Přehled tisku

Tři poslanci kývli na výzvu Mladé fronty Dnes a pokusí se žít se svými rodinami z částky odpovídající nejčastější mzdě, kterou berou lidé v Česku. To proto, aby se osobně přesvědčili, jak moc na lidi dopadlo zvýšení daně z přidané hodnoty doprovázené všeobecným růstem cen. Začínají dnes, vyúčtování předloží přesně za týden. Výzvu přijali Petr Gazdík z TOP 09, Lenka Kohoutová z ODS a Jan Chvojka z ČSSD. Pokus odmítl ministr financí Kalousek, doma pohořel předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka, odmítl i předseda ODS a premiér Petr Nečas, což zdůvodnil pracovní zaneprázdněností. Termín experimentu je vybrán záměrně tak, aby doprostřed týdne spadl víkendový nákup. 2800 na týden, či 5600 pokud pracuje i manželka, musí poslancům vystačit na všechno. Nepočítají se výdaje za bydlení a energie, které redakce předem odečetla.

Lékař smí vzít dítě rodičům. K převozu do nemocnice stačí pouhé podezření na týrání, píší na první stránce Lidové noviny. Je to další sporný bod zdravotnické reformy. Dosud přitom byla hospitalizace nezletilých bez souhlasu rodičů možná jen za předpokladu, že jinak by byl ohrožen život pacienta. Experti varují, že od dubna platná úprava povede k šikaně rodin s odlišným stylem života. Podle Ondřeje Dostála z Platformy zdravotních pojištěnců jde předpis proti avizované snaze ministerstva posílit práva pacientů. Za pravdu mu dávají i někteří členové sněmovního zdravotnického výboru. Novinka podle odborníků zadá příčinu k řadě sporů. Jeden takový - ještě za starých pravidel - řeší brněnský soud. Rodičům se narodil po překotném porodu doma chlapeček. Lékař ze záchranky přijel na volání, aby přestřihl pupeční šňůru. Pak rozhodl, že je na pohled zdravé dítě třeba převézt okamžitě do porodnice, ač to rodiče odmítali. Zavolal policii a matku s dítětem k převozu přiměl. Soud první instance záchranku odsoudil: nařídil jí omluvu a náhradu újmy 50 tisíc korun pro matku a dítě. Podle tehdejšího zákona mohl lékař bez souhlasu rodičů sám rozhodnout, jen pokud bylo dítě akutně ohroženo. Odvolací soud verdikt zrušil a vše se bude projednávat znovu. Podobné případy prý nyní justici kvůli úpravě zavalí.

Loni se šetřilo i na příjmech nejvyšších šéfů, vyplývá z průzkumu Mladé fronty Dnes. Zatímco reálné mzdy zaměstnanců loni vzrostly jen o tři desetiny procenta, několikanásobně vyšší ředitelské příjmy často zamířily dolů. Tak lze interpretovat přehled příjmů a odměn, které minulých rok mířily k šéfům významných firem. Mladá fronta Dnes prošla odměny ve společnostech, které mají akcie nebo dluhopisy na pražské burze a musely do posledního dubna zveřejnit výroční zprávy za loňský rok, v nichž jsou odměny zaznamenány. A výsledek? Dozorčí rada ČEZ, kde sedí také bývalý šéf Martin Roman, přišla meziročně zhruba o 12 milionů korun. Mezi průběžně se měnících deset členů rozdělila firma 36 milionů. Česká spořitelna ušetřila dvacet milionů, ropný Unipetrol snížil odměny představenstvu o 5 milionů. Vývoj odměn nejvyšších šéfů tak odpovídá opatrnému růstu platů zaměstnanců a stavu české ekonomiky. Problémy cítí především firmy závislé na domácí spotřebě. Na druhou stranu je pozitivní, že se zatím neplní černé scénáře, podle nichž měla být evropská a česká ekonomika už smetena dluhovou krizí evropských států.

Foto: Mihow / Stock.XCHNG Úvěry drhnou, firmy i lidé se bojí recese, uvádí Hospodářské noviny. Nepomáhají relativně nízké úrokové sazby, nepomáhá ani otevírání nových poboček, ani vyřizování půjček on-line. Bankám v Česku se nedaří rozhýbat trh s úvěry. O půjčky nestojí domácnosti ani podniky. Firmy se bojí investic a raději drží hotovost, spotřebitelé omezují utrácení. Šéf České spořitelny Pavel Kysilka se domnívá, že v hlavách šéfů firem i lidí dál přetrvává nedůvěra. Nejednoznačnost letošního vývoje ekonomiky připouštějí i analytici. Pro banky jsou teď hlavním motorem růstu hypotéky. Nově poskytnuté za první čtvrtletí se meziročně zvýšily o 22 procent. Důvodem jsou velmi nízké úrokové sazby a po několika letech krize nižší ceny nemovitostí. Kysilka ovšem připustil, že české hypotéky začaly budit obavy v zahraničí. Investoři a analytici jezdí zkoumat, zda je růst hypoték zdravý a nevzniká nová bublina na trhu nemovitostí. Podle něj však žádný takový signál není.

Češi nakupují podle ceny, a ne kvality, píše deník Právo. Cena se stává kritériem u nízkopříjmových skupin obyvatel, ale na ceny se stále častěji ptají i lidé z tzv. střední a vyšší třídy. Nejčastější otázkou, kterou dnes zaslechnete v Česku v obchodech, je proto dotaz, kolik co nyní stojí. Podle průzkumu Media projektu je pro 79 procent lidí starších 55 let při běžných nákupech důležitější cena než značka, u zboží dlouhodobé spotřeby je to pak 65 procent. Ceny ale sledují prakticky všechny věkové skupiny. Lidé více přemýšlejí, zda dají do košíku jogurt za 6,50 nebo za 12 korun, říká prodavačka z pražského nákupního centra. Pokud by Češi museli snížit své výdaje měsíčně o tisícikorunu, sáhli by nejčastěji k omezení návštěv restaurací, k úsporám při nákupu oblečení a spotřebního zboží. Podle průzkumu společnosti Ipsos Tambor jsou mladí lidé do 25 let ochotni omezit kvůli šetření telefonování a cigarety.

Deregulace zlevnila nájmy. Větší poptávka už ale žene ceny nahoru, uvádí Hospodářské noviny. Většina českých měst uvolnila činže letos v lednu, v prosinci čeká deregulace Prahu, Brno a další krajská města. Bude se týkat přibližně 250 tisíc domácností. Regulace zasáhla 75 procent trhu s nájemním bydlením. Omezený počet bytů na volném trhu předtím držel nájemné poměrně vysoko, říká ředitel CPI Byty Daniel Bacík. Dnes je podle něj nabídka nájemních bytů mnohem větší, k růstu činží tak nevidí reálný důvod. Zkušenosti s deregulací už mají v Ústí nad Labem. Zatímco v dubnu 2011 jste tam dali za byt 50 metrů čtverečních měsíčně 6450 korun, letos v dubnu to bylo o 600 korun méně. Jenže Jana Jabůrková z ministerstva pro místní rozvoj poukazuje na to, že v některých městech může nastat i opačná situace. Ve velkých městech už mnohdy maximální hodnoty stanovené zákonem překračují úroveň tržního nájemného. Příkladem může být Praha. Tady můžete sehnat 90 metrů čtverečních velký byt na Žižkově i za 10 tisíc korun, ale s regulovaným nájmem by vás přišel na více než 13 tisíc. Zájemci o bydlení však mají z čeho vybírat. V nabídce se začínají objevovat i byty v žádaných lokalitách, které si dosud majitelé drželi jen kvůli regulovaným nízkým cenám buď prázdné nebo je načerno pronajímali.

Evropské unii vděčíme za snazší cestování i práci v zahraničí. Příval zákazů a příkazů však rozšiřuje řady odpůrců, píší Lidové noviny. Energií se nesmí plýtvat, zavelela před čtyřmi lety Evropská komise. A rozhodla o stažení klasických žárovek z prodeje. Hned v září 2009 z obchodních řetězců zmizely stowattové žárovky. Nahrazují je úsporné zářivky. Řadě lidí vadí jejich chladné nepřirozené světlo. Česko vstoupilo do unie před osmi lety. Členství umožnilo lidem cestovat bez kontrol na hranicích či snazší přístup k práci v zahraničí. Zároveň se však museli smířit se ztrátou rtuťových teploměrů či už zmíněných žárovek. Evropské peníze znamenají významnou pomoc rozpočtům, vědě i výzkumu. Jenže dotační peníze nejsou vždy vynaloženy efektivně. Na čerpání z celkových 776 milionu jich stále čeká 450.

Z Ostravy do Prahy za 250 korun, z Brna do Frankfurtu nad Mohanem za tisícovku. To nejsou žádné akční slevy, ale běžné ceny, za které řidiči nabízejí cestu svým potenciálním spolujezdcům, píše Mladá fronta Dnes. Zejména mladší Češi objevují čím dál častěji fenomén spolujízdy: řidiči na specializovaných webech inzerují trasy, které mají v plánu jet, a zvou cestující, kteří míří stejným směrem, aby si 'přisedli'. Jedním z hlavních důvodů je určitě zvyšování ceny benzinu a nafty, říká Jan Mittner, zakladatel serveru, který se na nabídky spolujízd specializuje. Například Zdeněk Kaminski bere jednoho či dva spolujezdce rok a půl dvakrát týdně. Odjel už stovky jízd a odhadem ušetřil na pohonných hmotách 50 tisíc korun. Od svých spolucestujících inkasuje na čtyři sta kilometrů dlouhé trase maximálně 250 korun. Cesta vlakem nebo autobusem by je vyšla o dvě stovky dráž. Zatímco stopaři pomalu od silnic mizí, fenomén domluvené spolujízdy získává zejména mezi studenty na popularitě.