Přehled tisku

Madeleine Albrightová, foto: NATO Hospodářské noviny avizují rozhovor s bývalou ministryní zahraničních věcí Spojených států Madeleine Albrightovou. Říká v něm, že českou prezidentkou nebude. Nevyslyší tak ani tentokrát někdejší přání svého přítele exprezidenta Václava Havla. Zdůrazňuje, že je hrdá na svůj český původ, v Česku ale nežila a ani se sem nehodí. "Byla bych podivnou kombinací královny a protivné starší sestry," říká v deníku. Taky ale uvádí, že dnes je babičkou šesti vnoučat a čte jím z knih Boženy Němcové nebo Aloise Jiráska, z jeho Starých pověstí českých. Sama je schraňuje ještě ze svého dětství, kdy s rodiči musela z Československa odejít do exilu v r. 1939 a znovu v r. 1948. Přiznává ale, že svým vnoučatům nečte Broučky, protože na Ameriku jsou prý příliš sexističtí. "Chlapi chodí každou noc někam ven, zatímco ženské musí zůstat doma," říká Madeleine Albrigtová v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Prezidentská kampaň začíná fraškou, napsaly na své titulní straně Lidové noviny. Rekapitulují dosavadní pokusy politických stran představit své kandidáty pro přímou volbu prezidenta. Jan Fischer jako nestraník se podle deníku představil sám nepříliš povedeným videem ze vsi, ve které se narodil komunistický prezident Antonín Zápotocký. Ekonom Jan Švejnar odmítl kandidovat v dresu sociální demokracie, chce být nadstranickým kandidátem. Kandidát sociální demokracie Jiří Dientsbier je zase ve svých 41 letech pro mnoho straníků příliš mladý. Nejsilnější opoziční strana by se podle nich měla vrátit k Miloši Zemanovi. A občanští demokraté se snaží vybírat z dvojice nepříliš přesvědčivých a výrazných kandidátů - Přemysla Sobotky a Evžena Tošenovského. Česko čeká několikatýdenní období primárek, ve kterých budou vybírat své kandidáty jak občanští, tak sociální demokraté. K historicky první přímé volbě prezidenta dojde příští rok na jaře, kdy končí mandát současné hlavy státu Václava Klause.

Miloslav Vlk Kardinál Miloslav Vlk nečekaně vyzval církve, aby souhlasily s odkladem restitucí. Píše o tom Právo. Na svých internetových stránkách je žádá, aby se v současné ekonomické situaci spokojily s pozdější výplatou finančních kompenzací za majetek, který církvím zabavil komunistický režim. Podle Vlka by to církve měly udělat bez ohledu na to, že dnešní situaci zavinili politici, kteří si s restitucemi nechtěli dvacet let pálit prsty. Naopak kardinál Dominik Duka nabádá podle deníku ke spěchu. Podle něj by měl ten, komu restituce vadí, vysvětlit, proč s nimi nesouhlasí. "Mohl bych říci, že jsou chvíle, kdy ztrácím trpělivost," říká Duka v deníku. Zákon o církevních restitucích odložila sněmovna na červen. Vláda si totiž není jistá, zda má pro jeho schválení většinu.

Jiří Paroubek, foto: ČTK Strana LEV 21, kterou po odchodu ze sociální demokracie založil expremiér Jiří Paroubek, vylepila po Praze a Ústeckém kraji billboardy s jeho podobiznou. Podle Mladé fronty Dnes ale tají, kdo tuto seznamovací kampaň zaplatil. Strana totiž průběžně zveřejňuje své sponzory a dárce na internetu, takže lze snadno zjistit, že dosud získala necelé dva miliony korun. Podle tiskového mluvčího strany Tomáše Saziny ale billboardy vyjdou na zhruba pět milionů. Krajský tajemník Bohuslav Čoupek z Brna se podle deníku dokonce podřekl, že stranu sponzoruje firma, která vlastní reklamní plochy. Potvrdil, že samotné billboardy i plochy dostala strana prakticky zadarmo. Jenomže v takovém případě firma chybí v seznamu dárců, upozorňuje Mladá fronta Dnes.

Už od června si budou moci lidé legálně připlatit za operaci od konkrétního lékaře. Zákrok přitom nebude stát víc než patnáct tisíc. Informují o tom Lidové noviny. Ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09 po několikaměsíčních dohadech dokončil pokyny pro připlácení za výběr lékaře. Ceník stanoví stropy, za primáře nebo přednostu oddělení pacient zaplatí nanejvýš patnáct tisíc, za ostatní lékaře maximálně pět tisíc korun. Část takto získaných peněz dostane nemocnice na svůj provoz a rozvoj, druhou část získá po zdanění samotný lékař. Podle ředitele Ústavu pro matku a dítě v pražském Podolí to bude pro nemocnice vítaný profit. Největší zájem o připlácení se přitom očekává právě v porodnicích. Někteří právníci ale považují připlácení za lékaře za protiprávní. Ze své podstaty totiž musí vést k omezení služeb neplatícím pacientům. Některé nemocnice proto se zavedením ceníků ani nepočítají. Ministerstvo však doufá, že se jejich zveřejněním zabrání dosavadní nelegální praxi uplácení.

Masarykovo nádraží v Praze Investiční skupina Penta chce ještě letos začít s rekonstrukcí Masarykova nádraží v Praze. Přestavba památkově chráněné budovy nádraží by měla stát kolem 300 milionů korun a skončit by měla do dvou let. Původní osm let starý projekt počítal s přestavbou za osm až devět miliard korun. Informují o tom Hospodářské noviny. Podle Petra Paličky z Penty firma nyní pracuje na dokumentaci nutné pro stavební povolení. Část z plánované sumy už Penta investovala loni v opravě střechy historické dvorany, jež byla v havarijním stavu. Částka, která z provozu nádraží poplyne do kapsy soukromníky ovládané developerské firmy Masaryk Station Development, by se měla podle Paličky po rekonstrukci zvednout z dosavadních zhruba čtyř milionů na 13 až 14 milionů korun ročně.

Pavel Tykač, foto: Archiv České televize Vrchní státní zastupitelství v Praze připravuje návrh na obnovu stíhání miliardáře Pavla Tykače kvůli CS Fondům, z nichž v 90. letech zmizela miliarda korun. Napsala to Mladá fronta Dnes. Připomíná, že stíhání dřívějšího spolumajitele firmy Motoinvest a dnes vlastníka těžařské společnosti Czech Coal bylo roce 2007 zastaveno. Transakce se odehrála v roce 1997, šlo o převod majetku CS Fondů v hodnotě přes 1,23 miliardy korun. Soudy v minulosti uložily za podvod čtyřem mužům nepodmíněné tresty. Městský soud v Praze pak letos v dubnu v již druhém procesu souvisejícím s kauzou CS Fondů další dva muže obžaloby z účasti na tunelování zprostil.

Město Jičín získalo přes čtvrt miliardy korun z fondů Evropské unie na přestavbu zchátralé jezuitské koleje v centru města. Osud projektu nyní mají v rukou jičínští zastupitelé. V polovině května mají rozhodnout o tom, zda město do projektu vloží dalších téměř 90 milionů korun ze svého. Pokud zastupitelé peníze na projekt neschválí, ze stavby sejde. Uvedla to Mladá fronta Dnes v příloze pro Královéhradecký kraj. Opravená jezuitská kolej by měla sloužit jednak jako vědeckotechnický park se specializovanými pracovišti a laboratořemi, další prostory by ale mohly za výhodných podmínek využívat místní firmy. Projekt počítá i s takzvanými podnikatelskými inkubátory pro začínající podnikatele. Do koleje by se přestěhovaly i školy, které již v Jičíně mají svá pracoviště, a to Technická univerzita Liberec a Česká zemědělská univerzita Praha. Jezuitskou kolej nechal postavit na začátku 17. století kníže Albrecht z Valdštejna. Někdejší školní budovy se později staly kasárnami, které po roce 1968 obsadila sovětská vojska. Od roku 1990 areál chátrá, připomíná deník.