitního výboru,  foto: ČTK
Poslanci z mandátového a imunitního výboru sněmovně jednomyslně doporučili, aby umožnila trestní stíhání Davida Ratha. S Rathem se osobně sešli a vyslechli jeho postoj k případu, v němž od minulého týdne čelí policejnímu obvinění z přijetí úplatku 7 miliónu korun. Stíháno je dalších 7 lidí. Těsně před jednáním policie doplnila spis o odposlech rozhovoru o předání peněz. Poslanci zhlédli i videozáznam z Rathova zadržení. Jak řekl před jednáním v České televizi poslanec ODS Marek Benda, vystoupení na výboru umožňuje obviněnému zákonodárci zákon:

"Musíme jeho práva poměrně přesně zachovávat, aby nemohlo pak někdy v nějaké fázi procesu být řečeno: ale oni mu nedali dostatečné právo na obhajobu. To jsou nebezpečné věci, neradi bychom se dopustili chyby, která by posléze znamenala, že ten proces dopadne jinak, než by dopadnout měl."

David Rath podle přímých účastníků jednání částečně zopakoval to, co uváděl dosud - že nevěděl, že v krabici, s níž ho zadržela policie, jsou miliony korun a že se stal obětí léčky. Rath se již dříve vzdal členství v ČSSD i působení ve středočeském zastupitelstvu a vedení hejtmanství. Mandát poslance ale má a prý uvedl, že se ho teď ani nevzdá, takže o přípustnosti jeho dalšího trestního stíhání poslanci rozhodovat podle ústavy musí. Rath chce navíc podle členů výboru před sněmovnou promluvit.

David Rath,  foto: ČTK
"Těžko mu v tomto právu, které soud jasně garantoval, bránit. Myslím si, že není možné považovat Davida Ratha za masového vraha, který proskočí oknem, slaní se a po střechách malostranských budov opustí Českou republiku,"

uvedl šéf poslanců ČSSD |Jeroným Tejc. Ve hře jsou dvě varianty - veřejné a uzavřené jednání. Více předsedkyně dolní komory Miroslava Němcová z ODS:

"Máme mít zájem na tom, aby nebyli ovlivněni svědci. Tedy abychom my jako sněmovna nepřispěli k tomu, aby obhájci Davida Ratha nemohli postavit obhajobu na tom, že ve veřejném jednání sněmovny zazněly věci, které vlastně zpochybňují účel vazby, když může říkat cokoliv, kdykoliv na mikrofon."


Petr Nečas,  foto: ČTK
Česká vláda schválila novely daňových zákonů, které mají snížit schodek veřejných financí. Premiér Petr Nečas po jednání vlády vysvětlil, kolik peněz chce státní pokladna získat:

"Ta opatření mají přinést na příští rok na příjmové straně zhruba 25 miliard korun, v roce 2014 pak 33 miliard korun."

Od příštího roku stoupne daň z přidané hodnoty (DPH) na 15 a 21 procent, nebo se dočasně zruší stropy na zdravotní pojištění. Opatření mají za cíl snížit schodek veřejných financí pod tři procenta a mají platit od roku 2013. Opoziční ČSSD se změnami nesouhlasí. Podle místopředsedy strany Lubomíra Zaorálka na ně doplatí hlavně nízkopříjmové skupiny občanů:

"Vláda pokračuje ve zvyšování DPH, zvyšuje dokonce i tu nižší sazbu. To znamená, že se také zvyšuje cena potravin, léků, základních potřeb. Pokračuje v politice, kdy celou tu váhu svých kroků přesouvá zase na nízkopříjmové a středněpříjmové skupiny."

Vláda také ve středu schválila zavedení druhého pilíře důchodové reformy. Ten umožní převod peněz ze státního systému důchodu na individuální účty v soukromých penzijních fondech.


Foto: ČTK
Odbory zatím odloží plánovanou stávku na protest proti vládě. V úterý se na tom shodla největší odborová centrála - Českomoravská konfederace odborových svazů. Odbory ale o sobě daly vědět ten samý den, kdy v ulicích Prahy protestovalo několik tisíc lidí. Středa byla zase ve znamení protestů zemědělců. Ti nesouhlasí se zrušením tzv. zelené nafty, tedy daňových úlev u nafty užívané v zemědělství. Protesty probíhaly ve 12 ze 14 krajů Česka, hlavnímu městu se ale vyhnuly. Zemědělcům vadí, že po zrušení zelené nafty by ročně přišli o zhruba 1,8 miliardy korun. Více už prezident Agrární komory Jan Veleba:

"Chci říct, že se tak stalo bez jednání s námi. Nebylo nám to umožněno a to považujeme za jasný doklad arogance moci a budeme na to samozřejmě nějakým způsobem reagovat."


Foto: ČTK
Překvapivé rozuzlení měl případ v Břeclavi. Patnáctiletý chlapec před časem tvrdil, že ho přepadli Romové. Jak však ukázalo policejní zjištění, zranění, které vedlo ke ztrátě ledviny, si způsobil sám při pádu z výšky. Matka chlapce Oksana Zhyvachivaska vystoupila s omluvou.

"Jsem tady, abych se omluvila v první řadě romské minoritě, Břeclavanům a všem, koho se to dotklo. Chtěla bych říct, že jsem se chovala jen jako matka, nechtěla jsem nikomu ublížit a nechtěla jsem nikomu uškodit."

Nepravdivé informace o útočnících vyvolaly protiromské nálady. V Břeclavi demonstrovalo 2000 lidí.