Přehled tisku

0:00
/
0:00

S odchylkami od původního plánu i od německého vzoru odstartuje v září česká verze tzv. kurzarbeitu, píší Hospodářské noviny. Má jít o opatření na podporu zaměstnanosti v období hospodářských potíží. Tuzemská verze bude podle štědřejší. Stát se nebude s firmami dělit o náklady, ale uhradí je celé sám, a to až po dobu půl roku. Zaměstnanci získají namísto původně plánovaných 60 procent platu celé mzdy. Nepůjde také o klasický kurzarbeit po vzoru Německa, který zaměstnancům zkracuje pracovní úvazek.

S odchylkami od původního plánu i od německého vzoru odstartuje v září česká verze tzv. kurzarbeitu, píší Hospodářské noviny. Má jít o opatření na podporu zaměstnanosti v období hospodářských potíží. Tuzemská verze bude podle štědřejší. Stát se nebude s firmami dělit o náklady, ale uhradí je celé sám, a to až po dobu půl roku. Zaměstnanci získají namísto původně plánovaných 60 procent platu celé mzdy. Nepůjde také o klasický kurzarbeit po vzoru Německa, který zaměstnancům zkracuje pracovní úvazek. Český model je založen na vzdělávání pracovníků. Kdo podporu získá, bude posuzováno jednotlivě, kritéria jsou podle Hospodářských novin poměrně tvrdá. Ministerstvo práce rozdělí mezi firmy do konce příštího roku 800 milionů korun, převážně z evropských fondů, dodávají Hospodářské noviny.


Palo Alto
U Hospodářských novin ještě zůstaneme. V Silicon Valley totiž otevírají školu pro sedmdesát českých dětí. Ve městě Palo Alto se otevře zařízení pro děti od osmi měsíců do 15 let. Zkušební provoz rozjela už v květnu Češka, která si vzala amerického manažera. Chtěla, aby její děti měli stále kontakt s jazykem. Podle ní až třicet procent českých dětí pochází z rodin, které se budou vracet. V poslední době se jí ve schránce kupí e-maily do lidí, kteří by rádi ve Spojených státech začali podnikat a ptají se na dostupnost hodin češtiny. České školy bez hranic přitom podporuje i stát. Podle Stanislava Kázeckého z ministerstva zahraničních věcí se tito lidé do Česka vracejí a přivážejí profesní zkušenosti. Na účty českých škol v Německo například ministerstvo zahraničí poslalo 700 tisíc korun, uvádějí Hospodářské noviny. Peníze jdou především na vzdělávání, nikoli na provozní náklady. Ministerstvo školství přispělo částkou přes jeden milion korun.


Ronald Adams,  foto: ČTK
Kauze armádních nákupů vozů Tatra za více než 2,5 miliardy korun se věnují Lidové noviny. Jeden případ, dvojí metr, konstatuje autor článku na titulní straně. Podle něj celý případ ukazuje, jak tápe česká justice. Proč žalobci žádali vazbu u šéfa Tatry Ronalda Adamse nyní, když se úplatek měl nabídnout už v roce 2009? Šéf žalobců to zdůvodňuje obavami z vyhýbání se trestnímu stíhání. Tomu ale sodu nerozuměl Pochybnosti vzbuzuje i to, že nákup tatrovek se řeší ve dvou městech odděleně, uvádí list. Původně sice směřovalo do Ostravy, ale poté se ocitlo v Brně. Prý proto, že nabídka k úplatku měla zaznít tam. Podle Lidových novin může být obvinění Adamse, které oznámil bývalý ministr obrany Martin Barták, odvetou za prohlášení amerického velvyslance v Česku Williama Cabanisse. Ten Bartáka obvinil z korupce při řešení sporu mezi Tatrou a jedním z konkurentů, firmou Praga. Vztah armády a Tatry je od té doby na bodu mrazu, konstatuje také list. Tatra přitom pokračuje v dodávkách do Malajsie, Polska, Indie nebo Saudské Arábie. Celou problematiku okolo armádních zakázek a úplatků okolo Tatry shrnuje také deník Právo.


Přidejte dětem hodinu tělocviku, žádá ministerstvo školství i premiéra šéf Českého svazu tělesné výchovy Miroslav Jansta. Píše to Mladá fronta Dnes. Žáci podle něj zoufale potřebují pohyb. Podle statistiky počet obézních dětí stoupl za posledních 17 let na trojnásobek. Děti by se během hodin učily jezdit na kole nebo třeba hrát hokej. Miroslav Jansta nabídl, že by kluby v jednotlivých městech tuto výuku organizovaly. Ministr školství Petr Fiala je ale podle listu opatrný. Učitelé by hodinu tělocviku navíc přivítali, ale nyní na ni nemají peníze. Nadváhou či obezitou trpí podle nové studie Světové zdravotnické organizace asi pětina českých chlapců a desetina dívek. Tři čtvrtiny z nich si kila navíc přenesou do dospělosti, dodává list.


Dlužníci houfně nadbíhají lichvářům, píše deník Právo. Podle deníku se to týká především lidí, kteří si chtějí půjčit na splacení dalších půjček. Zákon je ale na podobné lichváře krátký, protože v případě lichvy je podmínkou to, aby bylo zneužito tísně a slabé mysli dlužníka. Ti ale nejčastěji na internet dávají své profily i s poptávkou po půjčkách. Půjčky jsou navíc kryté směnkou, kterou list označuje jako "smlouvu s ďáblem." Věřitel si do ní může připsat pár nul navíc nebo dělat, že člověk nezaplatil. Obvykle jsou kryté ještě například bytem, nevíc často dlužníci podepisují, že když se budou ve splátkách opožďovat, tak může ve zrychleném jednání udeřit exekutor, píše deník Právo. I tak ale lidé jsou ochotni přistoupit až na 75 procentní úrok, list uvádí i konkrétní příklad strojního zámečníka z Prahy.


Marcela Hrdá
Bývalá generální ředitelka České pošty Marcela Hrdá se stala výkonnou ředitelkou mediální agentury Médea vlivného podnikatele Jaromíra Soukupa. Píší to Lidové noviny. Z funkce ji loni na konci února odvolal tehdejší ministr vnitra Radek John (VV). Médea, kterou bude nyní Hrdá řídit, je největší mediální agenturou v zemi. Ovládá zhruba pětinu českého trhu, loni zvýšila tržby o 15 procent na 191 milionů eur (zhruba 4,7 miliardy korun). Mezi její největší klienty patří státní a polostátní firmy jako České dráhy, ČEZ, České aerolinie nebo Lesy ČR, píše list. Připomíná, že nyní patří mezi klienty agentury i Česká pošta, když krátce po odvolání Hrdé nahradila Soukupova společnost dosavadní agenturu PHD.


Lázně Kyselka
Pokud Karlovarský kraj získá lázně Kyselka, které několik let chátrají, bude to důvod k oslavě, píší v komentáři Lidové noviny. Lázně vlastní společnost Karlovarské minerální vody a podle listu je stejně jako ostatní objekty nachází beztrestně pustnout. Kraj nyní nabídl firmě, aby kyselku na něj bezúplatně převedla. S tím ale Karlovarské minerální vody nebudou souhlasit, protože by tím ztratily svoji dobrou pověst. Firma je silná v kramflecích, píše komentátor a dává, že stát ji vyšel vstříc už tím, že umožňuje čerpat minerální vodu na svých pozemcích. Karlovarský kraj má na své straně pouze nadšence, milovníky krajiny, památkáře nebo aktivisty.


České vodárenství nový regulační úřad nepotřebuje. Píše to deník Právo. Podle něj čelí sektor vodárenství kritice z Bruselu, kam ovšem negativní informace dodávali státní úředníci a poradci, píše deník Právo. Nový úřad by v době škrtů mohl vzniknout jen stěží. Kritika z Bruselu by se podle listu mohla dotknout především měst a obcí, které čerpají dotace na čističky. Vznikl také návrh, podle kterého by se o vodárenství rozšířila činnost Energetického regulačního úřadu. V tom případě by se ale stalo vodárenství dominantní náplní úřadu. Představuje totiž agendu, která je větší než energetika. Města a obce často platí opravy z nájemného, které jim hradí soukromé společnosti. Přitom je zřejmé, že nový úřad nechce ani samotná Evropská unie, píše deník Právo.


Stát spustí zrušení tendrů na projekty silnice, píše ekonomický deník E15. Soutěže o stovky milionů korun mají podobu předběžných oznámení, už teď je ale jasné, že mezi nimi bude například úsek dálnice D3 v Posázaví. Samotné tendry budou vypsány v nejbližší době, řekla listu E15 mluvčí státního investora Martina Vápeníková. Dálnice D3 přes Posázaví bude nejprve financována 300 miliony korun, které půjdou na tvorbu dokumentace. První úsek chystaní D3 povede od pražského okruhu přes Jílové k Benešovu, druhý od Benešova na hranici středních a jižních Čech, kde končí už hotová dálnice, rekapituluje deník E15.