Přehled tisku

25-01-2012 14:07 | Jan Charvát

Stáhnout: MP3

Josef DobešJosef Dobeš Ministr školství Josef Dobeš je v konfliktu s vysokými školami tak trochu nevinně. Myslí si to sociolog Jan Keller, který situaci okolo protestů vysokoškoláků komentuje na stránkách deníku Právo. Podle něj ministr Dobeš dostal podklady k reformě se zadáním ihned splnit úkol. V opačném případě by ho to stálo funkci ministra. Ti, kdo stojí proti němu, naopak nemají co ztratit, jsou to profesionálové ve svých oborech, konstatuje komentátor. To, co je vydáváno za reformu vysokých škol, je jeden velký tunel, konstatuje dále Keller. Stát bude platit bankám, když budou studenti na vysoké škole, zatímco teď platil přímo vysoké škole. Po ukončení studia budou banky zase sponzorovat sami absolventi, kteří po dosažení platu 16 tisíc korun budou splácet za své vzdělání. Podle Jana Kellera budou také do rad škol dosazeni členové finančně vlivných skupin, kteří obsadí důležité orgány vysokých škol. Budou mít zájem jen na obohacení´a nikoli na veřejném zájmu, dodává deník Právo.

 

Nárok na bolestné až do výše průměrné mzdy by měli mít dárci orgánů. Uvedly to Lidové noviny. Nyní se dárcům platí podle listu jen vyšetření před odběrem a část nákladů na dopravu. Pokud lidé kvůli odběru orgánů užívají léky, musí sami hradit poplatek za recept a doplatky. Novelu zákona o bolestném projedná vláda a v platnost by mohly změny vejít v srpnu 2013. Bolestné do výše jedné průměrné mzdy, tedy do zhruba 24.000 korun, má být pro dárce náhradou za pobyt v nemocnici a ušlou mzdu. Podle autorů novely nebudou peníze za dárcovství vést k podvodům s orgány. Náhrady by podle Lidových novin vyplácelo ministerstvo zdravotnictví. Zároveň by měly zdravotní pojišťovny proplácet také vyšetření a kontroly před odběrem a celoživotní sledování funkce zbylého orgánu dárce. Živí dárci mohou darovat pouze párové orgány nebo obnovitelné a regenerující tkáně - například ledvinu, část jater, plic či slinivky nebo kostní dřeň.

 

Matka bývalého ředitele pražského dopravního podniku Martina Dvořáka Marie Nováková získala neprůhledným způsobem vilu v pražských Dejvicích. Píší to Hospodářské noviny. Podle deníku ji koupila na podzim roku 2010 přes firmu Future Earnings s kyperskými vlastníky. Tu zastupovala advokátní kancelář Šachta & Partners, která je v kontaktu také s lobbistou Ivo Rittigem. Ten který podle dokumentů neziskového Nadačního fondu proti korupci inkasoval provize z podezřelých zakázek pražského dopravního podniku. Marie Nováková jakékoli souvislosti odmítá. Za jakou cenu vilu koupila, nejde podle Hospodářských novin dohledat. Dům je totiž psaný na firmu Future Earnings a tu Nováková získala za 200.000 korun. Tvrdí však, že to nebyla konečná cena a že peníze za dům zatím splácí.

 

České podniky mají našlápnuto do vesmíru. Rozsáhlý článek na toto téma přinášejí Hospodářské noviny. Kosmonautika byla podle listu vnímána jako věda, dnes ale představuje dobrou hospodářskou příležitost. Družice poskytují zajímavé informace a Česko by se mohlo podílet na vývoji systémů, které by informace využily. Velkou výhodu přineslo umístění sídla navigačního systému Galileo do Prahy a vstup Česka do Evropské kosmické agentury v roce 2008. Ohledně Galilea se koná v Praze velká konference a zájem o ni je obrovský. Zástupci českého byznysu budou mít šanci navázat kontakty s předními světovými hráči. List také přináší rozhovor s ekonomem Karlovy Univerzity Michalem Mejstříkem. Hlavně malé a střední české firmy jsou úspěšné ve vývoji počítačových aplikací, které mohou pomoci třeba při řízení dopravy. Pro tyto účely se už buduje superpočítač v Ostravě a další technologie říká ekonom v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

 

Armáda se chystá na kyberválku, píší Lidové noviny. Pro případnou obranu proti kyberútokům slouží v Brně Středisko kybernetické obrany, které spadá pod ministerstvo obrany. Podle listu v něm pracuje asi dvacet odborníků. Hlídá ale primárně obranu sítí ministerstva. Česko bylo jednou z posledních zemí unie společně s Kyprem, která neměla obranu proti kybernetickým útokům. Vláda proto schválila loni v červenci strategii, která má vybudovat nové středisko s názvem CERT. To stálo 150 milionů korun a bude zaměstnávat civilní pracovníky. Kyberútok postupuje pomalu a je jako povodeň, která zvyšuje hladinu vody v řece, citují Lidové noviny experta Karla Kuchaříka. Mechanismy také mají být propojeny se zahraničím, aby se včas zjistilo ohrožení.

 

Ostravský krajský soud částečně pozastavil výstavbu obrovské spalovny v Karviné za asi šest miliard korun. S informací přišel deník Právo. Při rozhodování soudců sehrál podle deníku roli i fakt, že by se zasáhlo do biotopu vzácné a ohrožené vážky plavé ve zdejší nádrži Mokroš. Soudci tak dali zčásti za pravdu ekologům z hnutí Duha, kteří na konci loňského roku podali kvůli připravovanému projektu žalobu na Moravskoslezský kraj. "Krajský soud vyhověl návrhu na přiznání odkladného účinku, neboť nemá docházet k situacím, kdy by byl v době rozhodování o správní žalobě povolený záměr nezvratně realizován," sdělila Právu mluvčí ostravského krajského soudu Lucie Böhmová. Ekologové podle listu tvrdí, že když úředníci prozkoumávali vliv spalovny na životní prostředí, udělali hodně chyb. Hnutí vadilo to, že o spalovně rozhodovali úředníci ze stejného města, které za ni dostalo jako kompenzaci 80 milionů korun. Navíc jim chyběl podrobný průzkum oblasti, zda se tam skutečně ohrožený druh vážky plavé vyskytuje a v jakém množství.

 

Stát urychlí schvalování elektráren, píší Lidové noviny. Schvalovací proces třeba v případě Temelína trvá už tři a půl roku a tento fakt trápí ministerstvo průmyslu a obchodu. List dodává, že energetické společnosti tento krok vítají. Podobné problémy jako čeští kolegové mají i evropští energetici. Proto o zrychlení procesu schvalování požádala i Evropská komise. Ekologičtí aktivisté Lidovým novinám řekli, že stát průhledně podporuje největší energetickou společnost ČEZ. Podle nich dusí malé domácí výrobce čisté energie. Konkrétní podobu návrhů mají komise připravit během jara a léta. Společnosti také upozorňují, že problémy nejsou jen ve schvalovacích řízeních, ale také v tom, jak protahují řízení různé zájmové skupiny.

 

Pacientka psychiatrické léčebny v Dobřanech na Plzeňsku se oběsila v síťovém lůžku. Píše to dnešní Právo. "Roztrhla část sítě v horním rohu a vzniklým otvorem prostrčila hlavu, na kterou se zavěsila," uvedl policejní mluvčí Josef Aubrecht s tím, že cizí zavinění vyloučili. Jednapadesátiletá žena spáchala sebevraždu v pátek jen pár hodin poté, co do lůžka byla umístěna. Podle něho onemocnění této ženy už v minulosti provázely náznaky sebepoškozování. Používání síťových a klecových lůžek v Česku kritizovala mezinárodní organizace Amnesty International i britská spisovatelka Joanne Rowlingová.

 

Foto: S. Braswell / Stock.XCHNGFoto: S. Braswell / Stock.XCHNG 95 procent rodičů tresty nepřehání, říká v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes psycholožka Václava Masáková. Sama si ovšem nedovede představit, že by se jí stát montoval do výchovy. Fyzické tresty mají podle ní být přiměřené. Týrané děti jsou podle ní v ohrožení zejména tehdy, když se bojí přiznat dospělým pravdu nebo se stydí za to, že žijí v podobné rodině. Dítě také dovede mít rádo své rodiče, kteří mu ubližují, a to často celý život. Podle psycholožky Masákové se na nynější podobě výchovy podílí rozvolněné normy, ale i chování rodičů k sobě navzájem. Mladé frontě Dnes řekla, že v dnešní době je akceptována vulgarita, která dříve nebyla. Pak existuje i základní existenciální úzkost lidí, kteří mají děti, ale nemohou se jim tolik věnovat.

Linkovací služby

Doporučujeme

Související články

Více

Z archivu rubriky

Více

Aktuální relace