Týden v ČR
Česká ministerstva nezvládají kontrolovat utrácení peněz z evropských fondů. Systém se proto musí zásadně změnit, jinak
Evropská komise proplácení peněz Česku zastaví. Bruselu vadí, že
kontrolu provádí každé ministerstvo samo. Napříště by čerpání
peněz mělo kontrolovat ministerstvo financí. Problémy s čerpáním
peněz z evropských fondů bude přímo v Praze řešit evropský komisař
pro regionální záležitosti Johannes Hahn. Strategie, jak zajistit, aby
Česká republika nepřišla o evropské miliardy, už je podle premiéra
Petra Nečase stanovená:
"My předpokládáme, že všichni resortní ministři, kterých se tyto úkoly týkají, budou velmi vehementně pracovat tak, aby tento problém byl do poloviny letošního roku vyřešen a aby nebyly problémy z proplácením fondů z Evropské unie."
Potíže s čerpáním peněz má hlavně ministerstvo školství. U programu Vzdělání pro konkurenceschopnost hrozí, že by Česká republika mohla přijít až o 53 miliard korun.
Kauza plzeňské právnické fakulty nebere konce. Ministr školství
Josef Dobeš jí prodloužil akreditaci. Škola, která měla skončit už
letos v červenci, tak bude moci fungovat další čtyři roky. Ministr ale
rozhodl navzdory zamítavému stanovisku Akreditační komise. Ta teď
hrozí soudní pří. Ministr však tvrdí, že rozhodl podle svých
právních analýz:
"Akreditační komise ze zákona nemá právo změnit původní souhlasné stanovisko v nesouhlasné. A z toho vzešly všechny ty problémy, které tady máme. A lidské hledisko je jednoznačně hledisko 1800 studentů plzeňských práv, kteří se proti ničemu neprovinili. A třetí hledisko je to, co se za poslední roky děje na plzeňských právech. A to je cesta vpřed. Kdyby toto rozhodnutí přišlo v roce 2009, tak k tomu není co dodat. Bylo by správné."
České soudnictví se stalo terčem kritiky veřejného ochránce práv
Pavla Varvařovského. Stále častěji totiž řeší stížnosti na
průtahy soudních sporů, a to například v opatrovnických a exekučních řízeních. Soudců je přitom dost, problém je ale v jejich
nerovnoměrném rozložení a v nedostatku administrativních pracovníků.
Důsledkem je podle ombudsmana ohrožení práva na spravedlivý proces.
"Soudní řízení není uzpůsobeno tak, aby bylo rozhodováno v rozumných dobách. Já bych si troufnul říct, že jsou agendy, kde se to zvolna zlepšuje, ale je to běh na delší trať. A my se tady snažíme v těch stížnostech, které dostáváme, poradit. Například málo lidí ví, že za to, že to řízení trvalo dlouho, můžou žádat i tzv. přiměřené zadostiučinění v penězích. A to i po pravomocném skončení sporu."
Za přetíženost soudů může podle prezidenta Soudcovské unie Tomáše Lichovníka nečinnost několika vlád - jak minulé, tak i té současné:
Michael Vít
Trestně stíhaný hlavní hygienik Michael Vít ve funkci v řádu
několika dnů skončí. Řekl to ministr zdravotnictví Leoš Heger. Vít
čelí obvinění ze zneužití pravomocí a porušení povinností při
správě cizího majetku.
"V tomto případě nelze upřednostňovat tezi o presumpci neviny, v případě významných funkcionářů nebo lidí na funkčních místech je tento princip obvykle upozaděn. A my hodláme tímto způsobem dále postupovat."
Vítovi hrozí až deset let vězení. Požádal o dlouhodobé neplacené volno. Vinu ale odmítá.
"Já si věřím, že budu očištěn, ale nechtěl bych to komentovat. Nechám to na ty orgány, které to v současné době šetří."
Foto: ČTK
V Praze proběhl Týden Charty 77. Připomněl nejen 35. výročí vzniku
samotné Charty, ale i úmrtí jejího spoluautora, filozofa Jana Patočky,
který zemřel na následky mnohahodinového policejního výslechu. Charta
77 byla nejvýznamnějším vystoupením odpůrců komunistického režimu
v letech normalizace po srpnu 1968. Signatáři Charty se setkali ve
středu na Staroměstské radnici v Praze. Podle disidentky a dnešní
předsedkyně Českého helsinského výboru Anny Šabatové se ještě
nenaplnilo vše, o co chartisté usilovali:
"Pokud jde o dodržování základních lidských práv, tak myslím,
že ta politická a občanská se více či méně dodržují. Říkám
více či méně, protože ideální stav není nikdy. V poslední době
začínám mít velký problém s naplňováním sociálních práv. Holt
musíme bojovat stále."





