Poslední varování. Tak převážně komentuje tisk ztráty voličských hlasů největších stran ODS a ČSSD ve volbách do krajských zastupitelstev. Hospodářské noviny píšou, že se voliči odvracejí od dvou největších stran, jejichž vzájemné soupeření a střídání u moci by mělo být zárukou stability demokracie.
Poslední varování. Tak převážně komentuje tisk ztráty voličských hlasů největších stran ODS a ČSSD ve volbách do krajských zastupitelstev. Hospodářské noviny píšou, že se voliči odvracejí od dvou největších stran, jejichž vzájemné soupeření a střídání u moci by mělo být zárukou stability demokracie. "Jejich společný (u ODS daleko výraznější) neúspěch napovídá, že znechucení veřejnosti politikou vychází jen v menší míře z vládních reforem. Ale především z korupčních skandálů, jež se valí ve stejné intenzitě jak z vládních stran, tak ze sociální demokracie." Podle komentátora deníku má Nečasova obhajoba nepopulárními reformami ještě jednu slabinu, a tou je vítězství exministra Jiřího Pospíšila na Plzeňsku. Připouští sice, že jde o poněkud zjednodušený pohled, faktem podle něj ale zůstává, že bývalý ministr spravedlnosti je ukázkou toho, jak by mohly vypadat výsledky ODS, kdyby neoblíbené reformy skloubila alespoň s takovým postupem proti korupci, jaký ve svém druhém vládním období předváděl Pospíšil.
Podle deníku E15 je rudá záře nad Českem vlídné varování. Od voličů je to jasný vzkaz ODS a ČSSD, aby se sebou začaly něco dělat. "Navzdory vypjaté rétorice mnoha sociologů, politologů i komentátorů, kteří v posledních měsících mluvili o české společnosti jako o přehřátém papiňáku, voliči o víkendu jen mírně zdvihli prst. Z velké části se protest odehrál na gauči. A když už přišly protestní hlasy, mířily velmi často ke komunistům. Ale co to je vlastně za protest, když dáte hlas straně, která je přes dvacet let pevně usazená v parlamentu, její představitelé léta sedí na lukrativních místech v městských, krajských, státních i polostátních firmách a v posledních čtyřech letech v krajích buď vládli, anebo dělali nevidoucí a ospalou opozici? Ano, v nitru KSČM přežívají nebezpečné protisystémové prvky, ale není to stranický mainstream. Strana dodnes vnímá listopad 1989 jako chybu dějin. Ale nevypadá, že by ji chtěla hned revolučně napravovat. Radikální potenciál strana má, i když notně obrostl sádlem. Proto má hlas pro KSČM na jedné straně jasnou vypovídací hodnotu pro standardní partaje a na straně druhé představuje únosné riziko pro demokracii," píše E15.
Foto: ČTK
Podle Lidových novin poškodil na krajské úrovni korupční potenciál obě velké strany zhruba stejně a z hlediska volebních výsledků je mezi nimi vlastně jen jediný rozdíl - fázový posun. Jestli se totiž ´vítězná´ strana (za kterou se považuje ČSSD) nevzpamatuje, dopadne do čtyř let ještě hůř než ODS letos, naznačují. Krajské volby byly podle LN zlomem především v tom, jak etablovaly KSČM, a také ve skutečnosti, že v krajích nadále oslabují ty strany, které v Česku určovaly vývoj v posledních 20 letech. "Je na povolební analýzu, zda to je proto, že nemají solidní krajská témata a program, či proto, že ztratily kredit svým dosavadním výkonem v exekutivě. Blíže pravdě se jeví spíš možnost druhá. Přejme si v krajských vládách méně dotačních a jiných podvodníků a více odpovědných hospodářů. Ti scházejí nejvíc," píšou Lidové noviny.
Ani podle Mladé fronty Dnes není výsledek voleb překvapivý. Vládní koalice se podle jejího komentátora ke svému výprasku hrnula s chutí a voliči ji potrestali za lidské kvality mnoha jejích politiků. Mladá fronta Dnes rovněž konstatuje, že za úspěch komunistů může personální krize ostatních. "Pokud voličům takové osobnosti velké a zavedené strany nenabídnou, budou pravděpodobně o to více hledat alternativy jinde. Při výrazném rozdrobení hlasů přímou úměrou poroste váha hlasů pro komunisty. Pro demokratické strany tyto volby podle mého soudu znamenaly jeden hlavní vzkaz od voličů: Ne, my Češi nejsme náhle rudí, jen máme silný pocit, že nemáme pro koho hlasovat," komentuje volební výsledek šéfredaktor MfD.
O miliardovém prodeji L-159 Iráku rozhodnou USA a schopnosti Aera, uvádí titulek Hospodářských novin. Přesně dva roky se Česko pokoušelo prodat Iráku svá podzvuková letadla L-159. A zhruba stejnou dobu se také objevovaly pochybnosti, že jako mnohokrát v minulosti i teď zůstane jen u přání. Páteční oznámení irácké vládní delegace, že nakoupí 28 českých letounů, proto překvapilo nejednoho pozorovatele. Ohlášený obchod vypadá velice slibně. Irák si chce nechat vyrobit 24 cvičných letadel a čtyři další odebere z přebytků české armády. Obchod desetiletí by se měl podepsat v nejbližších týdnech, přičemž jeho hodnota má dosáhnout zhruba 19 miliard korun. Na oslavy je nicméně ještě brzo. V případě bitevníků L-159 více než jinde platí, že pokud není uzavřena smlouva, není domluveno nic. Také v roce 2007 čeští politici ohlašovali prodej letadel do Nigérii, přesto z obchodu sešlo. Česko by mohlo stále ještě narazit na americké obchodní zájmy. Konkurentem je totiž jihokorejský letoun, za nímž stojí obří americké zbrojovka.
Zdroj: Nakladatelství Kniha Zlín
Králem knižního čtvrtku se stal Jo Nesbo a jeho Sněhulák a elektronické tituly, píše Mladá fronta Dnes. Velký knižní čtvrtek smetl z pultů erotický bestseller Padesát odstínů šedi a nabídl čtenářům dvanáct kvalitních titulů. Ukázal dvě věci, že čteme a kupujeme stále více knih v elektronickém formátu. Akce, která se u nás letos konala po britském vzoru teprve podruhé, jasně ukazuje, že 'chytřejší tituly', internet a čtečky jdou ruku v ruce. Zatímco kamenné obchody distribuční sítě Kosmas hlásí nárůst prodejů v den akce oproti loňsku o 'pouhá' čtyři procenta, přes internet se knih prodalo více téměř o pětatřicet procent. A to už loni měl Velký knižní čtvrtek úspěch, prodeje byly oproti běžnému dni vyšší více než o polovinu. Osm z deseti nejprodávanějších titulů u tištěných tvořily knihy nasazené na knižní čtvrtek.
Foto: Oficiální facebookový profil Klubu Roxy v Praze
Známý pražský klub Roxy slaví 20 let. Zažil večírky, krize i povodně, uvádí Lidové noviny. Přes týden šetřit peníze, v pátek odpoledne sednout na rychlík do Prahy, tam celou noc tančit a v sobotu se zase vrátit do Ostravy. Na přelomu tisíciletí nic divného. Večírky v Roxy lákaly lidi z celé republiky. I když klub otevřel na začátku 90. let, lidé ho začali více vnímat kolem roku 1997, kdy to probíhaly první taneční večírky, které formovali tvář Roxy na mnoho dalších let. Vrcholem byl v roce 2003 festival Go Planet Roxy. Ve dvacetileté historii populárního klubu však bylo mnoho okamžiků, kdy se zdálo, že kaplička elektronické muziky končí. Například devastující povodně v roce 2002, hluk, který vadil sousedům, přišly i hudební přešlapy. Přes tyto potíže však klub jde dál. Oslavy dvaceti let tu pojali velkoryse. Do neděle se Roxy promění ve festivalové pódium.
Josef Váňa, foto: ČTK
Porážka legendárního žokeje Josefa Váňu nabudí, uvádí komentář deníku Sport k Velké pardubické. Váňovámii je jedno, jestli její hrdina vyhraje nebo prohraje. Většina národa zřejmě žokeji Váňovi přála, aby s Tiumenem přepsal historii a vyhrál Velkou pardubickou čtyřikrát za sebou s jedním koněm. Nestalo se tak, ale Váňa je i tak znovu vzýván jako nezlomný bojovník. Koncem dubna mohl zahynout pod tělem klisny a místo toho, aby čtyři měsíce ležel v nemocnici, rychle se vrátil do práce a brzy bylo jasné, že bude do dostihu připraven. Všichni teď přemýšlí co s Váňou, který doběhl s Tiumenem třetí, porážka udělá. Postaví se na start Velké pardubické i za rok? Když prohraje, bývá Váňa pěkně nabručený. A nechce to tak nechat. Pro jeho závodnickou duši je to perfektní argument, aby šel za rok znovu do boje. I když se to jeho manželce asi určitě nebude líbit. Navíc je tu i trenérská ambice ukázat, že Tiumen ještě není odepsaný. Železník taky vyhrál po čtvrté po roční pauze. Sobotní výkon klisny Orphee de Blins byl senzační a jedinečný. Za rok, ale může být Tiumen znovu na čele.
