Týden v ČR

Brdy
0:00
/
0:00

Brdsko, kde se uvažuje o postavení amerického protiraketového radaru, dostane od české vlády peníze na rozvoj regionu, a to bez ohledu na to, jak to s radarem nakonec dopadne. Praha se oficiálně zapojila do souboje o pořádání letních olympijských her v roce 2016. V Česku začal v pondělí nový školní rok a s ním začala platit i dlouho odkládaná školská reforma.

Brdsko, kde se uvažuje o postavení amerického protiraketového radaru, dostane od české vlády peníze na rozvoj regionu, a to bez ohledu na to, jak to s radarem nakonec dopadne. Premiér Mirek Topolánek to ve středu při výjezdním zasedání vlády ve Spáleném Poříčí na Plzeňsku slíbil starostům obcí, kterých se má případná výstavba radaru dotknout. Oblast Brdska byla podle něj zanedbávána dlouhá desetiletí:

"Týká se to všech resortů, to znamená dopravy, životního prostředí a dalších. A týká se to samozřejmě i státního rozpočtu. kde jsme ochotni alokovat určité množství peněz právě na rozvoj Brdska."

S finanční podporou rozvoje infrastruktury prý "váhal, aby nevznikl dojem, že si lidi kupuje". Návrhem tak nyní reaguje na požadavky podpory, které vzešly od některých starostů. Investice do infrastruktury regionu starostové tamních obcí vítají. Starosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek soudí, že podpora by měla být komplexní, pro celou oblast:

"Vlastně celý ten kraj kolem vojenského prostoru je jakýmsi vnitřním pohraničím, protože tam končily cesty a byl vždycky odříznut, nenavazoval komunikačně. Mnoho problémů se tam nahromadilo a řada starostů na to upozorňovala. Pokud chcete umístit nějaké takové hi-tech zařízení do oblasti, kde prostě nemají kam odtékat splašky, kde nejsou vodovody, kanalizace, kde není vlastně vůbec nic, kdo to je na úrovni rozvojové země, tak je nutné tam něco zainvestovat."

Vláda vyčlení na rozvoj Brdska stamiliony korun. První peníze dostane region ještě letos. Po jednání ve Spáleném Poříčí kabinet rozhodl o vzniku komise, která na to bude dohlížet. Budou v ní zástupci vlády, obcí, Středočeského a Plzeňského kraje. Předseda komise, náměstek ministra financí a bývalý starosta Příbrami Ivan Fuksa už má představu, jak miliony použít:

"Myslím, že nemá smysl tady stavět po vzoru třeba Itálie gigantické průmyslové zóny, ale skutečně dát peníze do infrastruktury, aby tu bylo kvalitní žití, aby se tu mohla rozvíjet nějaká turistika. Ale hlavně zjednodušit dopravní cesty, které odtud vedou na Rožmitálsko a na Plzeňsko."

Obce ležící v sousedství vojenského újezdu Brdy nesouhlasí s plánem postavit za jejich humny americký protiraketový radar.


Praha se oficiálně zapojila do souboje o pořádání letních olympijských her v roce 2016. Primátor hlavního města Pavel Bém a prezident Českého olympijského výboru Milan Jirásek podepsali v úterý dopis deklarující zájem Prahy usilovat o olympiádu, která se uskuteční za devět let. Dopis nyní putuje do sídla Mezinárodního olympijského výboru v Lausanne a Praha se stane takzvaným uchazečským městem.

Prezident Českého olympijského výboru Milan Jirásek je přesvědčen, že v Praze nevyrostou velkokapacitní sportoviště, která by město nevyužilo:

"Některá by byla jenom dočasná, byla by skutečně stavěná nejlevnějším způsobem, byla by provizorní. Některá dočasná by se přemístila do jiných lokalit, kde by jejich umístění bylo vhodnější. Další sportoviště jsou hotová, některá by se stavěla úplně nově, a některá máme, ale potřebují oprášení, aby byla na úrovni."

Pořádání olympiády by pro české podnikatele znamenalo nejen jednorázový výdělek, ale i dlouhodobější užitek. Analytik Aleš Michl z Raiffeisenbank má ale z ekonomického hlediska k olympiádě výhrady:

"Na stranu první bych řekl, že si Praha zaslouží asi pochvalu za to, že má vizi. Na stranu druhou z pohledu na fungování státní správy v současnosti, na plýtvání s penězi, si myslím, že bych se pod olympiádu nepodepsal."

A co si o letních olympijských hrách v Praze myslí čerstvý mistr světa v desetiboji Roman Šebrle?

"Když se řekne olympiáda v Praze, tak musí srdce každého fandy zaplesat."


V Česku začal v pondělí nový školní rok a s ním začala platit i dlouho odkládaná školská reforma. Školy už neučí podle závazných osnov, každá si naopak vytváří výuku podle vlastních potřeb. Změny pocítí hlavně žáci prvních a šestých tříd základních škol. Někteří učitelé novinky odmítají, jiní je zase chválí. Zahájení školního roku v Sadské u Nymburka se zúčastnil i prezident Václav Klaus. Reformu sice vítá, ale má k ní drobné výhrady:

"Doufám, že si rozumní učitelé všechny ty změny předpisů a pokynů převedou k obrazu svému a že to podstatné - vyučovat děti myslet - že tady zůstane. Prostě myšlenka, že to nahradí schopnost užívat kalkulačky, internety a takovéhle věci... Školství nikdy nebylo na tom založeno."

Podle Jany Strakové z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy byla reforma školství nutná. Vynutil si ji rychlý pohyb v celé společnosti, radikální změny v přístupu k informacím i situace na pracovním trhu:

"České děti musí být konkurenceschopné nejenom v měřítku České republiky, ale v měřítku celé Evropy, celého světa. V budoucnosti budou muset děti dělat celou řadu složitých rozhodnutí, při kterých se budou moci spolehnout jenom sami na sebe a na své vlastní hodnoty. A také ty úkoly, které je čekají, jsou takové, jaké si dosud nedovedeme představit. A proto to vzdělávání musí vypadat jinak, aby děti byly schopny si s těmi novými úkoly poradit."