Přehled tisku

17-04-2012 13:37 | Jan Charvát

Stáhnout: MP3

Foto: ČT24Foto: ČT24 Občanská demokratická strana má problém, Němcová vzdala boj o Hrad. Tak zní titulek Lidových novin, který reaguje na pondělní rozhodnutí předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové nekandidovat v primárkách ODS na funkci hlavy státu. V průzkumech přitom měla ze stranických kandidátů největší podporu, píše list. Řada lidí také doufala v to, že se prezidentem stane žena. Tématu se věnuje i deník Mladá fronta Dnes. Politolog Ladislav Mrklas říká, že pro situaci má jediné možné vysvětlení. ODS se patrně poohlíží po nestranickém kandidátovi do prezidentských voleb. Podle něj se to dnes jeví jako jediná varianta, jak vyjít se ctí, řekl deníku. Politici vládní strany vesměs rozhodnutí přijali s překvapením. Naděje dalších kandidátů strany - europoslance Evžena Tošenovského a senátora Přemysla Sobotky hodnotí odborníci jako velmi nízké. Sociolog Jan Herzmann na rozhodnutí Němcové reagoval slovy, že "mu přijde, jako by to ODS vzdala." Němcová měla totiž v průzkumech výrazný náskok před Přemyslem Sobotkou.

 

Armáda Franze Josefa se znovu sejde, píše deník Právo. Státy Visegrádské čtyřky totiž odsouhlasily vznik společné vojenské jednotky, takzvané battle group. Ta by měla zasahovat v neklidných oblastech světa a hájit tam zájmy Evropské unie. Dříve se například uvažovalo, že by jednotka mohla být nasazena v Čadu nebo Kongu. Bojové uskupení povede Polsko, které bude mít v jednotce nejvíc vojáků - 1200. 800 lidí bude z Česka a zbylých 750 za Slovenska a Maďarska. Společná jednotka se poprvé sejde příští rok. Armády také jednaly o tom, jak ušetřit v době rozpočtových škrtů. Společně by mohly pořídit třeba radary středního dosahu. Všem čtyřem armádám totiž dosluhují staré sovětské radary z dob Varšavské smlouvy. Škrty ale způsobují i jiné problémy. Například na Slovensku je více důchodců, kteří z armády odešli, než těch, kteří v ní slouží. Tak se alespoň vyjádřil náčelník generálního štábu Peter Vojtek.

 

Vláda má na stole projekt, který posílí energetickou bezpečnost státu. Píše to ekonomický deník E15. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba kabinetu předložil návrh nové daně z ropných produktů, díky které bude možné financovat zvýšení strategických rezerv ropy z 90 na 120 dní. Třicet dní navíc má formou nové daně uhradit podnikatelé. Fakticky tak skončí dřívější praxe, kdy tvorbu ropných rezerv financoval stát. Vláda navýšení ropných rezerv zvažuje už několik let, opatření ale bylo několikrát odloženo, zdůrazňuje deník E15. Navýšením zásob chce stát posílit bezpečnost ropných zásob a dodávek, jak doporučuje Evropská komise. Téma zvyšování rezerv je aktuální poté, co se v minulých dnech objevily nejasnosti kolem toho, zda ruští dodavatelé dodrží plány dodávek suroviny do Česka. Kolem návrhu však lze podle dostupných informací očekávat bouřlivou diskusi, uvádí deník E15.

 

Plošné testy žákům nepomohou, říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny expertka na vzdělávání z Nového Zélandu Alison Gilmore. Podle ní se plošné testování, které chtěl například zavádět bývalý ministr školství Josef Dobeš, musí důkladně promyslet. Kdo chce takové testování zavést, musí naprosto jasně vysvětlit, co má testování zjistit, a musí se držet stanoveného cíle. Kde mají děti slabá a silná místa, v tom plošné testy moc nepomáhají. Prostě řeknou, že tato škola učí dobře a tato špatně, konstatuje expertka pro list. Čeští učitelé by se podle ní měli také více soustředit na spolupráci s hodnotiteli výuky. Alternativní způsoby hodnocení mohou být někdy úspěšné. Je třeba zbytečné, aby se žáci učili v hudební výchově například seznamy skladatelů. Mnohem důležitější je, aby žáci chápali význam jednotlivých skladatelů a děl a jak se interpretují jejich díla, říká Alison Gilmore v Hospodářských novinách.

 

Příbramský podnikatel Jaroslav Starka chce po státu 630 milionů korun. Píší to Lidové noviny. Soud ho obviňoval, že se podílel na únosu Lamberta Krejčíře. Stejně tak žádá finanční odškodnění i jeho spolupracovník, viceprezident příbramského fotbalového klubu Vlastimil Spěvák. Ten chce, aby mu stát zaplatil 19,380.000 korun a omluvil se mu. Pokud ne, bude požadovat odškodnění 100 milionů, píše deník. Starkův obhájce Julius Kramarič zase výši odškodného zdůvodňuje mj. špatným zdravím svého klienta. Že bude po státu požadovat náhradu škody, avizoval Starka již několik měsíců, uvádějí Lidové noviny. Kromě toho bude ještě po ministerstvu spravedlnosti požadovat zhruba dva miliony, které vynaložil na obhajobu. Podnikatel Lambert Krejčíř, otec uprchlého Radovan Krejčíře, zmizel na podzim roku 2002. Policie byla přesvědčena, že ho unesla skupina lidí, do níž měli patřit i Starka se Spěvákem a policie je zadržela. Vyšetřování skončilo fiaskem a oba muži byli propuštěni. Ministerstvo spravedlnosti o odškodnění ještě nerozhodlo, na vyřízení žádosti má ze zákona lhůtu šest měsíců. Ministr Jiří Pospíšil (ODS) ale již dříve uvedl, že stamilionové odškodnění není reálné.

 

Očkování dětí mají řešit soudy, píší Lidové noviny. Ministr zdravotnictví Leoš Heger totiž chystá zákon, podle kterého musí s vážnými zákroky u dětí souhlasit oba rodiče. Pokud s ním jeden rodič nesouhlasí, tak stát jmenuje opatrovníka a ten rozhodne. Systém ale už začíná komplikovat život prvním rodičům a dětem, konstatuje list. Ne vždy také soudy lékaři vyhoví a opatrovníka určí. Soudci musí mimo jiné zvažovat, jak je zákrok rizikový. Zákon také neřeší, co se stane, pokud soud zamítne poskytnutí opatrovníka. Podle lékařských sdružení by pravidla měla ideálně odpovídat tomu, jak v současnosti funguje nový občanský zákoník - tedy na principu, že rodiče si vše vyříkají mezi sebou. Práci dětských lékařů v těchto dnech také poznamenává papírování. Pravidlo, že mají mít informovaný souhlas obou rodičů pro zákrok, většinou obcházejí.

 

Oprava české páteřní dálnice D1 může začít, píší na titulní straně Hospodářské noviny. Omezení přijdou už v létě, oprava se chystá na konci června. Stavbu ale budou komplikovat požadavky na stavbu přechodů pro zvěř. Oprava se podle deníku také dotkne každého, kdo v příštích letech po dálnici pojede. Spory o ekodukty, tedy místa přechodu zvěře, jsou podle deníku spíše dobrým soustem pro stavaře než výhodou pro zvířata. Stavba jednoho stojí kolem 250 milionů korun. Ředitelství silnic a dálnic zatím neví, kde na stavbu vezme peníze. Vzhledem k tomu, že se jedná o příspěvkovou organizaci, nemůže využít ani půjčku. Dálnice D1 je páteřní komunikací. Spojuje Prahu s Brnem a pokračuje dále do Bohumína, kde je napojena na polskou dálniční síť. Bude se opravovat po částech a opravy se dočká i středový pruh, ve kterém jsou inženýrské sítě, uvádějí Hospodářské noviny.

 

Největší tuzemský poskytovatel internetového připojení Telefónica koupil kroměřížskou síť Helemik a ostravskou síť OrbisNet. Napsaly to Lidové noviny. Získal tak tisíce nových zákazníků. Telefónica pokračuje ve skupování svých menších konkurentů, všechny koupené firmy zastřešuje pod společnost Internethome, v jejíž síti je už zhruba 80.000 zákazníků, zdůrazňuje list. Společnost začala vznikat v roce 2008 nákupem internetových poskytovatelů v různých lokalitách Česka. V roce 2008 koupil operátor lokální firmy jako VysočinaNet nebo NetBow, o rok později následoval například Trustnet nebo Frýzl s více než čtyřmi tisíci zákazníků. Na začátku roku 2010 pak Telefónica převzala ještě síť Smartone a ve stejném roce i Hi.net. Telefónica podle deníku s nabídkou na odkoupení oslovila i některé další firmy. O akvizici se snažila třeba v případě významného hráče v Ústeckém kraji společnosti Grape SC nebo společnosti Coma s téměř 30.000 zákazníků, napsaly Lidové noviny.

Linkovací služby

Doporučujeme

Související články

Více

Z archivu rubriky

Více

Aktuální relace