Přehled tisku
Mladí lidé bez práce se stávají noční můrou politiků a ekonomů i samotných mladých v celé Evropě, Českou republiku nevyjímaje. Jak
píše Právo, v Česku již míra nezaměstnanosti lidí ve věku 20 až
24 let přesahuje patnáctiprocentní hranici a ve věkové skupině 25 až
29 dosahuje 8 procent. Prostě není práce, těžko hledáte sektor, kde
by byla šance, že by masově začali nabírat zaměstnance, říká
analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Situace na trhu práce je podle
expertů nejhorší za posledních dvacet let a v dalších letech bude
zřejmě ještě hůře. Míra nezaměstnanosti má přitom rozhodující
vliv na výkonnost ekonomiky. Život mladých bez práce má vliv i na
radikalizaci politických postojů, řekla Právu politoložka Martina
Hronová. V nezaměstnanosti mladých jsou mezi zeměmi v Evropské unii
velké rozdíly. Největší je v Makedonii - 55 procent, ve Španělsku a Řecku. Nejnižší pak v Nizozemsku a Rakousku, Německu a Norsku, tam
jenom 9 procent. Podle expertů je třeba změnit systém vzdělávání,
aby se propojilo studium s praxí v konkrétním podniku. Podporovat je
třeba také mobilitu pracovní síly. To je ovšem v Česku problém.
Rozmach vlastnického bydlení a omezení nájemního bydlení doslova
přikoval lidi k jejich bytům a domům. Nelze se stěhovat za prací,
když za byt v místě nového zaměstnání dáte dvě třetiny
získaného platu.
Foto: Ministerstvo obrany ČR
Profesionály ve vojsku nahradí zálohy, píší Lidové noviny. České
vojsko je ve stavu nouze. Chybí mu peníze, nedokáže splnit všechny
úkoly, navíc se chystají personální změny a řada vojáků bude muset
odejít. Jedinou záchranou je aktivní záloha. Dobrovolnické sdružení,
které nyní čítá 1165 lidí a pomáhá hlavně během záplav nebo
leteckých dnů, by se během několika let mělo stát důležitou
součástí armády. Počet rezervistů stoupne až na pět tisíc a jednotlivé posádky si tu budou vydržovat potřebné specialisty, které
bude možné v nouzi zařadit do armády. Protože největší zájem bude
o vysokoškoláky, koncepce navrhuje, že by jim obrana během členství v aktivní záloze hradila školné. Za to by se potom na několik roků
upsali vojsku. Už dnes je jasné, že z dobrovolníků pětitisícová
záloha nebude. Maximálně tak dva tisíce, říká spoluautor koncepce
Václav Marhoul. Zbytek vytvoří profesionální vojáci, kteří se při
podpisu svých pracovních smluv pro armádu zavážou, že několik let po
odchodu do civilu stráví ještě u svého útvaru jako záložníci.
Takto vytvořené jednotky se budou moci účastnit i zahraničních misí.
Policie vyšetřuje šedesát let starou provokaci komunistické Státní
bezpečnosti (StB). Ta krátce po puči v roce 1948 chytala politické
uprchlíky do pasti, kterou nazvala krycím jménem "Kameny".
Uprchlíci se snažili proniknout na Západ, ve skutečnosti se ale
léčkou dostali k falešné hranici, kterou vybudovala StB. Mnoho
uprchlíků v domnění, že jsou na Západě, popsalo celou odbojovou
činnost, a nevědomky tak udalo své přátele. Policie zkoumala akci
jednou už dříve, ale vyšetřování skončilo bez výsledků, napsala
Mladá fronta Dnes. Podnět policii podal česko-americký historik Igor
Lukeš. Případ se vyšetřuje, obvinění ale zatím nepadlo. Podle
Lukeše jsou naživu dva podezřelí, jeden z nich žije v cizině.
"Žijí v luxusních poměrech. Myslím, že společnost by měla být
schopna 23 let po pádu komunismu zajistit spravedlnost," řekl
deníku Lukeš.
Dálnice D1
O stavbu úseku dálnice D1 mezi Lipníkem nad Bečvou a Přerovem se
vůbec poprvé uchází firma z Turecka. Mezi jedenácti sdruženími,
která se do soutěže přihlásila, je pět zahraničních firem. Uvedly
to Hospodářské noviny (HN). Zakázka má hodnotu 7,5 miliardy korun.
Stavět se začne letos na konci roku. Turci podali samostatnou nabídku,
firmy z Rakouska se podle listu raději spojují s českými společnostmi.
"Je to nový trend, hlásí se nám teď do projektů firmy z Turecka
i Portugalska, což předtím nikdy nebylo," řekl deníku šéf
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) David Čermák. Příchod
zahraničních firem může znamenat i snížení ceny českých dálnic,
které jsou dlouhodobě dražší než například v sousedním Německu,
míní ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Michal
Mejstřík. Česko zatím nemá s čistě zahraničními firmami při
stavbě dálnic zkušenosti, napsaly Hospodářské noviny.
Ilustrační foto
Kvůli odsouzení skautského vedoucího míří na soud i k žalobcům
desítky protestů. Trestáte ty, kdo bránili děti před opilci, že se
nestydíte, slyší od minulého týdne opakovaně soudci okresního soudu
Brno - venkov. Jak píší Lidové noviny, je to kvůli rozsudku na adresu
skautského vedoucího, který bránil tábor před útočníky. Předseda
soudu Petr Jirsa už má na stole více než dvě desítky protestů proti
výroku své kolegyně Kateřiny Stýblové. Takovou reakci jsem nezažil,
přiznal Lidovým novinám. Soudci rozsudek hájí. Navíc podle státní
zástupkyně k napadení útočníků došlo ve chvíli, kdy už utíkali.
O případu ze Skaličky na Brněnsku z léta 2010 tušil jen málokdo -
až do minulého týdne. Soudkyně krajského soudu Hana Zoubková zrušila
rozsudek okresních soudců a oznámila: vedoucí se zachovali správně,
když opilé lidi napadající táborníky a poškozující stany
zadrželi. Z původně odsouzeného skautského vedoucího Vlastimila
Mihalíka, řečeného Červotoč, je hrdina. Čtyřměsíční podmínce
od začátku nevěřil. Opilci zaútočili podle skautů na tábor
třikrát po sobě. Policie přijela až po druhé urgenci. Skauti tehdy
vzali události do svých rukou. Dohnali dva z výtržníků a po dalším
střetu je v kopřivách spoutali. Tak je také předali policejní
hlídce. Policie se případem začala znovu zabývat poté, co si
útočníci stěžovali na zranění.
Foto: Zanetta Hardy / Stock.XCHNG
Webová burza studentům napoví, o jaké diplomky mají firmy zájem. Jak
píší Hospodářské noviny, například pětadvacetiletá Anna
Brandejská ukončí bakalářské studium v červnu příštího roku, ale
nepříjemné okamžiky prožila už teď. Přes měsíc jí totiž trvalo,
než si našla téma své bakalářské práce. S podobným problémem se
potýká řada českých studentů: dělá jim potíže napsat
závěrečnou práci tak, aby nezůstalala jen v regálu univerzitní
knihovny, ale aby ji mohli nabídnout potenciálním zaměstnavatelům.
Právě z knihoven do praxe chce absolventské práce dostat společnost
Ingenio et arti, a to pomocí bezplatné webové burzy. Na ni budou firmy
umísťovat témata, která by studenti mohli zpracovávat jako
závěrečnou práci, naopak posluchači zde firmám budou moci nabídnout
bakalářské nebo diplomové práce, které právě sepisují. Firma
plánuje spustit burzu nejpozději v prosinci letošního roku. V českém
prostředí se zatím propojování studentských prací s požadavky firem
daří především technickým oborům.
Pokud dnes chtějí senioři sednout za volant auta, musí od svých 60
let chodit na pravidelné zdravotní prohlídky. Ale senátoři schválili
návrh zákona, který tuto hranici posouvá až na 68 let. Neurologové a oční lékaři varují - budou hrozbou. Jak píše Mladá fronta Dnes,
když se dopravní experti z ČVUT ptali, který typ motoristy je
nejnebezpečnější, respondenti se shodli na 'pánovi v klobouku'. Na
mysli tím měli řidiče důchodového věku. Jenže lidé starší 64 let
jsou podle policistů naopak nejbezpečnější skupinou řidičů. Ukazuje
to srovnání s nováčky. Mladí šoféři ve věku 18 až 20 let loni
zavinili 3763 nehod, což je o 570 víc než všichni senioři dohromady. I proto se skupina senátorů rozhodla, že starším motoristům ježdění
zjednoduší. Odborníci se na posunují věkové hranice pro zdravotní
prohlídky nemohou shodnout. Zpravidla souhlasí s tím, že nynější
starší lidé jsou zdatnější, než bývali jejich rodiče a prarodiče,
na stranu druhou tvrdí, že se jim třeba naopak rychleji zhoršuje zrak.
Přežijí papírové knihy? Na paty jim totiž šlapou elektronické
čtečky. Jak píše deník Právo, potkat v dopravním prostředku nebo na
ulici člověka se čtečkou už není nic neobvyklého. Prodej
elektronických knih totiž rychle roste. Setkala se s ní v praxi už
třetina populace. Spojené státy, které jsou lídrem v této oblasti,
sice nedoháníme, nicméně pokud jde o trend, pak jsme na stejné vlně.
V USA existují žánry, třeba beletrie, u nichž se při vydání nového
titulu prodává víc než polovina digitálně. Německo hovoří o nějakých šesti procentech podílu e-knih. Prodejní rekordy hlásí i čtveřice českých prodejců. Za první pololetí letošního roku si
jejich zákazníci koupili přes 62 tisíc elektronických knížek.
Někteří prodali i dvojnásobek toho, co za celý loňský rok.
Mimochodem, myšlenka zavedení elektronických knih se objevila už v roce
1971.





