Přehled tisku

Foto: ČTK Olympijské hry v Londýně - to je téma většiny deníků. Šance českých sportovců mapují například Lidové noviny. Vypočítávají, kdo by mohl být úspěšný: střelkyně Kateřina Emmonds, skifař Ondřej Synek nebo oštěpařka Barbora Špotáková. Od nich se čeká útok na zlato, medailových nadějí je více než patnáct. Čechům se navíc v Londýně daří už tradičně. V roce 1948 tu výprava v čele s Emilem Zátopkem získala jedenáct cenných kovů. List dále píše, jak je možné medailový úspěch využít v marketingu. Připomíná například skokana na lyžích Aleše Valentu na zimních olympijských hrách v americkém Salt Lake City. Po svém úspěchu podepsal zhruba desítku sponzorských smluv a to mu vyneslo kolem deseti milionů korun ročně. Naopak nejhůře svůj úspěch zhodnotil střelecký šampión z Pekingu David Kostelecký. K marketingovému úspěchu je prý potřeba i "showbyznysové cítění", které však naprosté většině českých sportovců chybí. Nadčasovou výjimkou je desetibojař Roman Šebrle. Ten je tak popupární, že nemusí ani podat mimořádné výkony, aby o něj byl zájem.

Účty za elektřinu podraží kvůli výrobcům ekologického tepla. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Stát nyní dotuje 12 miliardami korun ročně výrobce ekologické elektřiny, aby tak zmírnil dopad nekontrolovatelného rozvoje solárních elektráren na cenu elektřiny pro domácnosti. Ze stejných peněz se ale nově budou dotovat i výrobci tepla z obnovitelných zdrojů. Ministerstvo financí navíc oznámilo, že místo současných 12 miliard pošle v příštím roce na obnovitelné zdroje o dvě miliardy méně. O kolik se zvedne účet za elektřinu zatím není jasné. Bude to záviset na tom, kolik výrobců tepla se o podporu přihlásí. Z předběžných odhadů vyplývá, že průměrná domácnost zaplatí o 200 až 250 korun více.

Jan Macháček se v komentáři pro Hospodářské noviny zamýšlí nad polickými trafikami a dozorčími radami. V nich mají sedět namísto politiků hlavně odborníci. Premiér Petr Nečas už tohle říkal před volbami a zvláštní je, že mu to trvalo tak dlouho, než si na to vzpomněl, glosuje Macháček. První, co je potřeba napravit, jsou odměny. Členové dozorčích rad podniky neřídí, ale dohlížejí na výkon managementu a správní rady. Je tedy vyloučeno pobírat za rok statisíce korun. Podle Macháčka je naprosto nepřijatelné, aby měli členové dozorčích rad nárok na nějaké bonusy jako členové představenstev. Jenže s tím odbornictví je to těžké, míní Macháček. V ideální dozorčí radě by měl asi sedět právník nebo zkušený člověk ve čtení smluv, nebo znalec řízení podniku. Odborníkem naopak není politik, který v dozorčích radách sedí od poloviny 90. let a má pocit, že je matador, který se tím živí. Lépe než prestižní český ekonom se možná do dozorčí rady hodí spolehlivý účetní nebo člověk znalý kontroly nákladů. Hlavně je však třeba zrušit materiální výhody a odměny v neexekutivních funkcích. To aby přestaly být lákavé pro nejrůznější elementy a zlatokopy, uzavírá Macháček.

Svateb ubývá a psích knížek je stále víc, všímá si deník Právo. Když stagnují mzdy a rostou ceny, Češi mnohdy na důstojnou svatbu nemají peníze. I proto stále více dvojic upřednostňuje soužití takzvaně na psí knížku – tedy spolu, ale bez oficiálního manželského svazku. Takový život vyjde laciněji a volnější svazek párům lépe umožňuje obstát v tržním prostředí, dodává deník. Podle Českého statistického úřadu přišlo v loňském roce uzavřít sňatek pouze 45 párů. A to je nejméně od roku 1948. V trendu společného života bez oficiálního papíru není Česká republika jediná. Obdobný pokles počtu svateb zaznamenávají i státy západní a severní Evropy. I tam je jedním z důvodů převážně finanční situace partnerů. Kritici volného svazku naopak tvrdí, že příčina neochoty uzavírat manželství je absence odpovědnosti. Je to prý projev sobectví a touha užívat si bez závazků a určitého odříkání.

Foto: Ministerstvo obrany ČR Cenám z pronájem armádních letounů JAS-39 Gripen se věnují dnešní Hospodářské noviny. Švédové podle listu brání svoji nabídku a tvrdí, že do České republiky poslali dobrý návrh. Premiér Petr Nečas ale cenu za pronájem letounů kritizoval a prohlásil, že ji vláda takto nepodepíše. Samotná firma Saab Aeronautics, která letouny vyrábí, nechce jednání komentovat. Česká armáda má gripeny pronajaté do prosince 2014 a chtěla by je i na další roky. Vyjednává však o lepších podmínkách. Premiér navíc uvedl, že si umí představit vypsání nové soutěže a od roku 2015 používat jiné stroje. Pokud by chtěl Nečas svou myšlenku realizovat, moc času mu nezbývá. Na vyjednávání se Švédy si vláda dala čas do listopadu, dodávají Hospodářské noviny.

Lidové noviny přinášejí článek o podezřelých nákupech v českých nemocnicích. Kvůli Rathově úplatkářské aféře se vyšetřovatelé i úřady zaměřují na další případy vybavování nemocnic zdravotnickou technikou. Protikorupční policie se už obrátila na ministerstvo zdravotnictví a vyžádala si písemné materiály, které se vážou k nákupům v severočeských nemocnicích. Policii zajímají hlavně špičková kardiocentra a onkologická centra, za jejichž vybavení a provoz odpovídá právě ministerstvo zdravotnictví. Nákupy nechal šéf resortu zdravotnictví Leoš Heger sám prověřit auditem. Výsledek auditu potvrdil, že nákupy přístrojů ze let 2009 a 2010 byly jen formalitou, a že o cenách přístrojů fakticky rozhodovalo ministerstvo. To stanovilo maximální cenu, které byla v průměru o třetinu vyšší.

Foto: Jos van Galen / Stock.XCHNG Mladá fronta Dnes poukazuje na to, že v ordinacích lékařů přibývá stále více mladých lidí s roztroušenou sklerózou. Je jim mezi pětadvaceti a pětatřiceti lety, jsou zvyklí pracovat naplno a všechno chtějí dělat dokonale. Deník cituje lékařku Evu Havrdovou ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která si myslí, že dlouhodobý stres a přepracovanost hraje roli při spuštění nemoci. Statistická data na to však neexistují, pracovní vypětí jako spouštěč roztroušené sklerózy lze těžko laboratorně prokázat. Všechny příčiny vzniku nemoci ještě nejsou úplně známé. Spekuluje se o nedostatku vitamínu D, kouření, prodělané infekci herpetickými viry nebo o genetické dispozici. To znamená, že imunitní systém se v jistou chvíli obrátí proti buňkám vlastního těla a ničí je. U roztroušené sklerózy jde o buňky mozku a míchy, uzavírá Mladá fronta Dnes.

Ilustrační foto Kosterní pozůstatky nejméně tří lidí našli dělníci při výkopových pracích v Sušici. Pravděpodobně jde o zločince popravené v 16. nebo 17. století. Jak píše deník Právo, pikantní je, že ostatky skrýval přímo dvůr zdejšího muzea. Podle pamětníků se jedná o kosterní pozůstatky, které před šedesáti lety našli vojáci při hloubení zákopů na sušickém Šibeničním vrchu. Tehdejší vedení muzea nechalo kosti zakopat v jeho areálu. Ostatky zatím přebrala policie a předá je do Ústavu soudního lékařství ke zkoumání. Pokud muzeum získá kosti zpět, vystaví je v nové expozici, která bude připomínat historii zdejšího Šibeničního vrchu.