Týden v ČR

Prezident Václav Klaus a ministr obrany Karel Kühnl, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Přehled nejdůležitějších události tohoto týdne v České republice připravil Josef Kubeczka.

Prezident Václav Klaus  (vlevo) a ministr obrany Karel Kühnl,  foto: ČTK
Reforma armády. To bylo hlavní téma schůzky prezidenta Václava Klause s ministrem obrany Karlem Kühnlem. Ten jejich další setkání nazval "nepravidelně rutinním" a připomněl, že od 1. ledna má Česko plně profesionální ozbrojené síly. Poslední vojáci základní služby opustili kasárna krátce před Vánocemi. Prezident Klaus se podle ministra Kühnla zajímal o to, jak armáda tuto zásadní změnu zvládá.

"Já jsem ho ujistil, že armáda v žádném okamžiku při tomto přerodu neztratila žádnou ze svých tří základních schopností, to jest teritoriální obrana republiky za pomoci spojeneckých jednotek, činnost v zahraničních misích a připravenost k pomoci policii, integrovanému záchrannému systému v případě nějakých nevojenských ohrožení a katastrof."

Všechno však v armádě v pořádku není. Ministerstvo obrany totiž podle závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu nevýhodně použilo peníze z fondů Severoatlantické aliance. Z aliančních peněz například zaplatilo 587 tisíc korun za vystavení inspekčních osvědčení staveb, které nakonec nezískalo. Téměř 20 milionů korun utratila armáda za dvě soupravy polní informační sítě, umožňující komunikaci se spojenci v polních podmínkách. Systém ale nebyl nikdy vyzkoušen. Závěry kontrolního úřadu se musela ve středu zabývat vláda. Ministerstvo obrany podle jeho mluvčího Andreje Čírtka přijímá výsledky kontroly především jako poučení pro budoucnost.

"Přestože k těm případům došlo před pěti lety, to znamená v době, kdy byla v resortu jiná situace a lidé se s tím programem bezpečnostních investic učili zacházet. My na základě tohoto nálezu samozřejmě zlepšíme ty aspekty práce, které ještě nebyly zlepšeny, a případně, pokud bude někdo odpovědný za nedostatky, které byly zjištěné, tak ponese i následky za ně."


Premiér Stanislav Gross,  foto: ČTK
Premiér Stanislav Gross se sešel s některými členy vlády a zástupci odborné veřejnosti v pražské Kramářově vile. Tříhodinová schůzka se týkala českého zdravotnictví. Vicepremiér Martin Jahn má za to, že bychom se měli držet doporučení Světové banky. Můžeme totiž zajistit jen takovou péči, na kterou máme v rozpočtu peníze. Podle něj existuje několik způsobů, jak do zdravotnictví přinést víc prostředků.

"Zavedení komerčního připojištění, které by hradilo nadstandardní péči, také rozšíření konkurence pojišťoven, nástrojů proti nadměrnému užívání zdravotní péče, jako například regulační poplatky, nebo určitá rozumná míra spoluúčasti občanů na nákladech na zdravotní péči."

Premiér Stanislav Gross po jednání prohlásil, že vyšší spoluúčast pacientů není na programu dne. Podle něj je potřeba v první řadě stabilizovat finanční situaci ve zdravotnictví a snažit se najít finanční prostředky jinde než v kapsách pacientů.

"Není zodpovědné a není možné do tohoto systému vkládat více peněz od lidí, protože tím systémem protečou a pouze na tom budou více profitovat ti, kteří na tomto, takto fungujícím systému profitují. Já nejsem samozřejmě proti profitu, ale faktem je, že některé segmenty se chovají způsobem, který musí dostat určitá pravidla a vést k větší racionalitě."


Václav Havel,  foto: ČTK
Vláda ve středu nepodpořila senátní návrh zákona, podle kterého by mohli čeští krajané znovu žádat o naše občanství. Negativně se k obdobnému návrhu postavil již před rokem kabinet Vladimíra Špidly. O co v návrhu jde?

Senátní návrh je určen Čechům, kteří žijí v zahraničí a o občanství přišli kvůli emigraci v letech 1948-1990. Zažádat o české občanství si podle platného zákona z roku 1999 mohli do loňského září, nyní už takovou možnost nemají. Senát proto navrhl lhůtu, do níž je možné o obnovení občanství žádat, zrušit.

Podobnou novelu zamítla loni na jaře Poslanecká sněmovna i vláda. Důvodem tehdy byla snaha vyřešit tuto problematiku komplexnější vládní novelou zákona o státním občanství. Pavel Eybert ze senátní komise pro krajany nám vysvětlil, proč by současná předloha měla být přijata.

"Já se domnívám, že kdo měl kdysi české občanství a opustil Českou republiku, ať už ty důvody byly jakékoliv, tak by měl mít možnost získat zpátky české občanství pokud možno lepším způsobem, než kdokoliv jiný, kdo sem přichází z cizích zemí a nebyl nikdy českým občanem. Čili domnívám se, že by takováto praxe měla být nastolena."

Vláda zaujala k senátnímu návrhu negativní stanovisko. Ve svém postoji však není jednotná, což nám potvrdil ministr obrany Karel Kühnl, který však na jednání kabinetu o tomto bodu chyběl.

"Kdybych byl v tu chvíli na jednání vlády, nehlasoval bych pro negativní stanovisko vlády. Já se domnívám, že ten návrh je ve své podstatě správný. Já se domnívám, že Česká republika by se neměla chovat k otázce občanství tak otřesně restriktivně, jak se v současné chvíli chová. Neměla by odmítat možnost těm, kteří třeba nestihli v minulosti nějaké lhůty, ale kteří jsou jinak ve stejné situaci jako spousta jiných, kteří to stihli, aby si mohli o české občanství znovu požádat. Upozorňuji, že se jedná vždy o bývalé československé nebo české občany."

Senátní novela chce vyjít vstříc hlavně Čechům, kteří žijí ve Spojených státech, a o občanství nemohli požádat například kvůli československo-americké úmluvě o naturalizaci, která znemožňovala vznik dvojího občanství. Platit přestala až v roce 1997.

Místopředsedu Senátu Edvarda Outratu stanovisko vlády značně rozladilo.

"Čemu já nerozumím je, proč nám tak hrozně jde o to, abychom zase znova urazili daleko větší skupinu našich krajanů, než je těch pár, kteří se o to budou hlásit. My máme v tomhle národě tendenci chovat se k lidem, kteří odešli, způsobem, který je uráží. Výsledek pak je, že máme daleko menší podporu naší krajanské komunity než třeba naši sousedi v Polsku a podobně."

Bez ohledu na mínění vlády však senátní návrh projedná Poslanecká sněmovna.