Týden v ČR

Podpisy zástupců ČR v Aténách, foto: ČTK

Jako každou sobotu přinášíme přehled toho nejdůležitějšího za uplynulý týden. Mimo jiné se dozvíte, že zástupci deseti kandidátských zemí včetně Česka podepsali smlouvu o přistoupení k Evropské unii, v Iráku už jsou čeští zdravotníci a poprvé v Česku a v zemích východní Evropy transplatovali lékaři pacientovi mechanické, tedy umělé srdce.

Podpisy zástupců ČR v Aténách,  foto: ČTK
Zástupci deseti kandidátských zemí včetně České republiky podepsali ve středu v Aténách smlouvu o přistoupení k Evropské unii. Rozsáhlý dokument o pěti tisících stranách obsahuje vyjednané podmínky přistoupení. Za Českou republiku se na smlouvě objevily podpisy premiéra Vladimíra Špidly, ministra zahraničí Cyrila Svobody a prezidenta Václava Klause. Ten je dlouhodobě skeptický k prohlubování evropské integrace, i když nevidí pro zemi jinou alternativu než členství v EU. Již několikrát se vyjádřil ve smyslu, že přistoupení chápe jako manželství z rozumu, nikoliv z lásky. Po podpisu smlouvy zdůraznil potřebu diskuze o budoucí Evropě.

"Debata o tom, jaká má Evropská unie být, je určující debatou celé Evropy i těch dosavadních členských zemí, i v těch zemích nových. A myšlenka, že bychom měli nediskutovat a beze slova chválit a jásat nad tím, co v té Evropské unii dneska je, to by bylo naprosto dětinské. Já doufám, že žádný náš politik není tak hloupý, aby něco takového dělal."

Ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda považuje podepsání smlouvy za historický moment. Nyní začíná takzvaný ratifikační proces. V jeho průběhu musí tento dokument schválit jak členské země unie tak jednotlivé přistupující státy. V České republice se referendum o vstupu má konat už za dva měsíce. Nejčastějším argumentem proti členství v Evropské unii je u českých občanů předpokládané zvýšení cen.

Cyril Svoboda,  Václav Klaus a Vladimír Špidla v Aténách,  foto: ČTK
"Já vůbec nevím, jaké budou ceny potravin u nás a všeho zboží. Když Němci si budou moci cokoliv převézt, tak určitě to musí být drahé, aby se to Němcům nevyplatilo vozit, protože to by zase zkrachovala německá ekonomika.

Já nemám strach z ničeho.

Obávám se, že všechno nepředstavitelně stoupne v cenách včetně pozemků a potravin, prostě všeho. Co je jediné pozitivní, že budeme moci cestovat kamkoliv."

Právě větší možnost cestování je často zmiňovaným argumenetem pro vstup do Unie, spolu s lepší možností podnikání a lepším dodržováním zákonů.

"Pozitivní je hlavně zlepšení soudnictví.

No už jenom kvůli cestování a tak.

Já myslím, že náš život by se mohl zlepšit k lepšímu především z důvodů, že by některé normy, které jsou na Západě zavedené, mohly u nás urychlit přechodnou dobu, kterou ještě asi pořád prožíváme. I ta práce v zahraničí bude snadnější."

Po podpisu Smlouvy o přistoupení naší země k Evropské unii by teď měla česká vláda také jasně a otevřeně informovat občany o všech podrobnostech, které nám vstup do unie přinese. Očekává to alespoň 1.místopředseda ODS Jan Zahradil. Podpis Smlouvy o přistoupení respektuje šéf KSČM Miroslav Grebeníček. Zároveň ale dodává, že je naše vláda v tomto směru velmi odvážná:

"Protože já si sám myslím, že nejsme připraveni na vstup do EU k roku 2004. Dokonce se domnívám, že mnohé podmínky jsou pro nás nepříznivé. Takže beru to na vědomí, stejně tak vezmu na vědomí výsledek referenda, ale bylo by nekorektní líčit ten proces v růžových barvách."


foto: ČTK
Poslanecká sněmovna i Senát tento týden schválili vyslání české 7. polní nemocnice do Iráku. Souhlasily také, aby se tam spolu s ní přesunula i jednotka chemiků z Kuvajtu. Podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka navazuje nemocnice na dobrou pověst a tradici svých předchůdců v Afghánistánu či na Balkáně.

"V místě je jich nesmírně potřeba, mohou zachránit desítky tisíc životů. Máme na to unikátní schopnosti a kapacity. Na druhou stranu se o ně logicky bojím. Ta situace nebude tak jednoduchá, jak to v tuto chvíli již vypadá. Je to přece jenom lokalita vzdálená několik tisíc kilometrů od ČR. Budou minimálně šest měsíců odloučeni od svých nejbližších, budou přicházet do styku s exotickými chorobami všech možných typů, mohou být sami nakaženi, nedá se vyloučit ani pokračující riziko určitého banditismu nebo poloterorismu. Budeme se snažit pro ně vytvářet podmínky, tak jako doposud pro chemiky a věříme, že se mise podaří naplnit podle předpokladů vlády ČR."

Jak řekl velitel česko-slovenského kontingentu brigádní generál Dušan Lupuljev, česká strana nezapomíná na ostrahu nemocnice. V této oblasti nevylučuje spolupráci s místními orgány. Polní nemocnice zahrnuje 1400 tun materiálu, 110 kontejnerů, 130 kolových vozidel a kolem 270 lidí.


Nervozní atmosféra provázela v uplynulých dnech jednání Poslanecké sněmovny. Vládní koalice v ní zažila trojí drtivou porážku: poslanci zamítli její návrh na zvýšení daní z cigaret a lihu, což mělo do státního rozpočtu přinést zhruba jeden a půl miliardy korun. Nepodařilo se jí ani prosadit novelu mediálního zákona a také ani novelu zákona o soudech a soudcích. Ta měla nahradit některé části toho současného, které před časem - a to s účinností od 1.července - zrušil Ústavní soud. Podle ministra spravedlnosti Pavla Rychetského hrozí proto od července naprostý kolaps v práci soudů. Nezajištěna podle něj zůstane zejména správní agenda soudů.

"Ten zákon měl vyplnit hlubokou mezeru způsobenou nálezem Ústavního soudu. Nelze jmenovat a odvolávat předsedy soudů, předsedové soudů nemají právo dnes vykonávat správu svého vlastního soudu. Za této situace by ty soudy přestaly prostě fungovat."

Námitky opozice, že novela neúměrně posiluje neodvolatelnost soudců Rychetský odmítá. Jak dál řekl, za vládu hodlá totožný návrh novely hned příští týden předložit do Sněmovny znovu, a požádat o jeho schválení ve zkrácené lhůtě. Opozice ale s návrhem nesouhlasí. Jiří Pospíšil z ODS věří, že vláda brzy příjde s novým, lepším návrhem.

"ODS prosazovala vždy například zpřesnění kárné odpovědnosti soudců, tyto otázky nejsou v předloženém návrhu řešeny."


foto: ČTK
"Hanba Fidelovi" ozvývalo se ve středu vpodvečer před kubánským velvyslanectvím v Praze. Několik stovek lidí - politiků, umělců, novinářů a dalších protestovalo proti nové vlně represí tamního režimu vůči opozici, zejména proti uvěznění více než 70 spisovatelů, novinářů a předáků opozičních stran, kterým kubánské soudy nedávno vyměřily mnohaleté tresty. Akci pořádala společnost Člověk v tísni při České televizi a týdeník Respekt. Místopředseda Senátu Jan Ruml, podle kterého využil Castro mezinárodní situace a obrácené pozornosti k válce v Iráku, vhodil do schránky velvyslanectví text prohlášení signatářů Charty 77 s padesáti podpisy včetně bývalého prezidenta republiky Václava Havla. Žádají v něm okamžité propuštění odsouzených a respekt k volání Kubánců po svobodě. Jeden z účastníků herec Tomáš Hanák řekl:

"To, co udělal Fidel Castro v průběhu iráckého konfliktu je opravdu už přes čáru a tresty třeba v délce 25, 28 let za myšlenky či petici, to opravdu už přesahuje meze."

Na shromáždění promluvili i ti, kteří na vlastní kůži poznali Castrova nápravná zařízení: Jan Bubeník a Ivan Pilip.

"Já se svým osobním zážitkem jsem rád, že patřím mezi ty, kteří si v těch podmínkách zažili 25 dní a nikoliv mezi ty, kterým bylo vyměřeno 25 let, byť pevně doufám, že ta doba tak dlouhá nebude, protože nic netrvá ve světě věčně, ani režimy jako je ten Castrův nepřežijí více, než maximálně pár generací."


foto: ČTK
Lékaři pražského Institutu klinické a experimentální medicíny před několka dny - poprvé v Česku a v zemích východní Evropy transplatovali pacientovi mechanické, tedy umělé srdce. Sedmapadesátiletému pacientovi zbývalo 3. dubna jen několik hodin života: srdce mu pracovalo už tak špatně, že začaly selhávat i další orgány. Šéf lékařského týmu - profesor Jan Pirk, který patří k nejzkušenějším transplantérům srdcí v Evropě, uvedl, že umělé srdce je šance pro ty, kteří by se jinak darovaného biologického orgánu nedočkali. Podle Pirka jde o velice náročný zákrok:

"Je to složitá operace na srdci, kdy k němu připojíme to umělé srdce. To původní srdce necháme tam na místě a tohleto srdce leží před stěnou hrudní pacienta a pomáhá, nebo respektive nahrazuje práci toho srdce, které už nebylo schopné dostát ani základníml životním potřebám toho pacienta."

Po operaci se funkce všech orgánů i laboratorní výsledky pacienta vrátily k normálu a on může čekat na srdce od dárce. V ČR nyní na různé orgány čeká asi 1000 pacientů, z toho na srdce zhruba 30.