Přehled tisku

David Rath si dával pozor, ale štěnici v bytě nečekal, píše na titulní straně Mladá fronta Dnes. Podle listu byla v případu úplatků Davida Ratha použita síť odposlechů, které obsáhly celý jeho dům v Hostivici, ale také úřad středočeského kraje a areál nemocnice. Tam se scházel se svými spolupracovníky, kteří jsou rovněž podezřelí z korupce. Bývalý hejtman se sice snažil neříkat do telefonu detaily například o svých schůzkách, ale nevěděl, že policie ho sleduje dlouhodobě. Operativci vytvořili speciální tým, který data z odposlechů zpracovával. Mladá fronta Dnes také píše o odměně detektivů, kteří Ratha sledovali. Čtyři detektivové dostali každý od policejního prezidenta Petra Lessyho odměnu 15.000 korun. Odměny ale působí velmi skromně v porovnání s výší odměn, které dostali policejní funkcionáři loni, připomíná Mladá fronta Dnes. Prémie přes 200.000 korun dostalo 85 policistů, především ředitelů, náměstků nebo vedoucích. Petr Lessy ale odměnu 15.000 korun za nízkou nepovažuje, píše list.

Za křivá obvinění v Česku nikdo nepyká, píší Lidové noviny. Pokud například dítě někoho nařkne z trestného činu, který nikdo nespáchal, nic mu nehrozí. To je případ dívky, která obvinila Vietnamce ze znásilnění, které se ale nestalo. Chtěla upozornit na sebe a zastavit hádky rodičů, píše list. Deník se také inspiroval případem chlapce z Břeclavi, který si vymyslel útok místních Romů, při kterém přišel o jednu ledvinu. Lež odhalili kriminalisté po měsíci. Ve městě mezitím pochodovali extremisté a propukly protiromské vášně. Dítě může být za podobný přečin maximálně posláno k psychologovi. Pokud také někoho křivě obviní, tak chce pouze upozornit na to, že se něco špatného děje, řekl listu psychiatr Peter Pöthe. Počet křivých obvinění přitom podle policejních statistik roste, loni jich bylo 329 a letos za první čtyři měsíce roku už 151. Nejčastěji si lidé vymýšlejí přepadení, konstatují Lidové noviny.

Foto: Ministerstvo obrany ČR Armáda přepočítává mrtvé duše, píše ekonomický deník E15. Podle něj při propouštění z armády se nebude muset zbavit skutečných lidí, ale pouze tabulkových míst. Těch je v armádě před dva a půl tisíce. Personalisté a plánovači nyní přepočítávají stavy vojáků. Ve hře je podle listu snížení až o 4500 lidí. Neobsazená místa, na které resort ale dostává peníze, tak tvoří více než polovinu. Úspory z jejich zrušení by se mohly pohybovat v řádech stovek milionů korun. Takzvané mrtvé duše jsou ale hlavně u vojáků samotných, u civilních zaměstnanců jich tolik není, asi několik desítek. Podle deníku to vyplývá z takzvané Bílé knihy o obraně, která je strategickým dokumentem pro armádu. Vedle redukce pracovních míst zvažuje generální štáb také snižování počtu techniky a omezení jejích oprav. Jistý je také odchod části armádních špiček, protože má skončit společné velitelství pozemních a vzdušných sil v Olomouci, dodává deník E15.

Reinhard Heydrich, foto: Bundesarchiv, Bild 146-1969-054-16 / Hoffmann, Heinrich / CC-BY-SA / Wikimedia Commons 3.0 Češi se snaží Izraeli představit Heydricha, píší Lidové noviny. Výstava o atentátu na zastupujícího říšského protektora se otevřela ve středu v jeruzalémském parlamentu Knesset. Podle deníku naznačuje, že Reinhard Heydrich byl mozkem masového vraždění Židů a tento úkol bral jak své poslání. Na výstavě bude k vidění atrapa pumy, kterou měli čeští parašutisté vyslaní z Británie připravenou pro atentát, ale nepoužili ji. Středeční vernisáž se přesně trefuje do 50. výročí popravy dalšího nacistického zločince Adolfa Eichmanna. Vypátrali ho právě Izraelci. Hodně místa na výstavě je věnováno i česko-izraelským vztahům. Otevřená bude tři dny, píší Lidové noviny a doplňují, že o český počin byl už před zahájením velký zájem.

Výběr lepšího lékaře umožní jen několik nemocnic, píší Hospodářské noviny. Za špičkového lékaře je totiž možné si v Česku připlatit, tuto praxi ale chystá jen pět nemocnic. List to dokládá vlastním průzkumem mezi lékaři. Ze strany klinik podle listu o to není zájem. Někteří lékaři listu řekli, že pokud by vše probíhalo legálně, tak místo peněz do kapsy budou muset prostředky zdanit a to se jim nelíbí. Lékaři přitom sami s podobným požadavkem přišli za ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem, dodávají Hospodářské noviny. List přináší i rozhovor s Petrem Arenbergerem, dermatologem z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Ten říká, že se novinka projeví až s další generací lékařů. Podle něj chybí připojištění, které by umožnilo proplácení těžkých zákroků z pojištění, kterého bude několik druhů. Tato praxe je podle něj třeba v Rakousku či Německu.

Ředitelství silnic a dálnic vypsalo tendry na výstavbu dvou několikakilometrových úseků dálnice mezi Prahou a Českými Budějovicemi, píše deník E15. Stát chce tak sehnat firmy na dostavbu klíčového tahu. Hodnota zakázek činí téměř tři miliardy korun. "Chtěli bychom začít stavět ještě letos, peníze na to v rozpočtu máme," řekl listu šéf jihočeského Ředitelství silnic a dálnic Josef Pešl. Stavby by prý měly trvat zhruba dva roky. Dálnice se po 70 letech plánů poprvé dotkne cílového města - Českých Budějovic - a výrazně zjednoduší vjezd do něj, píše list. Zjednodušit by se tak měla i doprava z Rakouska přes Linec do Prahy.

Extrémní sucho se v Česku podepisuje na úrodě, píše deník Právo. Může se opakovat tragické sucho z roku 1947, kdy dostalo republiku do těžkých problémů. Největší škody budou na jižní Moravě a také na Rakovnicku. Sucho zasáhlo i rostliny, které jindy netrpí, například vinnou révu, která má dlouhé kořeny, píše deník Právo. Sucho těchto rozměrů je v květnu nezvyklé a stav porostů je zoufalý, řekl listu šéf Agrární komory Jan Veleba. Trvá také obava ze záplav, podobné počasí totiž už jednou záplavy způsobilo. Podle meteorologů ale nehrozí, že by suchá půda nepojala silné dešťové srážky, které mají podle předpovědi přijít o víkendu. Hladiny většiny řek jsou nyní v ČR na minimu, připomíná list.

Ruský investor zastavil rekonstrukci lázeňských domů, píše deník Právo. Investor koupi přes šesti lety několik domů v Mariánských lázních a získal na rekonstrukci stavební povolení. Nyní ale nedostal dlouhodobé vízum ani povolení k trvalému pobytu. Pokud by ho nedostal, tak přemýšlí, že by domy prodal. To se ale protáhne na několik let a domy mezitím mohou zchátrat, píše deník Právo. Rus plánoval i exkluzivní hotel, píše deník a dodává, že by také zaměstnal sto dvacet lidí. V regionu je přitom pracovních míst velmi málo. Město s tím nemůže nic dělat, protože udělování víz je v kompetenci ministra vnitra. To ale nechce další údaje zveřejnit, dodává deník Právo.

Max Mannheimer, foto: ČTK Atmosféra na letošních Sudetoněmeckých dnech byla velmi vstřícná, píše komentářové rubrice v Lidových novinách překladatel Bedřich Hloušek. Některé projevy byly podle něj tak vstřícné jako nikdy předtím. Jako by se v průběhu času začalo rezignovat na silácká prohlášení a dny se posouvají do smířlivější roviny. Hloušek připomíná také dvě osobnosti. První z nich je Max Mannheimer, který byl oceněn sudetoněmeckou Karlovou cenou. Jde o rodáka z Nového Jičína, který přežil holocaust a dnes je v Německu uznávaným vědcem a humanistou, píší Lidové noviny. Druhým oceněným byl česko-německý matematik světové proslulosti Dr. Roland Zdeněk Bulirsch, který se narodil v Liberci. I když mu byl znemožněn vstup na střední školy a vyučil se elektrikářem, svojí pílí se vypracoval a nyní přednáší na světových univerzitách, píší Lidové noviny.