Týden v ČR

0:00
/
0:00

Premiér Mirek Topolánek je přesvědčený, že ho chce ČSSD zdiskreditovat. Až 40 miliard korun by mohla zaplatit Česká republika japonské bance Nomura za to, že neochránila její investice v Investiční a poštovní bance. Prezident Václav Klaus prohrál v úterý svůj první souboj s Ústavním soudem. Nový ministr kultury Martin Štěpánek na hodinu odvolal z funkce ředitele Národního divadla architekta Daniela Dvořáka.

Mirek Topolánek,  foto: ČTK
Premiér Mirek Topolánek je přesvědčený, že ho chce ČSSD zdiskreditovat a dostat se tak k moci. Reagoval tak na výroky sociálních demokratů, že se v případu společnosti VAE mohl dopustit úvěrového podvodu. Topolánek tvrdí, že se úvěrového podvodu nedopustil a že když prodával své akcie, už nebyly zastavené:

"Za to, co se dělo s pohledávkou dál, odpovídá město, tedy i Paroubek, ne Mirek Topolánek. Mě se nikdo na nic neptal. Nikdo mě nikdy nepožádal o plnění směnky."

Celá kauza začala tak, že si v roce 1999 vzala firma VAE téměř 70-ti milionový úvěr u První městské banky. Nevyšel jí investiční záměr a část peněz nevrátila. Pohledávku převzal pražský magistrát, který odmítl splátkový kalendář a prodal ji. Dluh nakonec skončil u společnosti ElTodo, která s VAE spolupracovala na energetických zakázkách. Topolánek tvrdí, že kdyby na úvěru bylo něco podezřelého, měla to odhalit První městská banka, kde byl v té době předsedou dozorčí rady Jiří Paroubek, který říká:

"Já ty věci neoceňoval, oceňoval je někdo jiný. Pan Topolánek by neměl pouštět kouřovou clonu. On tady prodělal peníze, on ručil směnkou, ne já nebo někdo jiný."

Policie začala firmu VAE prověřovat minulý týden na základě dvou udání.


Až 40 miliard korun by mohla zaplatit Česká republika japonské bance Nomura za to, že neochránila její investice v Investiční a poštovní bance. Švýcarský federální nejvyšší soud totiž zamítl odvolání Česka v arbitrážním sporu s Nomurou. Když Česká národní banka uvalila v červnu roku 2000 na Investiční a poštovní banku nucenou správu, připomínalo to scénu z akčního filmu. Do banky, která spravovala účty až pěti milionů klientů, vtrhla zásahová jednotka policie. O tři dny později získala Investiční a poštovní banku za pouhou korunu Československá obchodní banka. Tehdejší ministr financí Pavel Mertlík dodnes tvrdí, že český stát nemohl jednat jinak:

"Jsem přesvědčen o tom, že náš postup byl naprosto správný."

Kontrola, kterou na konci roku 1999 v IPB provedla centrální banka, totiž ukázala, že bankovní dům je téměř před krachem. Hrozilo masové vybírání vkladů, které by podle analytiků mělo katastrofální dopad na českou ekonomiku. Zásah v IPB se však nelíbil japonské bance Nomura. Očekávala, že stát v případě finančních problémů pomůže Investiční a poštovní bance podobně, jako to už dříve provedl u Komerční banky a České spořitelny. Ministr financí Vlastimil Tlustý chce o celé záležitosti znovu jednat:

"Není možné rezignovat a je možné se pokusit o vyřešení této záležitosti lepší cestou než čekáním na výsledek arbitráže."

Současně s londýnskou arbitráží, kterou český stát prohrál, však probíhá ještě tzv. curyšská arbitráž. V ní naopak Česko požaduje od Nomury 111 miliard korun za vytunelování IPB a jako náhradu za náklady spojené s její nucenou správou.


Prezident Václav Klaus,  foto: ČTK
Prezident Václav Klaus prohrál v úterý svůj první souboj s Ústavním soudem. Ten definitivně označil za protiústavní prezidentův postup při odvolání předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové, která tak v jeho čele zůstává. V případě předsedů a místopředsedů soudů nelze podle ústavních soudců uplatnit pravidlo: Kdo jmenuje, ten odvolává. Prezident sice soudce jmenuje, ale není jejich nadřízený. Václav Klaus reagoval na verdikt ostře.

"V tomto rozhodnutí jednoho ze senátu Ústavního soudu vidím nebezpečný posun našich polistopadových poměrů od parlamentní demokracie k soudcovskému korporativismu a k dosažení ničím neomezené soudcovské autonomie, která nikde na světě v takové podobě neexistuje."

Prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa rozhodnutí Ústavního soudu přivítal, protože soudní moc podle něj nemůže být dlouhodobě diskriminována ze strany moci výkonné. Potíž je ovšem v tom, že po červencovém verdiktu Ústavního soudu v Česku neexistuje zákon, který by upravoval odvolávání vysokých justičních činitelů.


Daniel Dvořák,  foto: ČTK
Nový ministr kultury Martin Štěpánek na hodinu odvolal z funkce ředitele Národního divadla architekta Daniela Dvořáka. Jednal překvapivě rychle. Minulé pondělí byl uveden do funkce. Ještě o víkendu prý řediteli Národního divadla vzkázal, že je vše v pořádku a že se s ním rád po návratu z nemocnice, kde byl krátce hospitalizován, sejde. Místo toho byl Daniel Dvořák pozván po pracovní době na ministerstvo, kde mu úředníci předali odvolání podepsané ministrem a doprovodný dopis. Způsob, jakým byl odvolán, označil Daniel Dvořák za účelový a bezprecedentní. Už proto, že veškeré ukazatele Národního divadla jsou podle něj v pořádku - hospodářské i provozní.

"Nechybí v pokladně Národního divadla ani haléř. Všechno je v pořádku, celý účetní oběh je tak, jak má být."

Kvůli kontrole ministerstva už ale potrestal Daniela Dvořáka i předchozí ministr Vítězslav Jandák. Snížil mu plat. Nový ministr Martin Štěpánek prý jen navázal na výsledky kontroly.

"Já jsem se seznámil s tou zprávou, která byla poměrně dost skličující a přistoupil jsem k tomuto rozhodnutí."

Pod Dvořákovým vedením bylo údajně špatně zaúčtováno několik stavebních a poradenských zakázek. Nejvíc ale vadil fakt, že Dvořák coby ředitel účtoval divadlu scénografické práce, které tam vykonával. O tom se však vědělo.