Týden v ČR

Protesty studentů, foto: ČTK

Přehled nejdůležitějších události tohoto týdne v České republice připravil Josef Kubeczka.

Litevský premiér Algirdas Brazauskas a slovenský premiér Mikuláš Dzurinda,  foto: ČTK
Slovenský premiér Mikuláš Dzurinda spolu s šesti dalšími kolegy ze střední a východní Evropy odevzdal v pondělí ve Washingtonu ratifikační listiny o přístupu k NATO. Na slavnostní ceremonii v Bílém domě přivítal americký prezident George Bush v alianci také Bulharsko, Slovinsko, Rumunsko, Lotyšsko, Litvu a Estonsko. Vstup Slovenska do aliance ovlivní také spolupráci mezi Prahou a Bratislavou. Podle slovenského premiéra Mikuláše Dzurindy je rozpracováno více projektů.

"Budeme spolupracovat v oblasti boje proti ilegální migraci, budeme se spolu připravovat na vstup do Schengenského systému. Stále je podle mého názoru i projekt 'modrého nebe', tedy sdílení prostředků našich vzdušných sil pro zajištění společného operování nad Českou republikou a nad Slovenskou republikou."

Premiér Dzurinda také připomněl, že ke vstupu jeho země do NATO napomohly i nové členské státy Česko, Polsko a Maďarsko, které se staly členy aliance v roce 1999 v první vlně rozšiřování. Čeští politici vstup Slovenska do NATO přivítali. Potvrdil to i český velvyslanec při NATO v Bruselu Karel Kovanda.

"Členství Slovenska v Severoatlantické alianci bylo vždy strategickým záměrem České republiky. Jeden přístup je geografický. Nemůže škodit, když máme ze všech stran spojence. Druhá obdobně základní je, že naše země spolupracují velice těsně, a to i ve vojenských otázkách. Mít Slovensko ve stejné organizaci, ve které jsme my, umožňuje umocnit tuto naši spolupráci."

Například v Kosovu působí společný česko-slovenský prapor.


Návrat policistů z Iráku,  foto: ČTK
Více než 1200 iráckých policistů i další irácké policejní instruktory vyškolili dosud v tamní policejní akademii čeští vojenští policisté. Po tříměsíční misi se 35 našich policistů ve středu ráno vrátilo domů vojenským speciálem. Byla mezi nimi i kapitánka Jana Zíková z Olomouce, která popsala, co teď iráčtí policisté umí.

"Měli by umět, co se týče dopravní policie, jak zkontrolovat vozidlo, měli by znát věci týkající se domácího násilí atd. Veškerá výuka probíhala na základě mezinárodních, všeobecně uznávaných norem. Myslím si tedy, že by toto jejich vědomí mělo být na větší úrovni než bylo."

Spolu s policisty přicestovaly i čtyři irácké děti, které čeká operace a následná léčba v Česku. Přímo z letištní plochy zamířily do dětského kardiocentra v pražské nemocnici v Motole. Podle lékaře Miloše Bohoňka jde o dva chlapce a dvě dívky ve věku od sedmi do 14 let. Popsal také příznaky jejich nemoci.

Irácké děti přiletěly na léčení do Česka,  foto: ČTK
"Únavnost, nevýkonnost, většina těch dětí ani nechodila do školy, protože nemohou. Pokud chodí, tak je tam musí rodiče nosit, protože nemají žádnou fyzickou výkonnost. Ty děti jsou modré, cyanotické z nedostatku kyslíku a celkově to samozřejmě vede k vyčerpání a k selhání srdečního systému. Jsou to všechno vrozené vady srdeční, tudíž onemocnění, se kterým by se ty děti dožily maximálně tak puberty."

V Iráku čeká na stejný zákrok dalších 26 dětí. Pokud se podaří sehnat peníze, přijede do Prahy další skupina ve druhé polovině roku.


Protesty studentů,  foto: ČTK
V osmi univerzitních městech České republiky se v pondělí objevily transparenty s výzvami k podpoře veřejných vysokých škol. Studenti i jejich pedagogové tak zahájili akci Týden neklidu, během něhož protestovali proti dlouhodobému nedostatku peněz pro vysoké školy.

Buďme neklidní! Je k tomu důvod! Toto heslo a řada dalších celý týden provázely akce vysokoškoláků i jejich pedagogů. Cílem protestů, největších od roku 1989, byla snaha upozornit na problémy vysokých škol a přimět politiky k navýšení jejich financí, což by umožnilo reformu českého veřejného školství. Podle studentů vede nedostatek peněz ve školství k odchodu mladých profesorů do zahraničí. Jak uvedl mluvčí Týdne neklidu Adam Šůra, na školství se v Česku vynakládá přibližně 0,8 procenta hrubého domácího produktu, zatímco v Evropské unii je to 1,5 procenta.

"My si samozřejmě uvědomujeme, že se to nemůže skokově navýšit o tu polovinu okamžitě, ale my především chceme poukázat na to, že po celých deset let se tady žádná vláda pořádně a důsledněji nezabývala problémem financování vysokého školství. Ten vnitřní dluh činí 10 až 15 miliard korun a to žádné školné nevyřeší."

Součástí Týdne neklidu byly happeningy, ale i diskuse. Na jedné z nich s názvem "A byla to země nevzdělaná a pustá" vystoupil i rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm a řada osobností nejen z akademického života. Tématem dalších přednášek byly například modely financování vysokých škol. Největší protesty se konaly v Praze a Olomouci. Zdejší Palackého univerzita byla jakýmsi motorem protestů. Jak řekl její asistent Petr Bilík, navýšení prostředků pro školství je minimální a neumožňuje rozvoj.

Protesty studentů,  foto: ČTK
"To je záležitost, která je velmi problematická ve chvíli, kdy vstupujeme do Evropské unie, protože normativ na studenta je za poslední léta v obrovském propadu a my budeme mít co dělat, abychom vůbec obstáli v konkurenci s vysokými školami v evropských zemích. A myslím, že momentálně nejsme konkurenceschopní. Vysoké školy jsou investicí a nejsou žádným spláchnutím peněz do nějaké černé díry. Jestliže bude do vysokých škol investováno, tak já jsem přesvědčen, že se ty peníze vrátí. Do reformy veřejných financí by měla být zahrnuta investice do vysokých škol."

Celá akce vyvrcholila ve čtvrtek, kdy se v Praze vydali k parlamentu studenti oblečení do kostýmů symbolizujících jednotlivé vědní obory. Studentům i jejich pedagogům již dochází trpělivost a chtějí zůstat "neklidní" tak dlouho, dokud politici nedají školám záruku vyšší finanční podpory na pět až sedm dalších let. Nebudou-li vyslyšeni, hodlají na podzim ve svých protestech ještě přitvrdit.