Přehled tisku
Roman Týc, foto: ČTK
Mladá fronta Dnes informuje o kauze výtvarníka Romana Týce, který má
nastoupit na měsíc do vězení kvůli tomu, že v r. 2007 na dopravních
semaforech v Praze upravil panáčky. Za poškození radničního majetku
mu soud vyměřil 60titisícovou pokutu. Výtvarník ji ale odmítl
zaplatit. Tvrdí, že by tím přiznal, že spáchal trestný čin. Soudci
ho ale poslali za nezaplacení pokuty "natvrdo" do vězení.
Proti Týcovu uvěznění se začaly podepisovat petice, jeho fanoušci pro
něj chtějí prezidentskou milost a mnozí právníci považují jeho
případ za absurdní. Těsně před nástupem do vězení měl
kontroverzní výtvarník další konflikt. Zastal se ženy, která měla
spor s policistou. Svědkyně tvrdí, že policisté natlačili Týce do
auta. Strážníci ale mají jiný výklad, umělec je prý napadl. Týcovi
za to hrozí až čtyři roky vězení, píše Mladá fronta Dnes.
Vlastimil Rampula, foto: ČTK
Podle staronového pražského vrchního zástupce Vlastimila Rampuly
nebylo ovládnutí Mostecké uhelné společnosti trestné. Píší o tom
Lidové noviny. Kauza Mostecké uhelné je podle něj navíc promlčená.
Právě kvůli průtahům při jejím vyšetřování byl ale Rampula
koncem minulého roku odvolán. Tvrdí však, že zhruba třicet šanonů,
které zaslali Švýcaři k prověření českým vyšetřovatelům,
nezůstalo po měsíce netknutých. "Pečlivě jsme je prostudovali,
ale neobjevili jsme v nich nic, co by podle českého práva bylo trestným
činem," uvádí žalobce v deníku. Pořídit si akcie firmy za její
vlastní peníze není podle něj automaticky trestné. Rampulův názor na
tuto kauzu bude hrát významnou roli, protože ve svém úřadu setrvá
přinejmenším několik dalších měsíců. Ministr spravedlnosti Jiří
Pospíšil původně chtěl požádat Nejvyšší správní soud, aby
pozastavil účinnost verdiktu, který vrátil Rampulu do funkce. Nemohl by
tak ale pokračovat ve správním řízení proti němu. O dalším postupu
má Pospíšil jednat s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem,
uvádějí Lidové noviny.
Jiří Pospíšil
Vedení ODS tlačí na Pospíšilův odchod z funkce, napsal deník
Právo. Na zasedání grémia, což je nejužší stranické vedení
včetně premiéra Petra Nečase, se měl ministr spravedlnosti podle
deníku dozvědět, že jeho pozice ve vládě je už neudržitelná.
Zasedání bylo podle zdroje deníku dramatické, členové vedení měli
prý na ministra i hlasitě křičet. Kritizovali ho kvůli kauze vrchního
žalobce Rampuly. Celá kauze se podle grémia zbytečně medializuje. O tom, zda Pospíšil skončí, se má jednat v pondělí na schůzce, kde se
také rozhodne, kdo by ho měl nahradit. Pospíšil ale tyto informace pro
deník popřel. Jako o možné nástupkyni Pospíšila se mluví o místopředsedkyni Věcí veřejných Karolíně Peake. Ta ale podle
informací Práva o tento post nestojí.
Václav Klaus (vlevo) a Jiří Weigl
Chystaná knihovna prezidenta Václava Klause by podle Mladé fronty Dnes
mohla mít sídlo v Gogolově ulici na Hradčanech. Klausův kancléř
Jiří Weigl deníku řekl, že je to jednou z alternativ. Potvrdil prý i nedávné informace médií, že rohovou vilu ve zmíněné ulici si už
prohlédla prezidentova choť Livia. Realitní kanceláře nemovitost
nabízejí za téměř 65 milionů korun, napsal deník. Novou instituci
chce Klausova kancelář představit až po nalezení sídla a registraci
na úřadech. "Chtěli bychom to stihnout do konce roku," uvedl
Weigl. Podle servru ParlamentníListy.cz právě Weigl má předsedat
projektu s názvem Institut Václava Klause. Podle jeho informací už byla
i podepsána zakladatelská smlouva institutu a nyní se čeká na
registraci. Na vznik knihovny by podle médií mohl přispět finančník a hlavní akcionář investiční skupiny PPF Petr Kellner. Podobný projekt
prezidentské knihovny financuje pro bývalého prezidenta Václava Havla
podnikatel Zdeněk Bakala. Prezidentské knihovny jsou běžné ve
Spojených státech, jejich smyslem je uchovat odkaz svých zakladatelů.
Vědci z brněnského Vysokého učení technického vytvořili program,
který pozná emoce z nahrávek hlasu. Využívat ho budou call centra,
lékaři i firmy při komunikaci s klienty. Uvádějí to Hospodářské
noviny. Využití softwaru ale může být do budoucna širší. Může
sloužit třeba operátorům na krizových linkách při vyhodnocování
telefonátů. Systém je schopný také změřit míru stresu a únavy u pilota nebo leteckého dispečera a nařídit mu přestávku. V nejbližší době budou s programem pracovat neurologové v nemocnici u svaté Anny v Brně. Budou sledovat, jak u pacientů s Parkinsonovou
chorobou postupem času klesá schopnost projevovat emoce a jak se jejich
stav případně lepší po podání léků.
Ilustrační foto
Odhalení komunistické mozaiky se srpem, kladivem a rudou hvězdou v Semilech není podle policie propagací nacismu a komunismu a není tedy
trestným činem. Policie se případem zabývala na základě trestního
oznámení Tomáše Trojana, neshledala však porušení zákona. Uvádí
to liberecká příloha Mladé fronty Dnes. Totalitní mozaika doplněná
vysvětlujícím citátem dál zůstane dominantou průčelí jednoho z domů na semilském Riegerově náměstí. Za podporu a propagaci hnutí
směřujících k potlačení práv a svobod člověka, kam se řadí
nacismus i komunismus, hrozí podle trestního zákona trest od jednoho do
pěti let vězení. Podle policie ale neexistuje seznam symbolů, jejichž
používání by bylo automaticky trestné. "Myslím, že je to
špatný zákon. Každopádně jako občan mohu říct, že mozaika je
ošklivá a nehodí se tam. Kazí na náměstí atmosféru," tvrdí
Trojan. Mozaika o rozměrech čtyři krát čtyři metry vznikla v 70.
letech minulého století a jako propagace komunismu sloužila do roku
1990. Pak ji zakryl reklamní panel. Před třemi lety po sundání reklamy
opět vykoukla na náměstí. Od té doby až do konce října loňského
roku se v Semilech živě diskutovalo o tom, co s totalitním pozůstatkem
dál. Zastupitelé se nakonec rozhodli mozaiku na návrh starosty Jana
Farského doplnit citátem George Santayana: "Kdo nezná svou
minulost, je odsouzen ji opakovat" a zanechat ji jako památník
totality.
Ministerstvo kultury stoplo od 1. února příjem nových žádostí do
programu podpory filmového průmyslu, který producentům vrací část
investovaných peněz. V programu totiž docházejí peníze. Uvedl to
deník E15. Hrozí tak zbrzdění solidně rozjetého filmového byznysu. V programu je teď 300 milionů korun, všechny vratky si žádají zhruba
500 milionů Kč. Nedostatek peněz může mít za následek, že stát
producentům nevyplatí slíbených 20 procent vynaložených nákladů,
ale například jen 14 procent. To by mohlo způsobit odchod zahraničních
štábů, píše list. "Ministerstvo kultury proto intenzivně jedná
o řešení situace s ministerstvem financí," uvedla šéfka odboru
média audiovize rezortu kultury Helena Fraňková. Čeští a zahraniční
producenti na poslední chvíli do programu přihlásili 72 filmů a seriálů, jejichž natáčení v tuzemsku je velmi nejisté. Současná
situace by nejvíce mohla dopadnout na zahraniční projekty, jejichž
výroba se rozprostřela do více let, nebo na zcela nové filmy
hollywoodských a dalších studií. Podle E15 se to týká například
francouzského seriálu Borgia, filmu Václavské náměstí, Gray Man s Bradem Pittem, americko -jihokorejského velkofilmu Snow Piercer režiséra
Joon-ho Bonga nebo pokračování seriálu televize ABC Missing. Vládní
program přilákal od roku 2010 doposud filmařské štáby snímku
Mission: Impossible - Ghost Protocol nebo Red Tails.
Díky dotacím z norských fondů rozšířil skanzen v Rožnově pod
Radhoštěm svoji sbírku o sérii cenných domů. Nyní hrozí, že
částku ve výši kolem 70 milionů korun bude muset vrátit. Valašské
muzeum v přírodě je totiž podezřelé, že při tendrech na řemeslné
práce porušilo zákon. O případ se zajímá antimonopolní úřad,
píšou Lidové noviny. Na machinace kolem zakázek upozornil Nejvyšší
kontrolní úřad. Podle něj muzeum v Rožnově pod Radhostěm opakovaně
dělilo veřejné zakázky na stavební práce, když zakázku za 25
milionů korun rozdělilo na čtyři a zakázku v předpokládané hodnotě
47 milionů korun na pět samostatných veřejných zakázek, které zadalo
jednodušším postupem. Rozdělením předmětu do podlimitních
veřejných zakázek se dopustilo porušení zákona o veřejných
zakázkách. Podle informací serveru Lidovky.cz zakázky získávaly
firmy, s nimiž muzeum dlouhodobě spolupracuje. Často jde o malé firmy,
které se na rekonstrukci historických budov specializují a které by
zřejmě ve velkých tendrech neuspěly. Muzeum se brání, že jako
muzejní instituce mohlo zadávat zakázky v jiném, shovívavějším
režimu. Míní, že při vypisování tendrů dotýkajících se
muzejních sbírek nelze používat pravidla jako při stavbě nových
komerčních či státních budov.





