Týden v ČR
Minulou neděli jednali na zámku v Kolodějích u Prahy šéfové stran vládní koalice o druhé fázi reformy veřejných financí. Tématem číslo jedna se staly rozsáhlé daňové úpravy.
Krátce před jednáním vyhrotil ministr financí Bohuslav Sobotka nejzásadnější rozpor, týkající se daně z přidané hodnoty. Prohlásil, že odmítá úsilí lidovců a unionistů sblížit existující sazby, tedy základní ve výši 22 procent a sníženou pětiprocentní. Naopak navrhl vznik třetí sazby mezi deseti a čtrnácti procenty a pokud by na to koaliční partneři nepřistoupili, DPH se vůbec měnit nebude. To by asi znamenalo konec vládní reformy. Nakonec ale bylo všechno jinak. Šéf lidovců Miroslav Kalousek k tomu uvedl.
"Po dlouhé a složité diskusi převážily argumenty, že třetí sazba není komfortní ani z ekonomického, ani z politického hlediska. Samozřejmě bych si přál hlubší změny, zejména z oblasti snížení přímých odvodů. Přál bych si odvážnější sbližování sazeb DPH. Ale respektuji, že partneři mají zase jiné priority, takže jsem spokojen s tím, že jsme nalezli dohodu a celou řadu aktivních opatření, která podle mého názoru budou ku prospěchu věci."
Sociální demokraté v Kolodějích překvapivě souhlasili s tím, že od 1. května dojde k většímu zdražení, než se čekalo. Základní 22procentní sazba DPH bude sice snížena na 19 procent, ale zároveň do ní bude přesunuto ze snížené pětiprocentní sazby více výrobků a služeb. Ve snížené sazbě zůstanou jen sociálně citlivé položky, především potraviny, léky a stavební práce pro bydlení. Takto získané peníze navíc mají být použity především na snížení daňového břemene firem a na daňové úlevy pro rodiny s dětmi.
Důležité bude, jak se k dalšímu zdražení postaví sociálnědemokratičtí poslanci, až se Kolodějská dohoda promítne do paragrafů nových zákonů. Na otázku, zda si je jist poslaneckou podporou, reagoval premiér Vladimír Špidla diplomaticky.
"Myslím si, že je důležité o tom pečlivě jednat. Ty výsledky jsou velmi promyšleným, propracovaným kompromisem. Samozřejmě lidé, kteří rozhodují, mají svou odpovědnost. Je tedy na místě, aby byli se vším řádně seznámeni, abychom prošli diskusí. Ono to nespadlo z nebe. Ty diskuse do značné míry probíhaly a můžete vidět, že se do textu dohody promítají. Teď je to ale parafovaný text. Mezi parafovaným textem a schválenou dohodou je ještě proces. Ten musí proběhnout. A předběžné komentáře nejsou důležité."
Pro strany vládní koalice je zřejmě v tuto chvíli Kolodějská dohoda maximem možného.
Někdejší ministr životního prostředí, sociální demokrat Miloš Kužvart je od středy oficiálním českým kandidátem na pozici evropského komisaře. Jeho nominaci ve vládě podpořili jen sociální demokraté, zástupci lidovců a unionistů se hlasování zdrželi. Předseda Unie svobody Petr Mareš to komentoval slovy:
"Zodpovědnost za kvalitu tohoto kandidáta nese sociální demokracie."
Miloš Kužvart byl navíc překvapivě nominován na evropského komisaře až do roku 2009, a ne pouze na přechodné období do letošního listopadu, kdy vznikne nová Evropská komise. Premiéra Vladimíra Špidlu vedlo ke Kužvartově nominaci několik skutečností:
"Mezinárodní zkušenosti jsou dostatečné, zkušenosti z rezortu a politické zkušenosti jsou také dostatečné, svůj význam mají také zkušenosti z mezinárodních expedicí. A konstatuji, že pan Miloš Kužvart v době před rokem 1989 nebyl členem žádného systému, který podporoval nebo využíval k osobnímu prospěchu totalitní režim, nýbrž se účastnil ekologických hnutí. Opět je to věc, která podle mého názoru ukazuje mimořádně dlouhou kontinuitu a stabilitu názorů tohoto kandidáta."
Zatímco česká opoziční Občanská demokratická strana s nominací Miloše Kužvarta nesouhlasí, Brusel ji přivítal. Neutrální postoj pak k němu zaujali komunisté. A jaký je názor samotného Miloše Kužvarta na míru podpory, kterou ve vládě získal?
"Je naprosto jasné, že tím ideálním stavem by byla jednomyslná podpora, jednomyslné hlasování a podobně. Jakmile se na české politické scéně přejde do personálních záležitostí, okamžitě je to svým způsobem problém. Bylo by lepší mít mnohem silnější podporu. Na druhou stranu i v jiných kandidátských zemích se vedla velmi dlouhá jednání."
Za nejdůležitější úkol považuje Miloš Kužvart výběr týmu budoucího komisaře, přičemž už oslovil zástupce ze stávajících členských zemí Evropské unie.
Jak vypadala vesnička Šebetov na Blanensku na konci 19. století, představují dva obrazy v soukromé vídeňské galerii Ziwna, kde byly náhodně objeveny. Šebetovští je chtěli odkoupit, ale obec se zhruba tisícem obyvatel nemá v rozpočtu potřebný obnos peněz.
Obraz Šebetova objevil ve vídeňské galerii zcela náhodou 23-letý vysokoškolák Martin Smékal. A poznal, že je to jeho rodná vesnička. Spojil se proto se starostou a ten se do galerie vydal sám. Naskytl se mu obraz místního zámku, který namaloval kolem roku 1880 Gottfried Seelos. Jeho oleje považují odborníci za cenné a prodávají se za tisíce eur. Starostu Šebetova Zdeňka Čížka přijali ve vídeňské galerii velmi vlídně.
"Jak nám sdělili, obrazy byly koupeny za velice nevýhodnou cenu, a oni nebyli ochotni nám obě díla prodat se ztrátou, pod cenu. Celková hodnota těch obrazů je přibližně necelý půl milion korun. My jsme zvažovali možnost pořízení obrazu z obecního rozpočtu, také jsme zkusili vyhlásit sbírku. Sice nám především starší občané do sbírky přispívali, ale ta částka, která se vybrala, byla prakticky v řádu tisíce korun. Proto jsme se rozhodli, že nebudeme využívat tu možnost koupení obrazu, ale spíše si vyrobíme identické kopie."
V Šebetově by se měly objevit při červencové anenské pouti a pak se stanou ozdobou prostor obecního úřadu.
