Přehled tisku
David Rath
Všechny české deníky se v různém rozsahu věnují Davidu Rathovi a novým faktům v jeho úplatkářské kauze. Policie chce totiž
rozšířit Rathovo obvinění na to, že měl na úplatcích dostat
dalších téměř 9 miliónů korun. Lidové noviny mají hned několik
podrobných článků včetně přepisu rozhovorů Ratha s bývalou
ředitelkou kladenské nemocnice Kateřinou Pancovou a bývalým poslancem
Petrem Kottem. Právě od nich Rath údajně dostal více než
devítimilionový úplatek za pomoc při manipulování zakázek. Informace
vyplývají z policejní žádosti o Rathovo vydání, kterou kriminalisté
ve středu doručili do Poslanecké sněmovny. Protože manipulování
veřejných zakázek přímo nesouviselo s rekonstrukcí zámku
Buštěhrad, kvůli které je Rath už dva měsíce ve vazbě, poslanci
budou opět rozhodovat o jeho vydání. Čtenáři najdou v Lidových
novinách detailní informace o třech nových skutcích a důkazních
materiálech, konkrétní případy několika středočeských nemocnic s manipulovanými zakázkami a také rozhovor se žalobcem Petrem Jirátem o tom, že ani druhá žádost o rozšíření skutků v Rathově
úplatkářské aféře nemusí být poslední.
Foto: Ministerstvo obrany ČR
Klíčový svědek v kauze CASA je opět volný. Informuje o tom Mladá
fronta Dnes. Bývalého armádního pilota a důležitého svědka v případu nákupu armádních letounů CASA Karla Daňhela policisté ve
středu propustili z cely předběžného zadržení. Tam se ocitl kvůli
obvinění z pohlavního zneužívání nezletilé. Daňhelkova advokátka
Lucie Hrdá uvedla, že si dívka všechno vymyslela. Daňhel v deníku
nedávno popsal, jak na nákup letadel tlačili politici a úředníci
ministerstva. Od chvíle, kdy poprvé promluvil o podivných okolnostech
celého případu, nabral jeho život nečekaných obrátek. Nejprve
přišel o bezpečnostní prověrku. Pak byl obviněn z přijímání
peněz od zbrojařské firmy Omnipol, která nevýhodný nákup strojů
CASA zprostředkovala. Daňhelova advokátka nevylučuje, že obvinění z pohlavního zneužívání může souviset s jeho svědectvím o letounech
CASA. Daňhel k nim v minulosti na generálním štábu AČR zpracovával
posudky. Nedávno se také vyjádřil, že tento proces provázela od
počátku nestandardní rozhodnutí.
Hospodářské noviny píší, že na protikorupční policii schází
desítky detektivů. Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality
v současnosti chybí přesně 44 policistů. Podle vedení detektivové
zvládají svoji práci pouze s vypětím všech sil. Z důvodu úsporných
opatření u policie nelze kapacity posílit, a to komplikuje práci v odhalování zločinů korupce, daňové kriminality, veřejných zakázek
nebo praní špinavých peněz. V nejbližších dnech může dokonce
dojít k dalšímu propouštění. Protikorupční policii jen letos
opustilo šest detektivů. Značný problém nastává, když odejdou
hlavní vyšetřovatelé probíhajících kauz. Je pak velmi těžké
kriminalisty nahradit. Jejich nástupci se musejí nejdříve probrat
stovkami stranu spisu. Vzhledem k tomu, že například výslechy svědků
si přečtou pouze ze záznamu, ne vždycky se jim podaří do případu
naplno proniknout, uzavírají Hospodářské noviny.
Češi jsou rekordmany ve sběru lesních plodů. Jak uvádí deník
Právo, členové průměrné české domácnosti nasbírali více než 11
kilogramů hlavních lesních plodin. Tam patří především houby,
borůvky, maliny, ostružiny, brusinky a bezinky. Z údajů Zprávy o stavu
lesa a lesního hospodářství v České republice vyplývá, že lidé v roce 2011 z lesa přinesli celkem 46 240 tun plodin. Přepočteno na
peníze, hodnota sběru dosáhla bezmála šesti miliard korun. To je
nejvíce za sledované období. Do hodnoty se promítl jak vývoj
běžných cen těchto plodin, tak aktuální počet domácností.
Pětimiliardovou hranici překročil sběr lesních plodů už v roce 2007.
Foto: LOCOG
Není všechno zlato, co se třpytí. Zlaté olympijské medaile jsou ve
skutečnosti vyrobené ze stříbra, upozorňují Hospodářské noviny.
Přestože je přibližně čtyřistagramová zlatá medaile kariérním
vrcholem téměř každého sportovce, pouze šest gramů ze čtyř set
tvoří zlato. Zbylých 93 procent tvoří stříbro a šest procent měď.
Kdyby se tato medaile roztavila a prodala za cenu těchto komodit na
trzích, měla by hodnotu asi 13 400 korun. Deník dodává, že medaile
vyrobené celé ze zlata se nevyrábějí od letních olympijských her ve
Stockholmu v roce 1912. Nominální hodnota medaile ale není
rozhodující, důležitá je její symbolická hodnota pro fanoušky,
kteří jsou za ni ochotni zaplatit několikanásobek skutečné ceny.
Medaile pro Londýn byly vyrobeny ze skoro devíti tun kovu vytěžených v mongolském dole Oyu Tolgoi a v měděném dole společnosti Rio Tinto v americkém Salt Lake City.
Ministr školství Petr Fiala se rozhodl zrušit dvě úrovně
obtížnosti státní maturity. Jak píšou Lidové noviny, univerzity jeho
rozhodnutí přijaly kladně. Ministerstvo školství se chystá i na
revizi obsahu maturitních testů, V minulosti se často objevovala
kritika, že otázky jsou triviální nebo že se testují spíše
studijní předpoklady než znalosti. Zároveň se vysoké školy shodují
v tom, že státní maturity nikdy nemohou úplně nahradit přijímací
zkoušky. Změnu maturit ministrovi navrhla skupina expertů, kterou před
měsícem sám sestavil. Kromě toho, že zkoušky budou mít jednu
úroveň obtížnosti, od příštího roku by měli slohové práce opět
opravovat učitelé na školách, a hodnocení by mělo být
srozumitelnější. Pro příští dva roky také mají zůstat povinné
jen dva předměty – čeština a cizí jazyky či matematika.
Deník Právo si všímá, že řada předních českých policistů má
tituly ze sporné bratislavské školy. Už měsíc otřásá slovenskou
policejní akademií v Bratislavě skandál kolem udílení titulů a také
údajně zmanipulovaných výběrů uchazečů o studium. Právě na této
vysoké škole dostala své diplomy i celá řada českých policistů
včetně nejvyšších funkcionářů prezidia a krajských ředitelství.
Mezi nimi jsou například náměstek policejního prezidenta pro ekonomiku
nebo šéf odboru vyšetřování počítačové kriminality. Na
bratislavské vysoké škole získalo titul celkem 102 pracovníků
policie, a dva stále studují. Titul JUDr. mají z tamní akademie třeba
člen kanceláře policejního prezidenta pro službu kriminální policie
a vyšetřování nebo bývalý šéf celorepublikové kriminálky.
Deníkem oslovení funkcionáři si však stojí za tím, že jejich
studium proběhlo řádně a titul získali oprávněně.
Labská bouda
Labskou boudu opustil krkonošský spasitel. Z betonového monstra
trčícího na vrcholu Krkonoš odchází provozní Jiří Holeček. Píše
o tom Mladá fronta Dnes. Ten dokázal povznést další pohřbívanou
krkonošskou stavbu – Luční boudu. Holeček se nedohodl s majitelem na
ceně za odkup hotelu. Železobetonový kolos dostavěný v roce 1975
býval cílem odborářských rekreací, dnes spíš živoří a chátrá.
S odchodem úspěšného provozního Holečka je budoucnost Labské boudy
nejistá. Naopak majitel objektu tvrdí, že úroveň služeb se bude
nadále zlepšovat, plánuje další rekonstrukce a slibuje větší
pořádek, lepší kuchyni a více turistů. Jak toho chce dosáhnout už
nespecifikoval.





