Přehled tisku
ČSSD se chystá českým domácnostem rozesílat leták v podobě
složenky s částkou, na kterou údajně vyjdou občany vládou
prosazované církevní restituce. Podle sociálních demokratů díl z majetku vráceného církvím, který připadá na jednoho Čecha, činí
12.755 korun. Do schránek by měly složenky chodit od úterý, píše
Mladá fronta Dnes. Složenky rozesílala už před volbami v roce 2010 TOP
09, tehdy měly upozornit na výši státního dluhu. Právě ministr
financí Miroslav Kalousek z TOP 09 bude adresátem na složence od ČSSD.
"Je-li to tak, tak nám sociální demokraté připomenou, kolik za
každého z nás komunisté církvím ukradli," reagoval Miroslav
Kalousek. Složenka bude podepsána předsedou sociálních demokratů
Bohuslavem Sobotkou. Na poukázce je vysvětlen i záměr ČSSD založit
církevní fond, který by majetek spravoval. "Je to způsob, jak
církevní restituce udržet ve veřejné debatě," řekl Mladé
frontě Dnes místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. Zatím prý není
jasné, kolik bude kampaň stát. Rozesílání složenek v roce 2010 mnoho
lidí vylekalo. Mysleli si, že částku 121 tisíc korun musí uhradit.
Policisté přijímali desítky hovorů na tísňovou linku, objevila se i trestní oznámení kvůli podezření z podvodu, připomíná Mladá
fronta Dnes.
Další díl seriálu o hospodaření pražského dopravního podniku
přinášejí na titulní straně Hospodářské noviny. Tentokrát se
zaměřily na nevýhodné smlouvy, které bývalé vedení dopravního
podniku uzavíralo. Získaly totiž část právního auditu, který vedl k podání trestních oznámení na členy bývalého managementu. Auditoři
z Transparency International objevili například množství smluv, které
podnik nemohl vypovědět, i když pro něj nebyly vůbec výhodné.
Patřila mezi ně mimo jiné smlouva o SMS jízdenkách, kontrakt s Pražskou energetikou nebo s dodavatelem vozů Siemens. Ročně přitom
tyto nevýhodné a nevypověditelné smlouvy přijdou rozpočet podniku na
téměř dvě miliardy korun, dočteme se na titulní straně
Hospodářských novin.
V bytě Vojtěcha M., který obdivoval norského atentátníka Breivika, objevili celý arzenál - vedle pistolí, samopalů a výbušnin také nástražnou bombu vyrobenou z letecké pumy, foto: ČTK
Česko zřejmě jen o chloupek uniklo podobně hrůznému útoku, který
loni na jaře zasáhl Norsko. Policisté v Ostravě totiž minulý týden
zadrželi muže, který svůj panelákový byt proměnil v muniční sklad.
Okolnosti mimořádně nebezpečného zásahu přibližují Lidové noviny.
Že se jednalo o na české poměry skutečně mimořádnou operaci,
potvrzuje například fakt, že během zásahu využili policisté ze
speciální jednotky rušičku signálu mobilních telefonů. Ta se přitom
se v Česku používá opravdu jen výjimečně. Před samotným zásahem
navíc pro jistotu evakuovali také desítky lidí z okolních bytů. V bytě Vojtěcha M., který obdivoval norského atentátníka Breivika,
objevili celý arzenál - vedle pistolí, samopalů a výbušnin také
nástražnou bombu vyrobenou z letecké pumy. A také části policejní
uniformy. Podle všeho muž plánoval útok v přestrojení právě za
policistu, píší Lidové noviny.
Představte si, že by norská policie zatkla Anderse Breivika loni na jaře, ještě než vraždil. Ten člověk by možná působil jen jako cvok. Našli by u něho zbraně, ale ty má ve Skandinávii leckdo. Našli by hnojivo použitelné k výrobě bomby, ale Breivik byl majitel biofarmy. Nenašli by žádné spojení s neonacisty ani s džihádisty. Tohle že je muž schopný zabít 77 lidí? Tuto otázku si klade autor Sloupku Lidových novin. Proto je podle něj tak důležité, že česká policie zatkla pana V. M.. Též on mohl působit jako cvok. Fascinují ho zbraně a výbušniny, ale takových jsou tisíce. Rachejtlemi obtěžovat sousedy, ale takových jsou desítky tisíc. Ani V. M. není spjatý s neonacisty, natožpak s džihádisty. Tohle že je muž schopný zabít desítky lidí? Možná ano, možná ne. Ale jakmile použije v mailu jméno Breivik, hra na cvoka končí. Amerika má před 11. zářím a po něm. Evropa má před 22. červencem a po něm. Kdo si doma střílí ze samopalu, nemůže po roce 2011 očekávat, že cvok je polehčující okolnost, uzavírá autor Sloupku Lidových novin.
Vedení Českých drah se v září podle Mladé fronty Dnes dočká zcela
nového sytému odměňování. V porovnání se současnými příjmy by
si mělo podle dostupných návrhů polepšit, píše list. Výbor pro
odměňování, který vznikl loni po úniku platu někdejšího ombudsmana
Českých drah Petra Fejka, zatím počítá s tím, že dozorčí radě
navrhne pro generálního ředitele celkový roční příjem až 15
milionů korun. Má jít o částku, kterou doporučila poradenská firma
Vratislava Kulhánka Industrial Advisors. "Můj návrh se k této
částce velmi blíží," potvrdil Vratislav Kulhánek Mladé frontě
Dnes. Náměstek, který je současně v představenstvu, má mít strop 12
milionů korun. O novém systému odměňování se přitom jedná už
déle než rok. V červnu schválený plán počítá s tím, že by mělo
mít vedení drah 40 procent platu napevno, zbytek mají být bonusy podle
plnění ukazatelů jako zisk, zadluženost nebo obsazenost vlaků. Návrh
počítá s většími příjmy, než má vedení rakouských železnic,
píše Mladá fronta Dnes. Dodává ale, že jde zatím o návrh, konečné
slovo bude mít dozorčí rada.
Novele protikuřáckého zákona, která chce cigaretový kouř vyhnat
nejen z interiérů hospod a restaurací, ale také z většiny
předzahrádek, se věnuje deník Právo. Jak píše, norma z pera
ministerstva zdravotnictví příliš šancí na úspěch nemá.
Zákonodárci se totiž podle listu při schvalování zákona tentokrát
zřejmě nebudou řídit pokyny vedení strany. Potvrdil to třeba šéf
poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. Na stranickou disciplínu se
přitom v tomto případě nemůže spolehnout ani vládní koalice. Proti
zákonu nejspíš bude hlasovat třeba senátor Jaroslav Kubera z ODS,
jinak zatvrzelý kuřák, a to i přesto, že návrh předkládá jeho
stranický kolega Boris Šťastný, píše deník Právo. "Čekám,
že nám z obav o naše zdraví zakáží v předzahrádkách i jíst," řekl listu sarkasticky senátor Kubera. V jiném článku
deník Právo píše, že i přes kampaně počet obětí tabáku roste.
"Pokud bude stávající trend pokračovat, dosáhne do roku 2030
počet mrtvých osmi milionů ročně," odhaduje Světová
zdravotnická organizace.
Kateřina Hlavsová
Za volantem auta se možná od mužů občas dočká posměšného
úšklebu. Když ale usedne do kokpitu stíhačky, žádný z kolegů se
smát určitě neodváží. Příběh první a české pilotky proudových
letadel Kateřiny Hlavsové, nadporučice z 21. základny taktického
letectva v Čáslavi, přinášejí Hospodářské noviny. Kateřina
Hlavsová je nejen pohledná blondýna a první pilotka stíhaček v Česku, ale dokonce zatím vůbec jediná pilotka. Navíc možná už brzy
bude tato bývalá hokejistka také první ženou, která usedne za knipl
stíhaček Gripen. Její cestu do kokpitu bojových letounů popisují
Hospodářské noviny.





