Přehled tisku
Jediné, co je na slibu moravských lidovců, že voličům zařídí
slevy, pozitivní, je to, že už neslibují rozdávání ze státního.
Jinak jde o pokračující vyprazdňování politiky, píše autor Sloupku
Lidových novin. Hlasy za peníze, na to mohou přistoupit jen
krátkozrací, nezodpovědní voliči a cyničtí politici. Nezaměňujme
vyjednání slevy pro občany s vyjednáním slevy přímo pro kraj a jeho
zařízení. To je matoucí. Jak si to vlastně lidovci představují?
Chtějí konkurovat slevovým portálům typu AkceZ.cz? Ať se dají na
podnikání, když si tak věří. Chtějí přinutit firmy k poskytnutí
slev nějakými, řekněme, mimoekonomickými prostředky? To je
vydírání a jsou na to paragrafy. Anebo snad firmám slíbí, že jim tu
volební výpomoc budou kompenzovat z krajských peněz, až se dostanou k moci? I to je na kriminál. A proč by vlastně měli občané kupovat
elektřinu, telefony či jiné zboží a služby přes kraj? Tak si to
představoval Mussolini, Franco a jiní korporatisté. Moderní stát má
dbát o to, aby trhy fungovaly efektivně, ne na nich pro někoho
vyjednávat výhody za hlasy, uzavírá autor Sloupku Lidových novin.
Petrochemická společnost Shell, která je jedním z největších
prodejců paliv v Česku, údajně narušuje cenami benzinu a nafty u části svých pump hospodářskou soutěž. Jsou o tom přesvědčeni
někteří konkurenční prodejci paliv. Společenství čerpacích stanic
v ČR, které sdružuje menší nezávislé prodejce a distributory, již
podalo podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, uvádějí
Hospodářské noviny. Úřad má zjistit, zda je v cenové válce, kterou
už v březnu spustil Shell svými extrémně nízkými cenami ve
vybraných regionech, porušován zákon. Shell podle svého mluvčího
Petra Šindlera svou cenovou politiku nekomentuje. Shell, který společně
s Benzinou a OMV patří k největším prodejcům, srazil ceny tam, kde
jeho pumpy konkurují stanicím nejlacinější sítě v České republice
- Tank Ono. "Tohle je poprava slušných podnikatelů. Cenám, za
které tady v místě prodává Shell, se bez ztrát nedá
konkurovat," řekla Hospodářským novinám majitelka tří pump na
Táborsku Drahomíra Wágnerová.
Ozařovací centrum za miliardy zeje prázdnotou, Všeobecná zdravotní
pojišťovna na něj nechce platit - upozorňuje Mladá fronta Dnes.
Nejmodernější ozařovací centrum v Evropě vybudoval soukromý investor
v Praze na Bulovce. Stálo čtyři miliardy korun. Léčit se tam mohou i pacienti s těmi druhy nádorů, kteří dosud museli za složitými
zákroky cestovat do zahraničí. Plnohodnotný rozjezd zdravotnického
zařízení ale vázne. Chybí mu pacienti i ten, kdo by jejich léčbu
zaplatil. Podle listu se léčbu před šesti lety za nestandardních
okolností zavázala platit Všeobecná zdravotní pojišťovna, teď ale
couvá. Pokud totiž bude muset smlouvu uzavřít za předjednaných
podmínek, zasadí jí to citelnou finanční ránu. Podle dokumentů,
které má Mladá fronta Dnes k dispozici, by v ozařovacím centru měla
léčba pacientů stát až miliardu ročně. A pojišťovna smlouvu
řeší až teď. Obrátila se i na ministerstvo zdravotnictví. Mluvčí
resortu Vlastimil Sršeň připouští, že jde o atypickou smlouvu s takovou úhradou, která tu ještě nebyla, píše Mladá fronta Dnes.
Letiště Praha odbavilo v prvním pololetí letošního roku 4 miliony
900 tisíc cestujících, meziročně o devět procent méně. Pokles byl
patrný u pravidelných i nepravidelných letů. Počet přestupujících
lidí se snížil o polovinu na 260 tisíc, píše deník E15. "Na
provozní výsledky Letiště Praha má a bude mít významný vliv známý
fakt, že největší dopravce na ruzyňském letišti České aerolinie
prochází procesem optimalizace sítě," řekla listu mluvčí
letiště Eva Krejčí. Skupina ČSA je v posledním roce schváleného
záchranného plánu. Aerolinky za tu dobu zmenšily flotilu z 50 na 32
letadel a síť omezily fakticky pouze na spojení ze západní Evropy do
zemí bývalého Sovětského svazu. Pokles zaznamenali také další dva
dopravci se základnou v Praze - Travel Service a Wizz Air. Dobře si
naopak vedou British Airways, Emirates a Swiss nebo nízkonákladový
easyJet, napsal deník E15.
Trestní oznámení podal bývalý správce letiště v Hradčanech v Ralsku na Českolipsku, které patří Libereckému kraj. Domnívá se, že
demolice objektů po sovětské armádě jsou až čtyřikrát
předražené a že kvůli tomu Liberecký kraj přichází o miliony
korun. Kauzou se tak bude zřejmě zabývat protikorupční policie, uvedla
liberecká příloha Mladé fronty Dnes. "Do výběrového řízení
na prvních šest objektů se přihlásily tři firmy. Nevím, které to
byly, ale já jsem jako jeden ze tří členů výběrového řízení
podepsal již předem určeného vítěze. Toho zřejmě vybral bývalý
ředitel sám. Nás se nikdo neptal. Cena byla 4,851.007 korun," řekl
listu bývalý správce letiště Petr Šifta. "Všechno by bylo v pořádku, kdyby samotné práce v terénu nedělala firma ze Zahrádek za
podstatně nižší cenu. Jak mi prozradil jejich stavbyvedoucí, dělali
to za 1,6 milionu korun. Takže vítěz soutěže na tom vydělal čistého
3,200.000," dodal Petr Šifta. "Není pravda, že jsme to dělali
jen za 1,6 milionu," uvedl pro list majitel firmy ze Zahrádek Milan
Tichý. Přesnou částku deníku odmítl sdělit. Pochybení odmítá i Krajská správa silnic, která má areál ve správě, uvádí Mladá
fronta Dnes.
Pražskou potrubní poštu, kterou vyřadily z provozu povodně v roce
2002, koupil od Telefóniky Zdeněk Dražil. Plánuje ji revitalizovat a znovu uvést do chodu, například pro výuku nebo turistický byznys,
píše deník Právo. Kupní cenu Zdeněk Dražil nesdělil. Potrubní
pošta začala v Praze fungovat před 125 lety. Postupem času dosáhla
délky padesáti kilometrů. Za dob socialismu létalo potrubím denně až
30 tisíc pouzder. "Do potrubí se vložilo pouzdro se zásilkou,
dmychadlo vhánělo do potrubí vzduch, vytvořil se přetlak a takto mohlo
být pouzdro uvedeno do pohybu. Na druhé straně pak mohl také vzduch
pouzdro nasávat. Pouzdra létala i poměrně rychle, až 10 metrů za
sekundu," popsal princip, který se dosud používal v některých
podnicích, Martin Jahoda, kurátor sbírek z Poštovního muzea. Úpadek
přišel s technickým rozvojem v 90. letech a poslední ránu potrubní
poště zasadily povodně v roce 2002, uvádí deník Právo.
Podle Lidových novin se čeští sadaři začali zajímat o takzvaná
kroupová děla, která používají stovky pěstitelů ovoce v celé
Evropě. O co jde? V dolní části děla se zapálí výbušná směs
acetylenu a kyslíku. Energie, která vznikne výbuchem při pomyslném
výstřelu, vytvoří tlakovou vlnu. Ta údajně dokáže nadzvukovou
rychlostí vyletět až do mraků, kde zabrání tvorbě krup. Se
střílením se musí začít půl hodiny před očekávaným začátkem
krupobití. Zařízení pak vystřeluje ránu každé čtyři sekundy po
dobu, kdy se přibližuje bouřka, až do doby, než mrak opustí oblast.
Meteorologové a fyzici dělu nevěří a mluví o šarlatánství. Kdyby
měla zvuková a tlaková vlna bránit tvorbě krup, musely by mít stejný
účinek i blesky doprovázení hromy s mnohonásobně vyšší zvukovou
intenzitou než výstřel z děla. Vynález, oficiálně nazvaný
"generátor rázové vlny" si ale úspěšně razí cestu
Evropou, píší Lidové noviny.
