Přehled tisku

Policejní prezident Petr Lessy se ostře postavil proti návrhům razantních úspor uvnitř policie. Ty na popud ministra vnitra vypracovala speciální komise vedená bývalým šéfem policie Oldřichem Tomáškem. Jak píše deník Právo, jeho skupina například navrhla, aby v rámci policie svléklo více než 1000 lidí z kanceláří uniformu a přešlo do civilu, což by mělo ušetřit stovky miliónů korun. Jenže to by podle Lessyho ve výsledku znamenalo přesný opak - náklady v řádu desítek miliónů. Své připomínky poslal ministrovi vnitra Kubicemu a deník je má k dispozici. Lessy Tomáškovy návrhy napadá jako populistické, nereálné a ohrožující výkon služby. Klíčové jednání má proběhnout příští týden poté, co se Lessy vrátí ze služební cesty. U stěžejních návrhů se dá očekávat tvrdý střet. Návrhy podle Lessyho totiž neměří úsporu, ale pouze snižují výdaje. Tak to bylo v minulosti již mnohokrát dosaženo úspory, která přišla draho.

Foto: ČTK Dlouho se o tom mluvilo a teď je to tady. Pacient si může najít, jaké čekací doby na zákroky nemocnice mají. Zatím jen ty největší. Nařídil jim to ministr zdravotnictví, píše Mladá fronta dnes. Potřebujete rychle výměnu kolenního kloubu? Pak se vydejte z Ostravy do Prahy, protože ostravská fakultní nemocnice přiznává, že tady se čeká na zákrok 2,5 roku. Pražská nemocnice na Vinohradech vás vezme do tří měsíců. A mamograf? V Brně stihnou pacientky vyšetřit do druhého dne, zato na Bulovce v Praze se průměrná čekací doba vyšplhala na čtvrt roku. Ministr Heger chce zveřejněním čekacích lhůt zabránit praxi, kdy pacientovi v nemocnici řekli, že na operaci si počká půl roku, ale za sponzorský dar půjde na sál do dvou měsíců. Přitom nemocnice běžně operace do dvou měsíců dělala, jen pacient to nevěděl. Většina nemocnic by zvládla odoperovat pacienty rychleji. Mají na to operační sály i lidi, ale chybějí peníze. Pojišťovna jim totiž proplatí jen dohodnutý počet zákroků. Pokud jim za rok schválí třeba jen sto, pacienti pak musí čekat. Čekací lhůty tedy spíš než o kvalitě lékařů vypovídají o schopnostech manažerů vyhádat si od pojišťovny více peněz.

Ilustrační foto: Ministerstvo obrany ČR Česká armáda stahuje z americké základny Shank v afghánském Lógaru dva vojáky, kteří se před několika dny opili. Píše o tom Právo s odvoláním na dobře informované zdroje. Elitní vojáci z rozvědky Vojenského zpravodajství by měli odletět do České republiky ještě v listopadu, přijdou i o část platu. Vojenské zpravodajství nechtělo věc komentovat. Podle listu jednoho z českých vojáků zadržela americká vojenská policie, protože dělal na základně nepořádek. Muž se vzpouzel a byl drzý. Američani ho pak předali české Vojenské policii. Ta dechovou zkouškou zjistila, že zpravodajec je opilý, píše Právo. Vojenští policisté poté provedli test v ubytovně, kde bydlí zpravodajci, a objevili dalšího opilého vojáka. V zahraničních misích vojáci nesmějí alkohol vůbec pít, panuje tam takzvaný suchý zákon.

Ferid Nasr, foto: ČT24 Majitel největší tuzemské cestovní kanceláře Exim Tours Ferid Nasr se rozhodl sloučit své firmy pod jediný holding, jehož akcie chce poté uvést na pražskou burzu. Pokud se záměr s primárním úpisem akcií (IPO) zdaří, bude Exim Holding první cestovatelskou skupinou ve střední Evropě, která si došla pro peníze na burzu. Informuje o tom deník E15. Všechny firmy dosud fungují samostatně a to v Česku, na Slovensku, v Polsku a Maďarsku. Spojuje je pouze osoba majitele. Celkový obrat skupiny je kolem osmi miliard korun, z toho podíl české Exim Tours činí 3,5 miliardy. Ještě před vstupem na burzu se má největší tuzemská cestovatelská skupina rozšířit na Balkán. Do měsíce chce Nasr podepsat smlouvu o koupi nejmenované cestovní kanceláře, která působí v Srbsku, Chorvatsku a Slovinsku. Analytik firmy Cyrrus Karel Potměšil soudí, že Exim Holding má šanci na úspěch. V zahraničí se na burze obchoduje například světová turistická dvojka, společnost Thomas Cook.

Ruzyně přišla o odbavování pasažérů české letecké společnosti Travel Service. Ta podepsala smlouvu s českou pobočkou mezinárodní společnosti Menzies Aviation. Od 1. února tak přestane využívat služeb Letiště Praha. Kontrakt s Menzies Aviation, která nabídla nižší senu než státní firma, podepsal Travel Service na tři roky. Hodnotu kontraktu ani jedna ze stran nezveřejnila. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Služby Letiště Praha využíval Travel Service od svého startu v roce 1997. Podle listu tak letištní handling přichází o svého největšího zákazníka. Odbavování letadel a cestujících na Ruzyni zaměstnává 170 lidí, je zatím předčasné říkat, zda kvůli ztrátě největšího zákazníka budou propouštět.

Foto: Stock.XCHNG Ve Zlíně či v Domažlicích je mnohem větší pravděpodobnost, že se stane tragická nehoda, než například v Plzni či Olomouci. V jedenácti okresních městech se letos v prvním pololetí nestala žádná tragická nehoda. Vyplývá to z řebříčku bezpečnosti. Mladá fronta Dnes se ptá, co může rozhodnout o tom, že se město propadne na konec tabulky bezpečnosti na silnicích. Nejsou to jen agresivní řidiči, ale třeba i chybějící obchvat. Ukazuje to příklad Zlína, který za první pololetí tohoto roku vyšel ze srovnání krajských měst nejhůře. Ve městě s téměř 76 tisíci obyvateli se při dopravních nehodách těžce zranilo šestnáct lidí a jeden člověk zemřel. Právě nový obchvat zřejmě pomohl Plzni, která se ve stejné statistice umístila jako první. Celkově však letošní statistiky vypadají optimisticky. Za první tři čtvrtletí zemřelo na silnicích 529 lití, což je nejnižší číslo od roku 1970.

Ilustrační foto Češi vyvinuli lůžko, které rozpozná infarkt. Jak uvádí Hospodářské noviny, lékaři v pražském IKEM testují prototyp unikátního lůžka, které dokáže samo sledovat stav pacienta a případně mu zavolat pomoc. Systém čtyři roky vyvíjela česká firma Linet, jako první na světě ho uvedla do praxe a zažádala si o jeho patent. Speciální citlivá čidla snímají dech, tep, pohyb nemocného, aniž by se čidel jakkoli dotýkal. V případě, že se jeho stav zhorší, přes wifi či po telefonu vyšle lůžko upozornění sestrám nebo ošetřovateli. Software pomocí dat zjistí například začínající mrtvici, dokáže také určit, jak se pacient hýbe a jestli mu nehrozí proleženiny. Celý systém má podle přestav firmy stát do deseti tisíc korun, takže si jej budou moci dovolit nemocnice i ve svých běžných odděleních, stejně jako například domovy důchodců nebo lidé, kteří doma pečují o nemocného. Linet chce svým lůžkem proniknout i na zahraniční trhy.

Stavět? Už jen se souhlasem archeologů, píší Lidové noviny a dodávají, že je to změna, která se dotkne každého, kdo bude chtít v budoucnu stavět a 'kopne' přitom do zemského povrchu. Čtyřicet dní před zahájením prací bude nutné stavbu nahlásit do nově vzniklého centrálního registru. Počítá s tím novela zákona o památkové péči, která vzniká na ministerstvu kultury. A to kvůli archeologickému výzkumu. Ohlašovací povinnost sice platí v Česku už nyní, drtivá většina lidí ji však opomíjí. Autoři důvodové zprávy k zákonu argumentují tím, že kvůli relativně benevolentní legislativě hrozí riziko nevratných ztrát archeologického dědictví. Norma má přinést i změnu pravidel financování archeologických výzkumů. Pokud se nebude týkat území většího než 150 metrů čtverečních, půjdou náklady na vrub státu. Osvobození od těchto nákladů má pomoci zejména vlastníkům rodinných domů a drobným živnostníkům. Jenže podle archeologů by taková změna byla likvidační. Tvrdí, že financí na výzkumy je už teď nedostatek a zásahy v centrech měst skončí často bez výzkumů.

Ačkoliv přes 14 procent rozlohy Česka pokrývají evropsky chráněná území systému Natura 2000, zaměřená většinou na ochranu ptáků, opeřenců v Česku ubývá. Jak píší Lidové noviny, potvrdily to aktuální výsledky sčítání ptačích populací, zorganizovaného Českou společností ornitologickou. Podle vědců to neznamená, že by Natura postrádala smysl. Problém je v tom, že zatímco se jejím prostřednictvím podařilo v Česku udržet některé kriticky ohrožené druhy, z krajiny mizí ptáci, kteří donedávna kvůli vysokým počtům ochranu nepotřebovali. Jde o dříve početné druhy jako čejka, skřivan nebo strnad. Například u čejky se jedná o devadesátiprocentní pokles oproti stavu z roku 1982, ještě větší je úbytek u dříve hojných chocholoušů. Trvale se snižují i počty opeřenců žijících v lesích.