Hospodářské noviny uvádějí šest variant toho, jak by se měly od roku 2013 zvyšovat důchody. Modely se pohybují od zachování současného růstu penzí až po jejich zmrazení. Ministr financí Miroslav Kalousek předkládá tyto návrhy na středeční poradu ekonomických ministrů.
Hospodářské noviny uvádějí šest variant toho, jak by se měly od roku 2013 zvyšovat důchody. Modely se pohybují od zachování současného růstu penzí až po jejich zmrazení. Ministr financí Miroslav Kalousek předkládá tyto návrhy na středeční poradu ekonomických ministrů. Pro penzisty by podle deníku bylo nejvýhodnější právě zachování současného stavu, kdy by se důchody zvýšily jednak o růst spotřebitelských cen za uplynulý rok a dále o třetinu růstu reálných mezd. Důchodce s průměrnou penzí 10.500 korun měsíčně by si polepšil o 210 korun. Další varianty kombinují v různých poměrech růst spotřebitelských cen a reálných mezd, případně nepočítají s žádným automatickým růstem. Šestá varianta, tedy zmrazení penzí, by znamenala reálný pokles penzí vlivem inflace. List ale připomíná, že úplné zmrazení důchodů asi nehrozí. Premiér Petr Nečas již o víkendu řekl, že kabinet to udělat nechce.
Předseda Věcí Veřejných Radek John u soudu, foto: ČTK
Marie Jungwirthová během své dvacetileté praxe jako přísedící u soudu rozhodovala i v takových kauzách, jako byl proces s Berdychovým gangem. Přesto říká, že soud s Vítem Bártou z Věcí veřejných v její praxi naprosto vyčnívá. "Po tomto soudním jednání musím říct, že politická scéna je žumpa,"říká v Lidových novinách. Podobný názor má i druhá přísedící, která za čtrnáct let praxe soudila stovky případů. Takhle hrozný ale nebyl žádný, tvrdí Jana Šrůtová o procesu, v němž se veřejně probíraly tajné nahrávky, odposlechy a uplácení v údajné korupční kauze. Obě ženy přitom mohou hrát v rozhodování soudu velkou roli. Mohou totiž přehlasovat soudce. Před tím, aby verdikt odpovídal spíše veřejnému mínění než spravedlivému rozsudku, varoval už premiér Petr Nečas. Soudce i jeho přísedící však shodně říkají, že žádné tlaky necítí. Účast přísedících a jejich profesionalitu při kladení otázek si dokonce pochvalují i obhájci obžalovaných, píší Lidové noviny.
Alena Hanáková
Ministryně kultury Alena Hanáková si v Mladé frontě Dnes stěžuje na úředníky svého úřadu, kteří od počátku bojkotovali její práci. Přiznává, že její první vystoupení pro média nedopadla právě nejlépe. Například pro jedno z prvních vystoupení v televizi k majetkovému vyrovnání s církvemi dala na radu svých poradců a nevzala si s sebou podklady. Na dotazy redaktora pak nebyla s to dobře reagovat. Na jejich radu nešla ani na udílení prestižních divadelních Cen Alfréda Radoka, kde nechyběl žádný z jejích předchůdců. Od divadelníků za to sklidila ironii a posměch. Ministryně se sice zdráhá přímo říct, že jí úředníci po nuceném odchodu Jiřího Bessera dělali naschvály. Připouští ale, že se s překvapením dozvěděla, že pracovníci tiskového odboru bojkotují práci jen proto, aby dali své šéfce příležitost ukázat, co umí. "V každém případě tu končí. Nic nedělali, tak co s nimi?"říká ministryně Hanáková v Mladé frontě Dnes k tomu, že "rozprášila" tiskový odbor ministerstva. Její novou mluvčí se stala Markéta Ševčíková z Českého rozhlasu. To, že první mediální vstupy jeho stranické kolegyně nebyly právě šťastné, přiznává i šéf poslanců TOP 09 Petr Gazdík. Na Aleně Hanákové si ale cení toho, že není mediální žvanil, ale pracant, uzavírá deník.
Foto: Jason Morrison / Stock.XCHNG
Pletichy provázejí až třetinu dražeb, uvádí deník Právo. Počty dražeb majetku zabaveného v exekucích přitom raketově rostou. Jen za loňský rok jich přibylo o polovinu. Stejně rychle ale roste i počet případů, kdy se dražitelé domluví na scénáři licitace ke škodě dlužníka i věřitele. Zmanipulovaná je prý až každá třetí dražba. Podle mluvčí exekutorů Petry Báčové se obvykle jedná o obchody, které se odehrávají mimo jednací síň. Dražitelé například nabízejí i desítky tisíc korun za to, že se dražby nezúčastní a nevyženou tak aukční cenu nahoru. Lidé se přitom často obávají tyto zákulisní dohody oznámit soudnímu exekutorovi, protože nemají dost důkazů. Podle deníku přitom někdy dochází ke zcela absurdním situacím, kdy si dražitelé předávají peníze přímo před očima exekutorů. Klidně přitom tvrdí, že jde o půjčku. Ti, co dostali zaplaceno, přitom přijeli až z druhého konce republiky, aniž učinili jediné podání. Prý se přijeli jen podívat, jak aukce probíhá, píše se v Právu.
S operací dítěte musí podle nového zákona souhlasit oba rodiče. I když jsou rozvedení, dávno spolu nežijí a komunikace mezi nimi někdy těžce vázne. Píše o tom Mladá fronta Dnes. Nemocnice se tak podle deníku jistí proti případným sporům. Nová pravidla se od dubna vztahují například na očkování, vytržení mandlí nebo třeba plastickou operací uší. Souhlas obou rodičů s léčbou vyžaduje zákon všude tam, kde zákrok může "podstatným způsobem negativně ovlivnit další zdravotní stav nebo kvalitu života" dítěte. Jenže nepočítá s tím, že se někteří rodiče k dětem léta nehlásí, žijí v cizině nebo neznámo kde. Nahrává i takovým rodičům, kteří si chtějí přes dítě vyřizovat vzájemné účty. Ministerstvo zdravotnictví v zákonu problém nevidí. Podle mluvčího Vlastimila Sršně už dnes souhlas s léčbou dítěte poskytuje zákonný zástupce. A rodičovská práva mají oba rodiče. Ve fakultních nemocnicích se proto bude zatím vyžadovat souhlas obou. Ovšem jen do prvního soudního stání, uvádí Mladá fronta Dnes.
Natálka s maminkou Annou Sivákovou
Rodičům pětileté Natálky, která byla před třemi roky těžce popálena při útoku žhářů ve Vítkově, hrozí, že přijdou o střechu nad hlavou. Domek, který si rodina pořídila díky darům, je totiž v exekuci kvůli dluhům. Píše o tom deník Právo. Matka Natálky přitom tvrdí, že o hrozbě exekuce nic neví a rodina žádné dluhy nemá. Žije přitom jen ze sociálních dávek. Exekutorský úřad je vázán mlčenlivostí, a nemůže se proto k celé kauze vyjádřit.
Foto: ABS
Lidové noviny informují, že ve Švédsku ve věku 84 let zemřel bývalý politický vězeň Miroslav Dvořáček. O aktivitě tohoto bojovníka proti komunismu v 50. letech bychom asi mnoho nevěděli, přiznává deník, pokud by se jeho případ netýkal také slavného spisovatele Milana Kundery. Byl to však právě Kundera, kdo měl podle policejních dokumentů Dvořáčka nahlásit Státní bezpečnosti. Udání, které vyplulo na povrch před čtyřmi lety, však spisovatel odmítá. Dvořáček se rozhodl bojovat proti totalitnímu režimu, když ho v r. 1948 spolu s dalšími kamarády komunisté vyhodili z Letecké vojenské akademie v Hradci Králové. Přešel pěšky hranice, dostal se do německého uprchlického tábora u Mnichova, dal se ale naverbovat do exilového vojenského zpravodajství. Působil jako agent chodec, při druhém návratu do tehdejšího Československa ho ale zatkla StB. Byl odsouzen a v žaláři a uranových dolech pak strávil čtrnáct let. Na to, že na jeho zatčení měl podíl i Kundera, upozornil v r. 2008 týdeník Respekt. Literární historik Zdeněk Pešat to ale zpochybnil a tvrdí, že udání tehdy podal jiný student.
