Přehled tisku

0:00
/
0:00

Prodej nepotřebného nemovitého majetku Lesů České republiky, který tento státní podnik zahájil předloni na podzim, dosud vynesl 700 milionů korun. Podle deníku E15 to vyplývá z údajů, které listu poskytli zástupci dražebních firem Clanroy a Prokonzulta.

Prodej nepotřebného nemovitého majetku Lesů České republiky, který tento státní podnik zahájil předloni na podzim, dosud vynesl 700 milionů korun. Podle deníku E15 to vyplývá z údajů, které listu poskytli zástupci dražebních firem Clanroy a Prokonzulta. Lesy České republiky si je vybraly v létě 2010 ve výběrovém řízení za 68 milionů korun. Výnos je podle listu srovnatelný s plánem, který podnik měl při zahájení prodejů. Velkou část objektů se ale podařilo vydražit až na druhý pokus po snížení nejnižšího podání, tedy nejnižší částky, za niž šel objekt koupit. "Nejvíce se dražily chaty či rodinné domky na horách a poblíž sjezdovek, rodinné domky, ve kterých byli nájemci, hájenky v lesích a rodinné a bytové domy blízko větších měst,"řekla deníku ředitelka firmy Clanroy Dana Hunčovská. Nejúspěšnější lokality podle největšího podílu prodaných objektů byly Brno, Zlín, Boubín či Konopiště. Nejmenší zájem byl o nemovitosti v severních Čechách, na Plzeňsku a Karlovarsku, píše deník E15. Podle původních informací Lesů České republiky mělo jít do prodeje během dvou let zhruba 1300 objektů. Smlouvy s dražebními firmami vypršely loni na podzim a nové podnik neuzavřel. Další nemovitý majetek k prodeji za miliony korun nyní nabízí na svých webových stránkách, napsal deník E15.


První dálnicí v Česku spravovanou soukromou firmou bude osmikilometrový úsek jihočeské D3 u obce Bošilec, který vyjde na 3,8 miliardy korun. Řidiči by na něj měli vyjet v roce 2016. Ministerstvo dopravy už dokončilo podrobné plány, jak má první modelový projekt spolupráce soukromníků a státu při stavbě silnic vypadat, uvádějí Hospodářské noviny. "Máme zájem vyzkoušet tento model financování na menším úseku, který je připraven, stát už vykoupil pozemky, a nic nám nebrání ve stavbě, kromě nedostatku peněz,"řekl deníku ministr dopravy Pavel Dobeš (VV). První PPP projekt má podle listu fungovat tak, že stát předá soukromníkovi staveniště a splácet mu začne až po zprovoznění dálnice. Po 30 letech firma dálnici předá zpět státu ve stavu, v jakém ji původně dostavěla, tedy kompletně zrekonstruovanou. Peníze bude vláda soukromníkům splácet z mýtného, které na úseku vybere. Cena 3,8 miliardy korun není konečná, navýší se o inflaci. Právě spolupráce státu a soukromníků, takzvané PPP projekty, jsou v současné době jediným řešením, jak začít rychle a levně stavět dálnice. Také podle zprávy Národní ekonomické rady vlády jsou služby stavebních firem pro stát výrazně dražší, než když staví pro soukromý sektor. Pokud plán schválí na jaře vláda, firmy by se mohly začít hlásit už letos v létě. Ministerstvo dopravy přitom láká i zahraniční investory nebo sdružení finančníků a stavitelů. Celá dálnice D3 má měřit 170 kilometrů, zatím je v provozu jen 15kilometrový úsek u Tábora. Staví se ještě 25kilometrová část mezi Táborem a Veselím na Lužnicí, napsaly Hospodářské noviny.


Český herní průmysl loni stagnoval. Hráči utratili za videohry a herní konzole přes 2,2 miliardy korun, v meziročním srovnání o 13 milionů korun více. Tempo růstu se výrazně snížilo, loni činilo 0,6 procenta a předloni 17 procent. Uvedl to deník E15 s odkazem na data Asociace herního průmyslu, která sdružuje Sony, Microsoft, Electronic Arts a Conquest Entertainment. "Za nižším růstem herního průmyslu vidíme především rostoucí digitální distribuci, která se do výše uvedených čísel nezapočítává, stejně jako snížení prodejních cen herních konzolí a her, ke kterému v roce 2011 došlo,"řekl listu šéf asociace Michal Valkoun. Čísla podle deníku zahrnují útraty za hry pro počítače, herní konzole a kapesní konzole, stejně tak jako za prodeje samotných herních zařízení mimo PC. Nejprodávanějšími hrami se loni podle výzkumu GfK Czech staly Battlefield 3, FIFA 2012, The Elder Scrolls V a Call of Duty: Modern Warfare 3. Konkrétní prodejní čísla nebyla uvedena. Podle stejného výzkumu si u tuzemských hráčů udržely popularitu akční, sportovní a RPG (na hrdiny) hry, napsal deník E15.


Akcionářská struktura fotbalové Sparty se změní. Její dosavadní vlastník, investiční skupina J&T, podle Hospodářských novin prodává část svého podílu. Dvě pětiny akcií od ní kupuje dosavadní šéf představenstva Sparty a bývalý manažer J&T Daniel Křetínský. "Směřujeme k tomu, že 40 procent ve Spartě budu držet já a 60 procent J&T. Nyní se připravují smlouvy, dohoda se finalizuje,"řekl deníku Daniel Křetínský. Dodal, že zatím není jasné, kdy bude obchod dokončen. Podle nej změna férově zobrazuje vztah akcionářů ke klubu. "Já mám ve Spartě rozhodující slovo, já jsme navrhoval skupině J&T převzetí této investice. A pro mne je Sparta strašně důležitá," dodal Daniel Křetínský pro Hospodářské noviny. Deník připomněl, že klub je ztrátový. Od vstupu J&T zakončil se ziskem jen první sezonu 2004/2005, tehdy vydělal 32 milionů korun. V následujících pěti letech Sparta prodělala celkem 624 milionů korun. J&T do klubu ročně investuje stovky milionů korun. "Letos bude asi třeba dát ještě o něco více, zůstáváme mimo evropské poháry a neprodali jsme žádného hráče,"řekl Hospodářským novinám Daniel Křetínský.


Skutečnost, že si zaplatíte dovolenou u pojištěné cestovní kanceláře a počítáte s tím, že pokud by se dostala do potíží, peníze dostanete zpátky, ještě vůbec neznamená, že tomu tak bude, upozorňuje deník Právo. Podle něj záleží jen na cestovce, jak velkou pojistku si sjedná. Už se také stalo, že klienti pojištěné cestovní kanceláře, která zkrachovala, nedostali zpátky svoje peníze. Je to mimo jiné případ Cestovní kanceláře Parkam, která zkrachovala vloni v létě. Byla sice řádně pojištěná, ale problém spočívá v tom, že zákon stanovuje pouze minimální výši pojistného a zbytek nechává na cestovní kanceláři. A ta, ve snaze ušetřit, uzavřela levné pojištění, které však nestačilo na pokrytí celé částky. A tak klienti dostali zpátky jenom část peněz, píše deník Právo.


Foto: Griszka Niewiadomski / Stock.XCHNG
Čeští vysokoškoláci žijí v průměru až o 18 let déle než například ti, kteří za sebou mají jen základní školní docházku. S odkazem na studii České demografické společnosti to napsaly Lidové noviny. Lidé s vysokoškolským diplomem jsou podle expertů vůči sobě odpovědnější. "Také se více zajímají o složení potravin a kupují si kvalitnější jídlo,"řekla listu autorka výzkumu profesorka Jitka Rychtaříková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Upřesnila, že absolvent univerzity nebo jiné vysoké školy v Česku, kterému je dnes 25 let, má naději žít ještě dalších 60 let, zatímco 25letý muž se základním vzděláním bude v průměru žít dalších 42 let. Absolventi vysokých škol také málokdy dělají fyzicky náročnou práci a méně často se pohybují v obtížných pracovních podmínkách, kde je například nadměrné horko, chlad nebo hluk. "Traduje se, že vysokoškoláci jsou přepracovaní a brzy umírají, ale to jsou mýty," uvedla Jitka Rychtaříková pro Lidové noviny. Vyššího věku než jinde v Česku se dožívají lidé v Hradci Králové. Opačně jsou na tom lidé v severočeských Teplicích, kde - především muži - umírají nejdřív z celé země. Nemůže za to jen zhoršené životní prostředí. Podle odborníků na nižší věk Teplických mnohem výrazněji působí jejich životní styl. "Je zde o 20 procent více kuřáků než v jiných krajích republiky,"řekl Lidovým novinám Josef Richter ze Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem.