Týden v ČR

Vladimír Špidla, Foto: ČTK

Premiér Vladimír Špidla se v pondělí v Bruselu účastnil závěrečných jednání o podmínkách členství České republiky v Evropské unii. Evropská unie zastává při vyjednávání s kandidátskými zeměmi o finančních otázkách rozšíření tvrdou pozici. Přímé platby pro zemědělce, které mají plynout novým členům v roce 2004, se nezvýšily a mají dosahovat původně navrhovaných 25 procent.

Vladimír Špidla,  Foto: ČTK
Premiér Vladimír Špidla se v pondělí v Bruselu účastnil závěrečných jednání o podmínkách členství České republiky v Evropské unii. Evropská unie zastává při vyjednávání s kandidátskými zeměmi o finančních otázkách rozšíření tvrdou pozici. Přímé platby pro zemědělce, které mají plynout novým členům v roce 2004, se nezvýšily a mají dosahovat původně navrhovaných 25 procent. Premiér Špidla si nemyslí, že tyto podmínky zásadně zhorší situaci v České republice po vstupu do unie:

"Není důvod si myslet, že při vstupu České republiky do Evropské unie vznikne nějaké druhořadé členství. Zkušenosti všech zemí, které vstoupily, říkají, že po krátkém přechodném období bylo naprosto zřetelně vidět, že nastal sociální a ekonomický vzestup."

Česká republika dosáhla i diplomatického úspěchu. Po vstupu do Evropské unie budeme mít v Evropském parlamentu 22 poslanců namísto dvaceti. Brusel tak změní diskriminační rozhodnutí summitu v Nice, který Česku před dvěma lety přiznal méně poslanců, nežli má stejně lidnaté Portugalsko nebo Belgie. Do parlamentu ve Štrasburku budeme volit poprvé v roce 2004. Jak uvádí ministr vnitra Stanislav Gross, na volby je třeba se připravovat už teď:

"Zákon o volbách zná lhůty, které jsou někde osmdesátidenní, jinde devadesátidenní. Je zapotřebí připravit volební komise, tak že čím více času na přípravu bude, tím lépe."


Prezidentské referendum, které vyhlásili sociální demokraté, v pondělí skončilo. Kandidáta sociální demokracie na post příští hlavy státu v referendu mohla vybírat i veřejnost. Místopředsedkyně strany Marie Součková však soudí, že zájem o referendum nebyl takový, jaký by si sociální demokraté představovali:

"Trošku bych řekla, že je problém, protože je podzimní období. Kdyby bylo jarní, tak by asi ten zájem, kdybychom byli v ulicích, byl daleko větší. Občané využili příležitost při našich akcích a na různých setkáních i na veřejných prostranstvích. Nicméně samozřejmé je, že pokud potom mají zajít na naše sekretariáty, tak už je to ztíženější. Více využívali i korespondenční fromy."

Názory na to, do jaké míry by měly být výsledky referenda pro sociální demokracii závazné, se mezi jejími členy i funkcionáři různí. Podle šéfa poslanců této strany Milana Urbana by se k nim mělo vážné přihlédnout:

"Zdá se, že ten počet bude v tisících, nikoliv ve statisících. Faktem ovšem zůstává, že je potřeba tento hlas občanů brát vážně a já se domnívám, že Ústřední výkonný výbor sedmého prosince musí respektovat rozhodnutí občanů vyjádřeno v tomto referendu."


Koho hledat za katastrofálním zaplavením pražského metra během srpnových povodní - to bychom se měli dozvědět od vyšetřovací komise magistrátu asi za půl roku. Kromě povrchových zábran projektovaných pouze proti stoleté vodě může za zatopení podzemí nedostatečná protipovodňová ochrana uvnitř metra, chaos v předpisech a zanedbaná údržba. Do dalších částí metra totiž voda pronikla například neutěsněnými otvory pro kabely. Podle mluvčí Dopravního podniku Michaely Kuchařové za ně ale zodpovídá firma, která na nich pracovala, nebo také jiný uživatel než je Dopravní podnik:

"To znamená, že i on byl odpovědný za to, jak je ta průchodka utěsněná. To utěsňování průchodek mohou dělat pouze firmy, které na to mají certifikát. Dopravní podnik potom může ty průchodky kontrolovat pouze vizuálně. Ten problém se pravděpodobně bude muset řešit i technickým způsobem, to znamená, že je otázka, zda se způsob utěsňování průchodek nebude měnit."

Konkrétního viníka zatím vyšetřovací komise neoznačila. Podle svého předsedy Františka Laudáta má komise před sebou ještě kus práce:

"My si vyhrazujeme právo ještě některá svá tvrzení modifikovat. Teprve nedávno začaly probíhat výpočty, ověřování, analýzy a práce na simulacích celého toho procesu, Ještě se může ukázat, že některý z těch faktorů nebyl až tak silný, jak je dnes zdůrazňován."


Česko - slovenský film má další světové ocenění. Dokument slovenského režiséra Mateje Mináče o zachránci židovských dětí Nicholasi Wintonovi získal v New Yorku prestižní cenu Emmy.

Nicholas Winton, původně britský burzovní makléř, zachránil za 2. světové války přes 600 židovských dětí z Československa. Stovky britských rodin se ujaly dětí, jejichž rodiče a příbuzní krátce nato většinou zahynuli v nacistických koncentračních táborech. O zásluhách Nicholase Wintona přitom dlouho po válce nevěděli ani jeho nejbližší. O své akci z počátku války později řekl:

"V Anglii jsem viděl, jaká je politická situace. Do Prahy jsem přijel v roce 1939 a dozvěděl jsem se o organizaci, která se snažila zachraňovat starší lidi. Jenže neměli žádné povolení britské vlády a žádné finanční prostředky k tomu, aby zachránili děti. A tak jsem řekl, že jestli je to možné, já to udělám."

Příběhem Nicholase Wintona se zabýval slovenský režisér Matej Mináč. Na stejné motivy vznikl jeho celovečerní hraný film Všichni moji blízcí. Paralelně s ním vznikal i filmový dokument Nicholas Winton - síla lidskosti, který nyní získal prestižní světové ocenění Emmy.


V pražském Vinohradském pavilonu odstartoval už osmý ročník charitativního projektu "Strom splněných přání". Záštitu nad ním převzala zpěvačka Lucie Bílá a herečka Jiřina Jirásková. Podrobnosti uvádí Pavla Gomba, šéfka Českého výboru pro UNICEF, který akci pořádá:

"Prakticky to funguje tak, že kdokoli, kdo chce pomoci, příjde do Vinohradského pavilonu, kde je velký strom, a tam si vybere přání konkrétního dítěte. Na přáníčcích je napsáno jméno dítěte, věk a to, co chce dostat k Vánocům. To, co tam je uvedeno, ten člověk koupí, přinese a před Vánocemi to předáme dětem z dětských domovů."