Týden v ČR

Jan Zahradil (vlevo) a Mirek Topolánek, foto: ČTK O uplynulém víkendu proběhly v Česku volby do Evropského parlamentu. Zvítězila v nich ODS, která získala lehce přes 31 procent hlasů a obhájila tak všech devět mandátů. Druhá se umístila sociální demokracie, která bude mít v europarlamentu 7 poslanců. Do Bruselu prošly ještě dvě strany - komunisté se 4 mandáty a lidovci budou mít dva europoslance. Debaklem skončily volby pro Stranu zelených a menší mimoparlamentní strany, které nepřekročily pětiprocentní hranici. Předseda zelených Martin Bursík na to reagoval rezignací na funkci šéfa strany.

Podle předsedy ČSSD Jiřího Paroubka sociální demokraty jednoznačně poškodila nízká volební účast, která jen lehce překročila 28 procent:

Jiří Paroubek, foto: ČTK "My jsme věděli, že při volebním výsledku mezi 35 - 40 procenty bychom mohli v těch volbách vyhrát, při nízké volební účasti jsme věděli, že to může dopadnout jinak. Pro naše voliče jsou volby do Evropského parlamentu volbami třetího řádu, ať chceme, nebo ne. Ze všech našich průzkumů veřejného mínění, ze sociologických průzkumů to vycházelo."

Podle předsedy občanských demokratů Mirka Topolánka tyto volby naznačily, jak bude probíhat souboj mezi levicí a pravicí v říjnových předčasných volbách do sněmovny:

"Ten signál je celkem jasný. Podzimní volby budou na podobném půdorysu, možná trochu rozšířeném, a bude hrozit to, že levice v těch volbách může vyhrát. Myslím si, že v tom smyslu jsou eurovolby signální i pro elektorát pravicový a středopravicový, že těmito volbami nic neskočilo, naopak začalo."

Jan Fischer, foto: ČTK Vláda Jana Fischera v neděli dostala podle očekávání důvěru Poslanecké sněmovny. Pro hlasovalo 156 zákonodárců. Jen bývalý sociální demokrat Miloš Melčák byl proti. Část lidovců a komunisté se při hlasování zdrželi. Fischerův kabinet, jehož členy nominovaly ODS, ČSSD a Strana zelených, má zemi řídit do podzimních předčasných voleb. Jan Fischer považuje mandát, který získal od sněmovny, za silný:

"Ten mandát je pádem vlády silný, byť samozřejmě to není mandát k politickým krokům. Je to mandát pro tvrdou práci, je to mandát pro dobrou a efektivní službu této zemi, jejím občanům. A je to mandát pro to, abychom se mohli vyrovnat s prioritami, které jsme si v programovém prohlášení předsevzali."

Foto: ČTK KDU-ČSL opouštějí známí politici. Definitivní odchod ze strany od začátku týdne postupně oznámili bývalí ministři Miroslav Kalousek a Vlasta Parkanová, senátorka Ludmila Müllerová, poslanec Ladislav Šustr i dosavadní šéf lidoveckých poslanců Pavel Severa. Ten své rozhodnutí v úterý potvrdil s tím, že skončí i jako předseda klubu:

"My jsme měli ráno rozhovor s panem předsedou Cyrilem Svobodou a bylo jasné, že se politicky silně rozcházíme. Já nechci, aby strana šla doleva, jeho názor je jiný. Já se s tím nemohu ztotožnit, a proto jsem řekl, že tyto kroky nemohu podporovat a že bude korektní, když odejdu a nechám prostor, aby svoji politiku mohli uskutečňovat a aby nebyl pocit, že jim to kazím."

Předseda lidovců Cyril Svoboda v odchodu svých spolustraníků vidí šanci pro nové, mladé politiky:

"To, že odchází několik lidí, je dokonce velká šance. Já v tom vidím velkou příležitost pro mladé a nové lidi, protože ti, kteří jsou unaveni a nechtějí pracovat pro KDU-ČSL a nechtějí být našimi ani poslanci, ani senátory, ani nechtějí reprezentovat náš program, uvolní prostor jiným."

Jaroslav Foglar Soud ve středu ukončil dlouholetý spor o dědictví spisovatele Jaroslava Foglara. Podle rozhodnutí pražského Městského soudu má připadnout jeho pozůstalost, která se odhaduje na 10 milionů korun, Nadaci Jaroslava Foglara, jak sám Foglar ve své závěti z roku 1996 chtěl. Jeho synovec Petr se snažil platnost závěti zpochybnit. Foglarova nadace je teď v likvidaci. Její zakladatel ji koncem devadesátých let zapomněl transformovat, jak ukládal nový nadační zákon. Právní zástupce Nadace Jaroslava Foglara Dan Loukota popsal, co tedy bude s autorovým dědictvím dál:

"Jsme spokojeni, že po devíti letech máme pravomocný rozsudek, který potvrzuje, že pan Foglar učinil platnou závěť. Ze zákona má likvidátor povinnost ten likvidační zůstatek rozdělit, a bude ho s velkou pravděpodobností rozdělovat mezi organizace, které mají nějaký podobný účel, podobný předmět činnosti tak, aby odkaz, který nám tady pan Foglar zachoval, zůstal zachován i pro budoucí generace."

David Černý a jeho Entropa, foto: eu2009.cz Kontroverzní plastika Entropa je k vidění v Praze. Entropa vznikla u příležitosti českého předsednictví Evropské unii. Objednala si ji u sochaře Davida Černého tehdejší vláda Mirka Topolánka. Sochař ji avizoval jako společné dílo 27 evropských umělců, záhy po jejím odhalení ale vyšlo najevo, že je pouze jeho prací. Entropa se strefuje do stereotypů spojovaných s jednotlivými zeměmi unie. Například ztvárnění Bulharska, které má podobu tureckého záchodu, vyvolalo diplomatickou roztržku mezi Prahou a Sofií. Přestože měla plastika doprovázet české předsednictví, zmizela z Bruselu před jeho skončením. David Černý tak protestoval proti způsobu odvolání Topolánkovy vlády právě v době předsednictví.

Ve čtvrtek večer se Entropa představila českému publiku na vernisáži v Centru současného umění DOX v Holešovicích. Podle Terezie Kaslové z této instituce mohou lidé také vyjádřit svůj názor na toto dílo:

"O plastice Davida Černého se hodně mluví, ale dosud neměl žádný český občan příležitost spatřit ji na vlastní oči. Teď bude moci si ji kdykoliv prohlédnout až do 4. ledna příštího roku."