Týden v ČR

Na Pražském hradě se v pondělí sešel prezident Václav Klaus s premiérem Janem Fischerem a ministrem obrany Martinem Bartákem. Jednali spolu o změnách ve vedení armády a ministerstva. Ministr Barták přiznal, že se s prezidentem ve všem neshodli. Detaily schůzky ale neprozradil:

"Určitě nemůžeme být konkrétní, protože to byla diskuse nad těmito zamýšlenými organizačními změnami, nad jejich časováním, a nejednalo se o žádné detaily. Jedná se skutečně o tu hlavní strukturu, ať ministerskou, tak strukturu velení a armády. Ještě to bude vyžadovat další dopřesnění. V dohledné době předložím k tomu detailnější záměr, a je samozřejmě i otázka časování, kde je potřeba zohlednit současnou politickou situaci a ostatní aspekty."

Zleva: Václav Klaus, Jan Fischer a Martin Barták, foto: ČTK Jednání na Pražském hradě se dotklo taky požadavku na navýšení počtu vojáků v Afghánistánu o 55 mužů. S tím ale nesouhlasí sociální demokracie. Návrh i přesto podporuje senátor ČSSD Vladimír Dryml:

"Já mohu říci sám za sebe, že to podporuji, protože naše angažmá v Afghánistánu musí odpovídat našemu postavení i struktuře v NATO. My máme určité spojenecké závazky, NATO nás o to požádalo a není dobré, aby se smlouvy neplnily. Je potřeba, aby se naše účast posílila, ale to nejenom vojensky, ale i v rekonstrukčních týmech."

Poslanecká sněmovna přes nesouhlas Senátu v úterý prosadila nižší zdanění zaměstnaneckých výhod. Požadují ho odbory, hrozí kvůli tomu stávkou v dopravě. Zástupci odborů výsledek hlasování ve sněmovně uvítali. Novelu teď dostane prezident Václav Klaus, který už dříve řekl, že ji nepodepíše. Odboráři přesto doufají, že zákon projde, řekl předseda Odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša:

"V tu chvíli my nemáme nutnost stávkovat, ale samozřejmě se nás pořád lidé ptají, jak je to se stávkou. Ono to vypadá, jako kdyby někteří považovali stávku za nějaký trestný čin, ale to je ústavní právo. Ve chvíli, kdy se dostaneme do situace, že bychom už nic jiného neměli, jinou zbraň, tak ji musíme použít. My jsme s ní začali operovat ve chvíli, když jsme viděli, že je zablokovaná sněmovna."

Podle úterních údajů ministerstva práce a sociálních věcí míra nezaměstnanosti v Česku v únoru stoupla na rekordních 9,9 procenta. O jedno volné místo se uchází 18 nezaměstnaných. Pokles nezaměstnanosti analytik skupiny Citfin Tomáš Volf v nejbližších měsících neočekává:

"V dohledné době se budeme držet nad deseti procenty nebo určitě v blízkosti této úrovně. Jakékoliv možné zlepšení čekáme až v příští polovině roku vzhledem k tomu, jak by se mohla oživovat světová ekonomika, potažmo česká, protože pro tu malou, proexportně zaměřenou ekonomiku je klíčová otázka, kdy se oživí zahraničí, a tedy zahraniční obchod."

Únorová inflace je pouhých šest desetin procenta. Podle ekonoma Davida Marka z Patria Finance inflace neporoste ani v příštích měsících:

"Důvody, proč vůbec je inflace kladná, jsou zejména daňové změny. Možná by k tomu v dalších měsících mohly přispět i rostoucí ceny komodit na světových trzích. Přesto zůstane inflace natolik nízká, že může nechat centrální banku klidnou a úrokové sazby se zřejmě několik měsíců hýbat nebudou a zůstanou na rekordně nízké úrovni."

Foto: ČTK Na 364 radnicích, úřadech a školách v Česku ve středu vyvěsili tibetskou vlajku u příležitosti 51. výročí tibetského povstání za uchování národní identity, při němž Číňané zabili desítky tisíc Tibeťanů. Vlajka také visela z okna Valdštejnského paláce - sídla Senátu, kde ji vyvěsil šéf senátní komise pro podporu demokracie ve světě Vlastimil Sehnal, a z oken poslaneckého klubu Strany zelených na budově Poslanecké sněmovny. Zeleným se nepodařilo přesvědčit poslance, aby se vlajka vztyčila na stožáru před sněmovnou. Tibetská vlajka visela také na radnici v moravskoslezském Havířově. Primátor města František Chobot vysvětlil, proč se do symbolického protestu zapojila i havířovská radnice:

"Rada města Havířova se rozhodla vyvěsit tibetskou vlajku spolu s ostatními městy, která se tak rozhodla, protože tím chce vyjádřit podporu boji za svobodu tibetského lidu a podporu demokracie v celém světě."

Hana Kulhánková, foto: Štěpánka Budková Ve středu byl v Praze zahájen 12. ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Až do 18. března se tu představí stovka filmů z více než třiceti zemí světa. Přehlídka se pak přestěhuje do regionů, snímky tak uvidí diváci v Brně, Hradci Králové, Ostravě, Ústí nad Labem a dalších pětadvaceti městech po celém Česku. Výběr z dokumentů Jednoho světa se bude promítat i v Bruselu. Festival se rozrostl v největší veřejnoprávní přehlídku filmů na světě. Tradičně byl zahájen udělením cen Homo homini za mimořádný podíl na prosazování lidských práv. Ty letošní společnost Člověk v tísni symbolicky předala dvěma vězněným iránským studentským vůdcům. Íránu je věnována celá jedna sekce festivalu.

"Hlásilo se nám hodně íránských filmů a hlásilo se i hodně filmů, které tematizovaly například i současný Afghánistán. Proto jsme se rozhodli zaměřit se na Írán a potom ukazovat i filmy, které se věnují Afghánistánu," vysvětlila ředitelka festivalu Jeden svět Hana Kulhánková. Přehlídka je už tradičně soutěžní.