Týden v ČR

Přehled nejdůležitějších události tohoto týdne v České republice připravil Josef Kubeczka.

foto: Evropska komise
Vláda ve středu schválila rozpočtový cíl, k němuž má reforma veřejných financí směřovat. Deficit veřejných financí se má do roku 2006 postupně snížit na čtyři procenta hrubého domácího produktu z letošních 6,2 procenta. O celém návrhu rozpočtové reformy včetně úsporných opatření by měl kabinet rozhodnout až v pondělí po nedělní schůzce vedení koaličních stran.

Podle šéfa resortu financí Bohuslava Sobotky by měl už příští rok deficit státní pokladny klesnout ze současných téměř 130ti na 83 miliard korun:

"Tento deficit ještě nezahrnuje úhradu transformačních nákladů, popřípadě splatných státních garancí, čili je to deficit, který se týká výdajů státního rozpočtu. Zatím tedy bez úhrady nákladů transformačních institucí, splatných státní garancí."

Ministr Sobotka míní, že reforma je optimální a i odboráři, kteří spouštějí protestní akce, se budou muset spokojit s kompromisem:

"Ty požadavky odborů leží na stole, částečně jsou v reformě obsaženy od začátku. Předpokládám, že se jich může dotknout jednání koaličních stran na vrcholné úrovni v neděli, ovšem nelze od těchto jednání očekávat, že by došlo k nějakému změkčení reformy, tak jak je navržena. Já se domnívám, že je to reforma, která je optimálním mixem opatření na straně úspor a zvýšení příjmů státního rozpočtu."

Pokud by se vládní koalice k reformě neodhodlala, Česká republika by měla v budoucnu problémy s přijetím eura.


Den poté, co ministři vládní koalice schválili cíle reformy veřejných financí, vyšli do ulic proti ní protestovat odboráři. Staroměstské náměstí v Praze burácelo:

"Už jsme tady, už jsme tady, už jsme tady."

Čtvrtkem začala podle odborářů série protestů. Odbory vyčítají kabinetu Vladimíra Špidly, že škrty ve státním rozpočtu a další úsporná opatření postihnou hlavně zaměstnance a sociálně slabší vrstvy. Tento pocit má i železničář Jiří Komrska z Hradce Králové.

"Ti, kteří podnikají, nebo mají samostatnou výdělečnou činnost, ti neplatí v podstatě nic. Zaplatit to máme my, obyčejní lidé, kteří žijeme ze mzdy."

Demonstrace ale podle Jiřího Komrsky neměla protivládní charakter a kabinet by v důsledku protireformních tlaků nemusel padnout:

"Není to namířené proti vládě, ale je to namířené proti způsobu přípravy té reformy. Myslím si, že vláda nepadne a že se dohodne s normálními lidmi."

Mnozí demonstranti ale měli jiný názor:

"Špidla zradil, Špidla zradil, Špidla zradil"

Bohumír Dufek, předseda Asociace nezávislých odborů, která pražskou demonstraci organizovala, vyhlásil před zahájením akce, že zatím půjde o její mírnější variantu. Někteří z manifestantů se také nechali slyšet, že pokud vláda neustoupí, příště už to bude tvrdší:

"Dneska jsme předvoj, který ukáže, že o něco jde. A když to nepomůže, tak jsme tady za týden, dva znovu, ale v mnohem větším počtu."

Moderátor shromáždění na Staroměstském náměstí volal po jednotném postupu obou odborových centrál proti reformě. Největší odborové seskupení v zemi, Českomoravská konfederace odborových svazů, chystá své první a zatím prý také mírné vystoupení na příští pondělí.


Po osmi měsících vlády se ministři rozhodli zhodnotit svojí dosavadní práci. Premiér Vladimír Špidla je s výkonem svého týmu spokojen:

Vladimir Spidla,  foto: CTK
"Ve své kapitole rozvíjení demokracie a právního řádu byla vláda úspěšná, pokud jde o oblast lidských práv tak totéž, soudnictví a vězeňství postupuje, jak jsem předpokládali, předkládáme reformy, státní zastupitelství, veřejná správa dokončuje se druhá a třetí fáze reformy. Je to opravdu velmi komplikované podat zjednodušený přístup, pokud si neuvědomíme, že úlohy, které jsou předloženy ve vládním programovém prohlášení, jsou prostě úlohy plněné. Není tu žádný obor, kapitola, která by významným způsobem zaostávala."

...pochvaluje si premiér Špidla. O tom, že předložený materiál způsobí v parlamentě ostrou diskusi, je přesvědčen poslanec za opoziční Občanskou demokratickou stranu Petr Nečas:

"Jsem přesvědčen, že vláda nemá jeden jediný důvod se něčím chlubit. Za poslední rok takřka, nevládla, nedokázala vyřešit jeden jediný aktuální problém naší země."

Vzniklý dokument chce vláda předložit parlamentu. Premiér Špidla řekl, že kromě tohoto "úřednického" materiálu chce poslancům přednést i političtěji orientovanou zprávu o plnění vládních cílů, jakousi "zprávu o stavu unie".


Vaclav Havel s choti,  foto: CTK
Exprezident Václav Havel převzal v Berlíně prestižní ocenění. Za přínos česko-německému porozumění dostal cenu Německé národní nadace pro letošní rok. Slavnostního aktu se účastnil spolkový prezident Johannes Rau, jeho předchůdce von Weitzäcker a také bývalý spolkový kancléř Helmut Schmidt. Ve svém projevu se Václav Havel soustředil na tradice české politiky, jak je vidí on sám:

"K této tradici patří tak zásadní věci, jako je prostá lidská slušnost. Je pochopitelné, že ti, kteří se pokoušeli jít touto cestou, byli vždycky trnem v oku všem ekonomickým šejdířům či politickým 'šíbrům', všem postkomunistickým mafiánům či s nimi svázaným tzv. pragmatickým politikům, kteří jim za příslušnou nedokazatelnou odměnu zaručovali příslušné nedokazatelné politické krytí či aspoň legislativní a exekutivní vstřícnost."


Arnost Lustig
Koncerty, přednášky, výstavy i filmová představení - takový je program česko - německo - židovského festivalu Devět bran, jehož čtvrtý ročník byl v úterý zahájen v pražském Valdštejnském paláci. Mezinárodní festival chce podle svého prezidenta Arnošta Lustiga připomenout, že v českých zemích se tyto kultury tradičně prolínaly:

"Za Rakousko - Uherska a Československé republiky se podobalo toto území ostrovu tří kultur, české, německé a židovské. Z této země zmizeli Němci, z této země zmizeli Židé. Němci bohužel kolektivně zaplatili - i ti, co si to nezasloužili - za hrozné zločiny, mezi nimiž bylo plánované vyhubení českého národa. Židé byli vyhubeni. Zůstali jenom Češi a Moravané, ale protože duch je nesmrtelný, tak to česko - německo - židovské tady zůstává jako nádherná inspirace spolužití. A o spolužití našemu festivalu jde."

Letošní ročník festivalu je navíc věnován 55. výročí založení státu Izrael. Až do 25. června tak budou v Praze vystupovat izraelští i čeští hudebníci, zazní zde i tradiční klezmer, v kinech se představí řada hraných i dokumentárních filmů s tematikou holocaustu a fenoménu vyhlazování Židů je věnován i cyklus přednášek. Všechny festivalové koncerty jsou veřejnosti přístupné zdarma.