Týden v ČR

Foto: Evropská komise
0:00
/
0:00

Udržení zaměstnanosti a zpřístupnění úvěrů pro malé a střední podniky - to jsou základní vládní opatření v boji proti hospodářské krizi. Poslanci začali v úterý projednávat Lisabonskou smlouvu, která má určit pravidla budoucího fungování rozšířené Evropské unie. Poslanecká sněmovna po dlouhých tahanicích schválila ve středu zahraniční mise českých vojáků v letošním roce. Od úterý jsou přístupné seznamy kádrových příslušníků kontrarozvědky bývalého Sboru národní bezpečnosti. Režisérka Věra Chytilová převzala v úterý v Praze u příležitosti svých 80. narozenin zlatou medaili Akademie múzických umění, na jejíž filmové fakultě studovala a stále vyučuje.

Udržení zaměstnanosti a zpřístupnění úvěrů pro malé a střední podniky - to jsou základní vládní opatření v boji proti hospodářské krizi. Shodla se na tom v úterý Národní ekonomická rada vlády.

"Národní krizový plán se soustředí na ta opatření, která budou mít svůj vysoký multiplikační efekt, to znamená hledáme efektivní, pro státní fiskál úsporná opatření, která samozřejmě vyvolají soukromou investiční aktivitu,"řekl ministr financí Miroslav Kalousek a jmenoval některé příklady, jako zrychlené odpisy či snížení sociálního pojištění pro lidi s nižším a středním příjmem. Další člen zmíněné rady vlády, Jiří Rusnok navrhuje navýšit s pomocí státu kapitál Českomoravské záruční a rozvojové banky a České exportní banky, aby mohly financovat více projektů.

Podle předsedy Sdružení podnikatelů a živnostníků České republiky Bedřicha Dandy by navrhovaná opatření mohla pomoci. Jak ale řekl, měla přijít mnohem dřív:

"Tato opatření měla probíhat už před půl rokem, protože se tušilo, že to k nám dojde. Teď ten legislativní proces, jak všichni víme, i když to půjde ve zkráceném procesu, tak jsou to tři, čtyři měsíce, a to je strašná doba."


Foto: Evropská komise
Poslanci začali v úterý projednávat Lisabonskou smlouvu, která má určit pravidla budoucího fungování rozšířené Evropské unie. Po bouřlivé debatě se dohodli, že schvalování dokumentu odloží. Návrh na odklad, který předložila ODS, podpořili lidovci a komunisté, proti byli zelení a sociální demokraté. Předseda poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř vysvětlil, proč je pro jeho stranu tento odklad důležitý:

"Považujeme za nutné, aby nejprve byla zahájena jednání o změnách jednacího řádu, případně aby prvním čtením prošel stykový zákon. Považujeme za nemožné, aby byla schválena Lisabonská smlouva bez toho, aby bylo jasné, že nebude pouze pravomocí vlády přenášet kompetence na evropskou úroveň."

Česko je jedinou zemí, kde o Lisabonské smlouvě zatím nehlasoval parlament ani veřejnost, přitom leží v parlamentu už skoro rok. Předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek doufá, že za dva týdny už v Poslanecké sněmovně padne definitivní slovo:

"Já si myslím, že vládní koalice už dlouho hazarduje s jménem České republiky v Evropě. Jestli v tom chtějí pokračovat... Já doufám, že je to poslední obstrukce, kterou volí a že toho 17. 2. budeme hlasovat."


Foto: ČTK
Poslanecká sněmovna po dlouhých tahanicích schválila ve středu zahraniční mise českých vojáků v letošním roce. Hlasování předcházela schůzka šéfů stran a poslaneckých klubů ODS a ČSSD, po níž sociální demokraté oznámili, že pro jejich poslance už neplatí závazek mise odmítnout. Pro upravený plán misí byli nakonec všichni zákonodárci vládní koalice, nezařazení poslanci a také čtyři sociální demokraté. Premiérovi Mirku Topolánkovi tak spadl kámen ze srdce:

"Jsem rád, že jsme nakonec našli řešení, které umožnilo tento krok. Jsem také rád, že nakonec jsme měli těch 101 hlasů, ale zároveň jsem rád, že to rozhodnutí bylo svým způsobem průřezové, protože i ty čtyři hlasy, které poskytli sociální demokraté, nám dávají jakousi, když ne záruku, tak alespoň naději, že po splnění toho, co všechno jsme dohodli, a to je spolupráce již teď expertů na misích v příštím roce, zabezpečí možná snadnější průchod celé záležitosti na podzim letošního roku."

Ministra školství Ondřeje Lišku ze Strany zelených mrzí způsob, jakým byly mise schváleny:

"Ten kompromis tak, jak byl schválen, je dobrý, nicméně proces, který k tomu vedl, byl místy až trapný a neměl by se v budoucnu snad opakovat. Zabili jsme dva dny času, který jsme mohli věnovat schůzi, jež má přes nějakých 200 bodů. Je to škoda."


Od úterý jsou přístupné seznamy kádrových příslušníků kontrarozvědky bývalého Sboru národní bezpečnosti. Na svých webových stránkách je otevřel Ústav pro studium totalitních režimů. Zájemci najdou v databázi evidenční karty bez osobních citlivých údajů. Lze tak zjistit, jak dlouho který příslušník pracoval u konkrétního útvaru. Ředitel ústavu Pavel Žáček neočekává vlnu odporu z řad lidí figurujících v seznamech:

"To je věc, kterou nelze srovnávat s žádným typem spolupráce se Státní bezpečností. To byla věc, kdy tam ten člověk byl vybírán velmi podrobně, podle svého politického profilu, podle svého rodinného zázemí, ten člověk slíbil, že v případě potřeby, nutnosti, položí i život za komunistický totalitní režim. Byla to součást systému mezinárodních čekistů. To byly osoby, které působily podle sovětského modelu."


Věra Chytilová,  foto: ČTK
Režisérka Věra Chytilová převzala v úterý v Praze u příležitosti svých 80. narozenin zlatou medaili Akademie múzických umění, na jejíž filmové fakultě studovala a stále vyučuje. Zlatá medaile je nejvyšším oceněním, které rektor školy uděluje významným českým i mezinárodním odborníkům a umělcům, kteří na AMU působili jako pedagogové. U filmu pracovala Věra Chytilová nejdřív jako klapka, později se stala pomocnou režisérkou a po vystudování FAMU už točila vlastní snímky. Její filmový debut Pytel blech z roku 1962 ji zařadil mezi nejvýraznější osobnosti tzv. nové vlny. Od svých gratulantů by si přála jediné - peníze na nové filmy.

"Samozřejmě, že člověk by toužil, aby byl mladej, krásnej, silnej, ale když se k tomu pojí zase veškerá ta nejistota, ta blbost, jo... Se divím, že jsem ledacos překonala."