Přehled tisku

Foto: Ibon San Martin / Stock.XCHNG
0:00
/
0:00

Stát chystá registr penzí. Prý nespadne, píše Mladá fronta Dnes. Miliardy korun na penzijní účty se budou rozdělovat přes nový registr penzijního spoření. V něm si budou informace o klientech vyměňovat fondy, finanční úřady a sociální správa. Systém se má naostro spustit už za pět měsíců.

Foto: Ibon San Martin / Stock.XCHNG
Stát chystá registr penzí. Prý nespadne, píše Mladá fronta Dnes. Miliardy korun na penzijní účty se budou rozdělovat přes nový registr penzijního spoření. V něm si budou informace o klientech vyměňovat fondy, finanční úřady a sociální správa. Systém se má naostro spustit už za pět měsíců. Úředníci slibují, že bude fungovat. Po skandálu s registrem aut a novým systémem na sociální dávky tak stát chystá zbrusu nový registr. Systém třeba prověří, zda je žadateli mezi 18 a 35 roky. V prvním půlroce se budou smět přihlásit i starší 35 let. Později už jen ti, kterým v tom v lednu zabrání nezaměstnanost nebo rodičovská dovolená. Nový centrální registr penzijního spoření bude spravovat miliony smluv mezi lidmi a penzijními společnostmi. Naostro se má spustit už za pět měsíců. Zakázka na dodávku IT systému pro důchodovou reformu se objevila v systému veřejných zakázek teprve minulý týden. Registr přitom musí bezchybně fungovat už od ledna. Zakázka přijde na 58 milionů a byla bez výběrového řízení přidělena firmě IBM. Jen ona totiž může na základě výhradních práv upravovat daňový informační systém.


Kancelář prezidenta republiky zveřejnila měsíční platy a odměny svých vrcholných zaměstnanců. Reagovala tak na prohraný soudní spor s Lidovými novinami. Jak list napsal, průměrný měsíční příjem vicekancléře Petra Hájka byl v prvním letošním pololetí 111.666 korun, prezidentův tajemník Ladislav Jakl bral 103.786 korun. Oba prezidentovi muži se tak i díky solidním odměnám zařadili do skupiny zhruba 50 vysoce postavených úředníků, kteří každý měsíc pobírají více než 100.000 Kč. Hradní mluvčí Radim Ochvat listu sdělil, že sumy na odměny odpovídají schválené kapitole rozpočtu. Deník požadoval zveřejnění platů vysoce postavených pracovníků Hradu na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z loňského července, že "za příjemce veřejných prostředků je nutno považovat i státem placené zaměstnance". Poslední vrcholnou institucí, která dosud neodtajnila veřejnosti odměny pro své klíčové lidi, zůstává Úřad vlády. Jakl se chystá rozhodnutí soudu napadnout, napsaly Lidové noviny.


Lenka Bradáčová,  foto: ČTK
U starých kauz na úspěch moc nevěřím, říká v rozhovoru pro deník Právo nová vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Odbor, který na zastupitelství zpracovává živé kauzy, je odbor závažné hospodářské trestné činnosti. Aby se případem začal zabývat, musí v něm být naplněna škoda ve výši 150 milionů korun. Řada závažných kauz tu je, pokud ale některé věci nebyly dotaženy do konce, moc nevěřím v úspěch, říká Bradáčová. Každý důkaz po měsících - a po letech je to absolutní - ztrácí svou důkazní hodnotu.


Téměř 150 kamer strážníků v Ústí nad Labem dohlíží na pořádek v ulicích. Město, ve kterém je podle policejní mapy nejvyšší kriminalita v zemi, vytáhlo do boje proti nedopalkům, uvádí Mladá fronta Dnes. Podle kritiků by se strážníci měli zaměřit na skutečný zločin. Ústečtí strážníci zapsali do kolonky 'dopadeni' velký úlovek. 16 lidí dostalo pokutu 300 korun za odhozený nedopalek cigarety. To bylo minulý čtvrtek. A v úterý chytili strážníci během jedné hodiny sedm nepořádných kuřáků. Na hříšníky nasadili kamerový systém. Kamer má město úctyhodných 144 kusů. Někteří obyvatelé město chválí. Podle jiných jsou takové kontroly zbytečnou 'buzerací'. Zvlášť v regionu, kde podle policejní mapy zločinu je množství krádeží a jiné závažné kriminality nejvyšší v zemi. Kritiku šéf strážníků odráží. Tvrdí, že kontroly kuřáků dělají namátkově ve chvílích, kdy se právě nic důležitého neděje. Faktem je, že na problémy s čistotou města si ústečtí stěžují dlouho. V chudém kraji podle lékařských statistik žije nejvíce kuřáků, což je na ulicích vidět. Magistrát proto chce, aby si lidé zvykli odpadky házet do košů.


Foto: Tunelblanka.cz
Konečná cena pražského tunelu Blanka bude 36 miliard korun a řidiči jím poprvé projedou 1. května 2014. Uvedly to Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na dokument magistrátu, který má deník k dispozici. Bývalé vedení města v čele s tehdejším primátorem Pavlem Bémem původně uvádělo, že za tunel zaplatí 28 miliard korun. Postupně ale podle listu cena vyrostla až na 38 miliard. Nyní tak magistrát náklady snížil o dvě miliardy korun. Deník uvádí, že podle výpočtů magistrátního odboru městského investora tunel nejvíc prodražily změny ražeb a hloubení tunelů, které si vyžádaly série propadů a změny v geologii. Loni v říjnu pražští radní stanovili finanční strop za tunel Blanka na 36,98 miliardy korun a rozhodli, že tunelový komplex bude zprovozněn nejpozději v dubnu 2014.


Dědictví zamořují stále častěji dluhy, uvádí titulek deníku Právo. Dědictví, na něž se potomci těší jako na záchranu své finanční situace, je ve skutečnosti mnohdy jenom balvanem složitých právních procedur. Čím dál tím častěji totiž dědictví bývá zamořeno různě roztroušenými dluhy, jež naskakují o další právní náklady, úroky a poplatky. Dědictví jako celek, tedy i dluhy, sice můžete odmítnout do měsíce od zahájení dědického řízení, jenže o řadě pohledávek se nemusíte vy ani notář dozvědět. Kromě toho i tak mohou věřitelé tyto dluhy, vzniklé třeba za zemřelým rodičem, po pozůstalých často soudně i mimosoudně neúprosně vymáhat, byť se dědictví zřekli.


Čertovo jezero na Šumavě
Na podzim by se mělo v Národním parku Šumava opět kácet. Padne zhruba tisíc hektarů mladého lesa vzniklého v posledních třech desetiletích, takzvaných sukcesí. Na nich lidé dříve hospodařili, ale když odešli, začaly postupně zarůstat. Píšou to Lidové noviny (LN). Získanou půdu chce správa parku pronajímat sedlákům, kteří by na ní hospodařili a své produkty prodávali turistům. "Jedna rodina by měla hospodařit na zhruba 50 hektarech, což je plocha, která dokáže jeden rodinný statek uživit,"řekl deníku ředitel šumavského národního parku Jiří Mánek. Dodal, že tradiční plochy bezlesí jsou z pohledu ochrany šumavské krajiny podobně důležité jako les. Ekologičtí aktivisté zakládání malých statků podporují. Tvrdí ale, že kvůli tomu není třeba kácení. "Na území parku jsou už dnes stovky hektarů nevyužívaných luk, ze kterých mohou být pastviny,"řekl Lidovým novinám Jaromír Bláha z Hnutí Duha.


Foto: Jorge Vicente / Stock.XCHNG
Dovolená pod stanem po dvaceti letech zažívá comeback. Pokud lidé nevyrazí k moři, volí za místo k odpočinku právě kemp, píše Mladá fronta Dnes. Něco se opravdu děje. I podle ostatních provozovatelů stany přibývají, říká Bohumil Starý, předseda Asociace kempů ČR. Co se tuzemska týče, právě spaní venku letos zvítězilo v souboji s hotely a penziony. Dovolenou pod stanem volí podle průzkumu agentury Median, 14 procent lidí. A nejen touha po pobytu v přírodě hraje pro kempy. V poslední době šly stany dolů jak cenově, tak váhově. I jejich technologie se zlepšuje. A tak jsou výletníci lépe vyzbrojeni na vrtkavé letní počasí. Vydejme se i za hranice. Hitem letošních zájezdů jsou podle cestovních kanceláří španělské Baleáry. Mezi třemi nejlepšími destinacemi se již delší dobu drží Turecko a nově ho doplňuje Bulharsko. Slušný comeback zažívá letos také Egypt, kde hoteliéři snížili výrazně ceny. Čeští a polští turisté se po událostech arabského jara začali vracet mezi prvními. Jak však podotýká Daniel Prokop z Medianu, společnost se začala rozdělovat na ty, kterým nedělá problém si koupit dovolenou v zahraničí, a na ty, kteří si nemohou dovolit placenou dovolenou vůbec /tedy ani kemp v Česku/. Jezdí na chaty nebo zůstávají doma.


Vavřinec Hradilek,  foto: ČTK
Podle pravidel na olympijských hrách ve vodním slalomu smí startovat jen jeden kajakář z každé země. Přesto budou o medaili bojovat hned dva rodáci z Prahy, napsal před závodem deník Právo. Česká naděje Vavřinec Hradilek totiž v Londýně soupeří i s Etiennem Daillem, francouzským reprezentantem původem z Československa. Dlouho se tu po narození v září 1989 nezdržel. S českou matkou Michaelou a otcem Gillesem, bývalým vítězem Světového poháru v deblkanoi, se ve svých třech měsících přesunul do Francie. Ale pořád mám český pas, řekl Právu po úspěšné kvalifikaci. Reprezentovat by tedy mohl obě země, ale zvolil si Francii, kde strávil většinu života. Jeho nominace na olympiádu je malou senzací, dosud na úspěch v individuální kategorii nedosáhl. V Česku má stále příbuzné z matčiny strany. Dřív cestoval do svého rodiště třeba i na celé prázdniny, teď už ale v Praze nebyl přes rok. Naposledy loni při Světovém poháru v Troji. Češtinu, kterou ovládá téměř bezchybně, ale v praxi uplatní i u slalomových kanálů. Jak dodal, tady v Londýně jsou všude Češi, používám češtinu denně. Nejčastěji právě při debatě s Hradilkem. Sportovců s českými kořeny je na sportovištích v Londýně více. Třeba na trampolíně bude za Německo bojovat exmistr světa Henrik Stehlik, syn českých rodičů.