Přehled tisku

Miloš Zeman Kandidáty na českého prezidenta rozebírají hned tři české deníky. Lidové noviny analyzují úspěchy někdejšího premiéra Miloše Zemana. Do prezidentských dostihů vpadl jako černý kůň, píše autor Sloupku Lidových novin. Snadnost, s jakou nasbíral 50 tisíc podpisů, je první indicií, že jeho kandidatura by se mohla setkat s odezvou. Prezidentování dědečka Zemana by ale byl film pro pamětníky. Zeman je totiž symbolem politiky 90. let, kdy se k ní přistupovalo idealisticky, píše komentátor. Je sice nonkonformní, často mluví nevybíravě o islamistech, důležitější by ale byly jeho postoje k integraci Evropy, píše list. Komentář k prezidentským kandidátům přináší i deník Právo. Autor přináší otázku, která je podle něj zásadní: Kam se máme v Evropě přidat? Jen dva kandidáti spoléhají na Česko jako na střed světa, píše list: jsou to Jana Bobošíková a Ladislav Jakl. Jako proevropské hodnotí komentátor současného ministra zahraničí Karla Schwarzenberga a kandidáta sociálních demokratů Jiřího Dienstbiera. Ekonom Vladimír Dlouhý je proti vstupu do eurozóny, ale váží si členství v Evropské unii. Přímá prezidentská volba bude první zkouškou občanů ve vnímavosti vůči sobě a světu, píše komentátor Práva.

Uhelné elektrárny a teplárny, které vyrábějí energii s velkými ztrátami a emisemi, budou do deseti let odstaveny. Píší to Hospodářské noviny a opírají se přitom o návrh Státní energetické koncepce. Účinnost mnoha velkých uhelných elektráren a tepláren se v tuzemsku se podle deníku pohybuje kolem 20 procent, 80 procent uhlí tak podle listu spálí bez užitku. Tvůrci koncepce podle listu také počítají s tím, že hnědé uhlí zdraží až na dvojnásobek současného stavu. Náměstek ministerstva Pavel Šolc proto nepočítá s výstavbou klasických uhelných elektráren s nízkou účinností a vysokými emisemi. Konečnou verzi koncepce posoudí vláda v srpnu, uvádějí Hospodářské noviny. Od předchozího návrhu se ta aktuální podle deníku liší i menším důrazem na jadernou energii. Zatímco v loňské verzi mělo jádro pokrýt až 80 procent výroby elektřiny do roku 2040, současná varianta počítá s nadpolovičním podílem v energetickém mixu České republiky.

Milada Horáková 27. červen je v Česku dnem památky obětí komunistického režimu. Váže se k výročí popravy političky Milady Horákové, které se komunisté zbavili ve vykonstruovaných procesech. K tématu se vrací Mladá fronta Dnes. Dcera Horákové Jana Kánská dnes žije ve Spojených státech amerických, v posledních dnech navštívila Česko a sokolskou výstavu v Brně. Deníku popsala, že v roce 1951 se pokusila přejít hranice do západního Německa jejímu otci Bohuslavu Horákovi. Dobrodružná akce ale skončila neúspěchem, jejího převaděče Kroce zatkla komunistická tajná policie. Jana Kánská popsala deníku také represálie, kterým čelila v komunistickém bloku. Celou rodinu totiž po popravě Milady Horákové hlídali. Manžel Milady Horákové odešel na západ v roce 1955, dcera Jana Kánská opustila Československo až v roce 1968. Dva roky předtím se setkala s otcem na tři měsíce v Kalifornii, okolnosti setkání popsala v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes.

Jak nasytit lidstvo? Na tuto otázku by podle Lidových novin mohla odpovědět studie českého vědce Jaroslava Doležela. Ten získal akademickou cenu za genetický výzkum rostlin. Přečetl genetickou informaci pšenice a bude se se svými kolegy snažit zvětšit výnosnost této plodiny, píše list. Pak by mohl poradit šlechtitelům a pěstitelům, jak se bránit například před škůdci. Doležel se účastnil podle listu i konference G20 v Paříži, která se zabývala potravinovou bezpečností. Je ale podle něj problém nalézt organizaci, která by jeho výzkum posunula do celosvětové špičky. posteskl si v Lidových novinách. Mělo by to být ministerstvo zemědělství, to si s tím ale neví rady. Doleželům tým přitom zaměstnává i řadu zahraničních vědců. Čeští vědci se také podílí na čtení genetické informace banánovníku, ječmene a žita, píše list.

Pavel Bém Bývalý pražský primátor Pavel Bém se chystá na druhou nejvyšší horu světa K2. Na obávanou horu vyrazí na přelomu června a července, píše deník E15. Otázkou ale je, zda Bémův hlas nebude chybět při projednávání vládního daňového balíčku. Návrhem se totiž sněmovna bude zabývat příští měsíc, píše list. Bém je ale nezařazeným poslancem, proto tato skutečnost nebude komplikovat život, sdělil listu šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura, do této strany Bém dříve patřil. Spekuluje se také o výši nákladů. Výše nákladů není známá u výpravy na Mount Everest, který Pavel Bém už jako primátor zdolal. Expedice na K2 vyjde asi na dva miliony korun, sdělil listu jeden z horolezců Roman Langr. Ten se o výstup na obávanou K2 pokusil před pěti lety.

České deníky se věnují průzkumu, který mapuje životní styl českých školáků. Deník Právo přináší výsledky mezinárodní studie, která zkoumala 230 tisíc dětí z více než 40 zemí světa. Podle ní tři čtvrtiny dětí mají málo pohybu, pětina chlapců je obézních. Kouření zkusila polovina třináctiletých a tři čtvrtiny patnáctiletých. Přibývá také opakovaně opilých dětí a kuřáků marihuany. Podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera je třeba udělat řadu opatření. Chystá se zvýšení daně u alkoholu a cigaret. Hospodářské noviny na základě dat ze studie a oslovených sociologů tvrdí, že dorůstá generace bez soucitu. Děti jsou sice stále lépe materiálně zajištěné, rodiče ale na ně nemají čas a mnoho dětí uvedlo, že málo vidí svého otce. Rodiče také hodně pracují, takže dětem dopřávají větší materiální pohodlí, aby si od nich sami odpočinuli. Řešením by bylo více částečných úvazků, uzavírá list.

Mistrovství Evropy ve fotbale bylo důležité pro česko-polské vztahy, myslí si komentátor Lidových novin Luboš Palata. Popisuje, jak mu po vítězném zápase s Polskem 16. června gratulovaly desítky Poláků. Polsko a Poláci jsou pro Čechy do značné míry "terra incognita", píše komentátor listu. Poláci objevují Čechy velmi pomalu, podobně jako Češi objevují pomalu i Poláky. V Polsku je zájem o českou kulturu a má zde význam, především film a hlavně komedie. Jednosměrný byl i obdiv k Václavu Havlovi, prosazovalo se dokonce heslo "Havel na Wawel", což je hrad v Krakově. Historicky nikdy neměli Češi k Polákům tak blízko jako teď, píše list. Hranice Polska se totiž mezi válkami rozkládala u východní hranice tehdejšího Československa, dnes Polsko přímo sousedí s Českem a má dlouhou hranici. Češi a Poláci tak k sobě posledních dvacet mají nejblíže od 19. století.

Ministerstvo financí zvažuje, že společnosti Krajská zdravotní promine vrácení 176 milionů korun za údajně předraženou zakázku na nákup zdravotnické techniky. Je také možné, že se obě strany dohodnou na odpuštění alespoň části peněz. O případu informují Lidové noviny. "Možnost prominutí skutečně je, přestože dle nás nebyly dodrženy podmínky dotace," sdělil deníku mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Rozhodnutí nakonec bude na dotačním úřadu Regionálního operačního programu (ROP) Severozápad. Ten nic vracet nechce, naopak žádá o odpuštění části peněz. Proti odpuštění vrácení peněz je senátorka Alena Dernerová (Severočeši.cz), která na údajně předražené zakázky upozornila. Vrácení peněz podporuje i organizace Transparency International, píší Lidové noviny. Z celkových náklady na nákup techniky byly 417 milionů korun. Dotace měla původně činit 353 milionů. Nemocniční firma požadavek odmítá, většina auditů prý pochybení vyvrátila, dodává list.