Přehled tisku

Roman Janoušek, foto: TV Nova Od opilecké jízdy Romana Janouška uběhl měsíc a půl, vyslechnut přitom dosud nebyl ani pachatel, ani jeho oběť. Na tom by nemuselo být nic tak záhadného, stražená žena dosud k výpovědi nebyla zdravotně způsobilá, ale v tomto případu je od začátku tolik nedůvěry a podezřívavosti, že klid do řad občanstva se vrátí jen tehdy, půjde-li známý kmotr sedět, píše autor Sloupku Lidových novin. Je nejspíš přirozené, že když symbol všeho, co je ve vysokých patrech společnosti shnilé, jezdí autem opilý po městě a vážně poraní ženu, vyvolá to ve veřejnosti jisté emoce. Nejdřív zadoufáme, že konečně udeří spravedlnost, vzápětí dostaneme strach, že se potvrdí naše podezření o nedotknutelnosti nových elit. Že se kauza Janoušek vleče, se musí paradoxně zdát i občanským demokratům, pod jejichž barvami se kmotr tak pěkně rozvíjel. Asi už i oni si uvědomili, že obměna, kterou mezitím stihli na místě předsedy a pražského primátora, v dnešní atmosféře znechucení velkou politikou málokoho zajímá. Je to důkaz, že boží mlýny melou pomaleji než politika a občas domelou už úplně jiné lidi, než když se dávaly do pohybu, uzavírá autor Sloupku Lidových novin.

Foto: Armáda ČR Tatam jsou časy, kdy si ministři nebo zákonodárci létali speciálními vládními letouny, kam a jak často se jim zachtělo. Jak píše deník Právo, armádě, která má třicítku vládních letounů a vrtulníků na starosti, docházejí peníze na opravu mnohdy desítky let starých strojů. Z provozu proto vyřazuje jeden speciál za druhým a představitelé státu si tak často musí hledat náhradní způsoby dopravy - buďto vojenské speciály, nebo běžné komerční lety. "Nemyslím si, že by situace umožňovala pořídit nová proudová letadla," prohlásil ministr financí Miroslav Kalousek. Na pokraji životnosti jsou hlavně malá proudová letadla a vrtulníky, uvádí deník Právo. "V případě pokračujícího podfinancování provozu letecké techniky dojde k postupnému snižování počtu provozuschopných letadel," řekla deníku Právo mluvčí náčelníka generálního štábu Mira Třebická.

Jak moc se budou čeští vysokoškoláci v budoucnu podílet na financování svého studia bude jedno z klíčových rozhodnutí, které čeká na nového ministra školství Petra Fialu. Jak píší Hospodářské noviny, rozhodnout o výši zápisného, které nahradilo původně zamýšlené školné, přitom nebude vůbec snadné. Nejprve je totiž třeba vyřešit, zda budou studenti na všech vysokých školách platit stejně, protože roční náklady na jednoho studenta se napříč vysokými školami v Česku diametrálně liší. Zatímco na pražské Akademii výtvarných umění stojí ročně jeden posluchač přes 170 tisíc korun, na českobudějovické Vysoké škole technické a ekonomické je to jen necelých 30 tisíc. Pokud by tedy bylo zápisné všude stejné, studenti v Českých Budějovicích by na své studium přispívali daleko více, než na výtvarné akademii, uvádějí mimo jiné Hospodářské noviny.

V Česku pomalu vyrůstá ztracená generace, upozorňuje Mladá fronta Dnes. Řeč je o části mladých Romů, kteří vyrůstali asimilovaní na okraji společnosti. Nechodili do školy a jejich rodiče zase nikdy nechodili do práce. Právě tahle vykořeněná generace mladých Romů ale podle odborníků ukrývá vážné sociální napětí. Důkazem je sílící vlna násilí na Šluknovsku nebo na Břeclavsku. Příběhy konkrétních příslušníků ztracené romské generace přináší právě Mladá fronta Dnes. Mladý Rom mimo jiné listu líčí: "Chodím na železo. Hodí to denně kolem padesátikoruny a jsem rád, že se najím." Na svůj úděl si stěžuje a prý nikomu nezkřivil vlásek. Někteří jeho vrstevníci se však proti zděděné mizérii bouří násilím. A podle expertů bude takových případů přibývat.

Lidové noviny na titulní straně píší, že "ztracená generace" paradoxně vyrůstá i mezi mladými středoškoláky a vysokoškoláky. List upozorňuje na nezájem českých firem o mladé absolventy. Lidí pod pětadvacet let, kteří nemohou dlouhodobě najít práci, je v Česku už přes sto tisíc. Problémy s uplatněním na trhu navíc už nemají jen tradiční humanitní nebo přírodovědné obory, ale třeba i čerství ekonomové. Právě mladí lidé do pětadvaceti let tak na špici žebříčku nezaměstnanosti vystřídali osoby v předdůchodovém věku. Zaměstnavatelům na absolventech podle listu vadí hlavně nedostatek praxe a také vládní škrty, které nově nařizují platit daně i sociální odvody už od částky 10 tisíc korun měsíčně. Ve spojení s ekonomickým útlumem je to "smrtící" kombinace, která firmy odrazuje od nabírání mladých. "Navíc jsou s tím spojené další náklady, musí se jim někdo věnovat, prvních několik měsíců jejich práce nemá prakticky žádnou hodnotu, ale přesto je musíme platit," postěžoval si Lidovým novinám podnikatel, který se nepřál uvést své jméno. Z mladých lidí se tak rychle stává nečekaná oběť úsporných balíčků. Ministerstvo práce a sociálních věcí však nové zdanění brání. "Zavedení hranice 10 000 Kč u dohod o provedení práce nemá na zaměstnanost osob do 25 let výraznější vliv," tvrdí mluvčí ministerstva Viktorie Plívová.

Většinový akcionář pardubického hokeje podnikatel Roman Šmidberský chce od města odkoupit zbytek akcií mistrovského klubu. Politici zatím prodej dalších asi 34 procent akcií nevylučují, informuje Mladá fronta Dnes. Stejný nápad už Roman Šmidberský politikům jednou nabídl, loni v březnu však od vedení města uslyšel jasně zamítavou odpověď. Náměstek primátorky Jindřich Tauber (ČSSD), který je v představenstvu hokejového klubu, nyní návrh Romana Šmidberského zcela neodmítá. "O zájmu pana Šmidberského víme. Počkáme na nabídku a určitě se o tom budeme bavit. Nakonec bude muset rozhodnout zastupitelstvo. První jeho hlasování vidím reálně někdy na podzim. Za sebe jen mohu říct, že to je určitě téma k jednání," řekl listu Jindřich Tauber. Šmidberského plán by v zastupitelstvu mohl najít širokou podporu. Proti odprodeji dalších akcií se nestaví ani opoziční ODS. "Určitě nebudeme stát a priori proti," uvedl šéf klubu zastupitelů za ODS Petr Klimpl. Dodal však, že si město musí uchovat záruky, které Romanu Šmidberskému znemožní klub třeba přestěhovat jinam, ať již formou zlaté akcie nebo smlouvou. Dohadování ceny bude nejspíš hodně zajímavé. Než Roman Šmidberský v roce 2008 od města koupil 51 procent akcií za 25 milionů korun, nechal si zpracovat důkladnou analýzu hospodaření klubu. Ovšem ani ta mu nebyla nic platná. Organizace měla nakonec o zhruba 30 milionů větší dluh, než si kontroloři mysleli, píše Mladá fronta Dnes.

Věra Čáslavská, foto: ČTK Všechny deníky věnují obsáhlé články čtvrtečním narozením gymnastky Věry Čáslavské. například deník Právo už v titulku píše: "Legendární Věra Čáslavská se k sedmdesátinám nadělila knížku i film a říká: Už jsem si myslela, že vyletím komínem." Věra Čáslavská se stala legendární sportovní gymnastkou. Na olympijských hrách získala v letech 1960-1968 sedm zlatých a čtyři stříbrné medaile! V rozhovoru pro list mimo jiné řekla, že je spokojená se stavem, který prožívá. Má radost, že se projasňuje situace, která se stala kolem jejího syna, že se to trošku prosvítilo. Už nevěřila, že se kdy vrátí mezi kamarády, do normálního života. Začíná si prý myslet, že to člověk nějak má nalinkované a i ty špatné věci si musí prožít.