Týden v ČR

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

V sedmi krajích postižených jarními povodněmi skončil stav nouze, který vláda vyhlásila 2. dubna. Podle zákona musí kraje do týdne spočítat povodňové škody. Stav nouze jim pomohl rychleji se vypořádat s likvidací škod. Hejtmani mimo jiné mohli do boje s velkou vodou povolat armádu a najímat firmy bez zdlouhavých výběrových řízení.

Foto: ČTK
V sedmi krajích postižených jarními povodněmi skončil stav nouze, který vláda vyhlásila 2. dubna. Podle zákona musí kraje do týdne spočítat povodňové škody. Stav nouze jim pomohl rychleji se vypořádat s likvidací škod. Hejtmani mimo jiné mohli do boje s velkou vodou povolat armádu a najímat firmy bez zdlouhavých výběrových řízení.

Poslanecká sněmovna v úterý schválila změnu zákonů, které umožní státu získat pět miliard korun na krytí povodňových škod. Kvůli uvolnění peněz musel kabinet novelizovat zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Ministr financí Bohuslav Sobotka vysvětlil, odkud vláda pět miliard vezme: "Zvýšení příjmu státního rozpočtu bude zajištěno ve výši 2 miliard korun z dividend z majetkové účasti státu ve společnosti ČEZ a.s., dále ve výši 2,695 miliardy korun z dividend z majetkové účasti státu ve společnosti Osinek a.s., a 305 milionů korun bude zajištěno snížením základního kapitálu společnosti Osinek a.s."

Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek nastínil, jak bude jeho úřad peníze postiženým obcím a občanům rozdělovat: "Pokud se týká obecních peněz, tak tam to budeme dělat proti výkazu plateb, to znamená fakturací. Pokud se týká peněz ze Státního fondu rozvoje bydlení, tak půjčka bude normální tiskopis, který půjde zrychleným projednáváním. Pokud se týká dotací, tak tam poskytneme zálohovou platbu obcím tak, aby to mohli občanům zaplatit."

Pro uvolnění peněz na krytí povodňových škod hlasovala i opoziční Občanská demokratická strana, přestože měla vůči záměrům vlády některé výhrady.


Národní bezpečnostní úřad by měl projít důslednou personální obměnou. Zásadní systémové změny úřad nepotřebuje, stále v něm ale působí lidé, kteří v minulosti zřejmě manipulovali s bezpečnostními prověrkami. Shodli se na tom členové sněmovní komise pro kontrolu NBÚ a zástupkyně nevládní organizace Růžový panter, která práci bezpečnostního úřadu dlouhodobě sleduje.

Členové sněmovní vyšetřovací komise už nepochybují o tom, že úřad vydával účelově prověrky lidem, kteří je neměli dostat. Požádali proto kontrarozvědku o zbývající dvě varovné zprávy pro vládu. Člen komise Ivan Langer řekl, že komisaři si pozvou i tři bývalé premiéry - Miloše Zemana, Vladimíra Špidlu a Stanislava Grosse, kteří nechali varovné zprávy ležet ve svých šuplících bez toho, aby situaci řešili. "Bohužel vlastní kontrolní zpráva NBÚ konstatovala celou řadu systémových i dílčích pochybení, ze kterých pro mne osobně vyplývá, že existoval prostor pro manipulace a že některé osoby získaly prověrku, aniž by ji měly dostat," soudí Ivan Langer.

Přestože se vnitřní kontrolou NBÚ z loňského června prokázala řada argumentů ze zpráv Bezpečnostní informační služby, Zdeňka Jůzlová, která je vedením úřadu pověřená, nechce o manipulaci ani slyšet. Úřad podle ní vznikal na zelené louce, s nezkušenými úředníky, a neměl dostatek informací.

Komentátorka Lidových novin Petruška Šustrová je přesvědčena, že manipulacím s bezpečnostními prověrkami se dá zabránit: "Samozřejmě, že se jim dá zabránit. Přece především jde o to, že státní úředník musí být člověk naprosto spolehlivý, zvlášť stojí-li v čele takového úřadu. Myslím, že na tehdejšího ředitele pana Kadlece poukazovali novináři dlouho, na jeho povahovou labilnost. Stejně tak, jako na pozdějšího ředitele Mareše. Bohužel se u nás aféry začnou řešit až tehdy, když televize odvysílá nějaký odposlech. To je myslím vskutku skandální. Svědčí to o tom, že ty nejvyšší politické kruhy vyhledávají svoje zastánce nebo stoupence, místo aby hledaly člověka, který je skutečně nezávislý a jehož pověst je nedotčená a nedotknutelná."


Česká Kamenice,  foto: ČTK
Před týdnem jsme Vás informovali, že u nás vrcholí soutěž měst o to, které z nich bylo nejlepší v přípravě a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Do finále se dostala tři města a v úterý byl vyhlášen vítěz - historickým městem roku 2005 se stala Česká Kamenice na Děčínsku. Představitelé vítězného sídla převzali ocenění na Pražském hradě při příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel. V poli poražených finalistů, jejichž nominace vzešly z regionálních hodnocení čtyř desítek měst, tentokrát zůstala Polná na Jihlavsku a Uherské Hradiště na Slovácku. Českokamenický starosta Miroslav Weis nám řekl, že město s podporou státu vynaložilo do záchrany městské památkové zóny od doby jejího vzniku mnoho peněz: "Od roku 1992 investovalo 85 milionů. Nejzajímavější a nejdůležitější památky jsou církevní. Také díky velmi dobré spolupráci s církvi se dařilo a daří opravovat ty zásadní, to je kostel sv. Jakuba Staršího a kaple Narození Panny Marie, to jsou takové skvosty České Kamenice. Je ale řada dalších objektů."

Členy Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska je na 200 měst a obcí, celkem se třemi miliony obyvatel.