Týden v ČR
Čeští katolíci by se měli více otevřít společnosti. Vyzval je k tomu církevní sněm, který skončil minulou neděli na Velehradě. Cílem sněmu bylo obnovit českou katolickou církev, a to jak římského, tak východního vyznání. Východiskem byl II. Vatikánský koncil, který skončil právě před čtyřiceti lety. V západoevropských zemích už národní synody dávno proběhly, uspořádání sněmu v bývalém Československu však bránil komunistický režim.
"Poprvé v českých dějinách se jí zúčastnili biskupové a další církevní hodnostáři, teologové, kněží, řeholnice a řeholníci spolu s laiky. Ti tvořili celou třetinu všech účastníků."
Cílem sněmu bylo obnovit českou katolickou církev, a to jak římského, tak východního vyznání. Východiskem byl II. Vatikánský koncil, který skončil právě před čtyřiceti lety. V západoevropských zemích už národní synody dávno proběhly, uspořádání sněmu v bývalém Československu však bránil komunistický režim. Výsledky českého sněmu na Velehradě a jeho výzvu, aby se katolíci více otevřeli české společnosti, shrnuje kardinál Miloslav Vlk:
"Tato výzva směřovala především na tu nejnižší rovinu, do farností. Tam jsme vyzvali věřící, aby se podíleli na společném díle. To znamená, jestliže tam dělají kanalizaci, septik nebo různé jiné pro celou obec prospěšné věci, tak aby se ti věřící skutečně angažovali a byli vlastně pro ty ostatní příkladem. prostě aby tou aktivitou také ukazovali svou víru."
Někteří sudetští Němci by se mohli dočkat jistého "gesta usmíření". Takový krok politici už léta zvažují. Dosud však zůstalo jen u příslibů. Premiér Jiří Paroubek nyní oznámil, že právě toto téma chce během několika týdnů předložit vládě. Premiér má na mysli ty sudetské Němce, kteří sice nebyli vyhnáni v rámci divokého odsunu, ani později v rámci dohod z postupimské konference, ale odešli raději sami, zejména kvůli nepřátelskému společenskému klimatu v poválečném Československu. Jejich utrpení a křivdu na nich spáchanou by podle premiéra měla česká společnost reflektovat. S premiérem souhlasí i koaliční lidovci.
"Byli jiné národnosti, ale byli to občané Československa a byli proti fašismu. Není možné házet je do jednoho pytle." Říká šéf lidovců Miroslav Kalousek. Jak přesně by mělo vypadat vstřícné gesto a jaké případné finanční satisfakce by zahrnovalo, to premiér Jiří Paroubek zatím neupřesnil. Opozice už ale jeho pondělní prohlášení kritizovala. Ostře ho odmítla ODS. To potvrdil její stínový ministr zahraničí, europoslanec Jan Zahradil.
"Velmi nezodpovědně bourá konsensus české politické scény, že se k těmto věcem nebudeme vracet, protože jsme je uzavřeli česko-německou deklarací."
Také prezident Václav Klaus vstřícné gesto k sudetským antifašistům odmítá. Návrh na jejich odškodnění považuje za nezodpovědný."Je to otevírání Pandořiny skříňky,"řekl prezident. Premiér Paroubek ovšem nemůže počítat s tím, že jeho návrh na smířlivé gesto vůči sudetoněmeckým antifašistům podpoří Slovensko. Předseda slovenské vlády Mikuláš Dzurinda totiž Paroubkovi řekl, že takový krok podle něj nemá smysl. Otázky druhé světové války považuje Dzurinda za absolutně uzavřené.
Čtyři měsíce po svých stých narozeninách zemřel ve švýcarském Solothurnu jeden z významných českých krajanů, dr. ing. Jaroslav Anděl. Absolvent pražské techniky a práv prožil v 50. letech sedm let v komunistických žalářích. Po srpnové okupaci Československa roce 1968 se proto rozhodl odejít do exilu ve Švýcarsku. Zde založil krajanský spolek Masaryk a krajanským aktivitám ve Švýcarsku se věnoval po celá desetiletí. Stal se předsedou Mezinárodní organizace bývalých československých politických vězňů v exilu a působil i ve Svazu spolků Čechů a Slováků ve Švýcarsku. Od listopadu 1989 se dr. Anděl vracel do České republiky, kde hájil zájmy exulantů. Stal se jedním ze zakladatelů Svazu občanské sebeobrany a v mnoha sporech před českými soudy zastupoval neúspěšné restituenty.
Novým majitelem státní hutní společnosti Vítkovice Steel bude ruská skupina Evraz. Za firmu nabídla 7 miliard korun. Vládu tedy nepřesvědčily nabídky z posledních dnů, kdy někteří z dalších uchazečů o firmu nabízeli za téměř stoprocentní státní podíl až devět miliard korun. Vítkovice Steel jsou třetí největší českou ocelárnou. Paroubkův kabinet také nabídl jednání energetickému gigantu ČEZ o prodeji většinového podílu v Severočeských dolech. Ekonomové odhadují, že ČEZ je ochoten zaplatit 8 až 10 miliard korun. Vládní rozhodnutí se ale nelíbí šéfovi poslanců ODS Vlastimilu Tlustému.
"Není jasné, k čemu se vlastně vláda chystá, ale já si to dovolím odhadnout. Vláda se chystá na volby. Dělá přípravné kroky, kterými chce svým nástupcům zkomplikovat situaci, a všechny peníze, které se ještě dají získat z podobných kroků chce utratit."
Regulované nájmy by se mohly zvyšovat od října příštího roku. Vláda schválila návrh zákona o nájemném. Podle návrhu by činže měly růst ročně průměrně o zhruba devět procent. Regulované nájmy se nejvíce zvýší v Praze 1. Tam porostou každý rok o 18 procent. Po roce 2012 by už výše nájemného byla věcí dohody majitele a nájemníka.
V úterý naposledy ve své historii se po nebi nad Českou republikou symbolicky prolétly české stíhačky MiG-21. Po dosedu na zem na přerovské vrtulníkové základně se ze strojů, které více než čtyři desítky let střežily vzdušné prostory České republiky, staly rázem muzejní kousky. Roli strážce po nich převzaly nové stroje Jas-39 Gripen, které je do Přerova doprovodily z Čáslavi. Na vrtulníkové základně podle jejího mluvčího Milana Kouřila bude poslední desítka ruských stíhaček uskladněna a nabídnuta k dalšímu prodeji.
"Tato letadla Mig-21 skončila už pře čtrnácti dny v integrovaném systému protivzdušné obrany NATO, kdy chránila vzdušný prostor České republiky. A symbolicky se vracejí právě na toto letiště, kde se všichni piloti na tomto typu učili létat u školního pluku. Navíc žádné jiné letiště nemá tolik prostoru, kde by tato letadla mohla být uskladněna, hlídána a zabezpečena do té doby, než budou odprodána nějakým zájemcům."
Archeologové objevili v Žatci další stopy přemyslovského osídlení. Žatec je tak, po Praze a Budči u Kladna, třetím místem v republice, kde je doloženo sídlo Přemyslovců. Archeolog žateckého pracoviště Akademie věd Petr Čech připouští, že možná nepůjde o jedinou novinku z nedávno zahájeného archeologického průzkumu Žatce.
"Ta překvapení mohou přijít vždy. Nikdy není stoprocentně známa situace. Je takovým pravidlem, že stačí uhnout sondou o metr nebo půl metru a situace se radikálně změní a pak naleznete něco jiného. Slovy klasika: o náhody v Žatci není nouze."
Archeologové učinili ještě další objev. Odhalili v Národním parku České Švýcarsko keltské sídliště. Ohniště z doby kamenné, zbytky kostí a semen z pravěku našli u Dolského mlýna. O osídlení ze střední doby kamenné na Děčínsku se do 90. let minulého století vůbec nevědělo. A do třetice archeologové. Právě před osmdesáti lety objevili spolupracovníci archeologa Karla Absolona Věstonickou Venuši. Pravěký lovec, v ní zhruba před dvaceti pěti tisíci roky vtělil dávný ideál ženské krásy. Originál z pálené keramiky je uložen v trezoru Moravského zemského muzea v Brně. Zájemci si ho ale prohlédnout nemohou, říká muzejník Martin Oliva.
"My ji přechováváme v Moravském muzeu v trezoru. Málokdy ji vystavujeme, většinou při nějakých výročích. Při současném 80. výročí objevu tomu tak nebude, protože pavilon v Pisárkách je v rekonstrukci a bude se otvírat až příští rok. Není vyloučeno, že při té příležitosti originál na několik dní vystavíme."
