Přehled tisku

Edward Fagan s dluhopisy, foto: ČTK Americký právník Edward Fagan se bude muset zřejmě smířit s tím, že z Česka deset miliard nevyloudí, píší Lidové noviny. Podle analýzy ministerstva financí jsou závazky z karlovarských dluhopisů z roku 1924 několik desítek let promlčené. Právník, kterému byla před dvěma lety odebrána licence, se teď zřejmě obrátí na soud ve Spojených státech. Lhůta, kterou dal Fagan Česku na jednání, v pondělí vypršela. A nepochodil ani u karlovarského magistrátu, ani u ministerstva financí. Po karlovarském primátorovi Petru Kulhánkovi Fagan v pondělí požadoval, aby uznal jeho nárok na proplacení dluhopisů. Petr Kulhánek mu ale znovu zopakoval, že dluhopisy nemají od roku 1946 s Karlovými Vary nic společného, ať se obrátí na ministerstvo financí. To ho ale právní analýzou, kterou si nechalo vypracovat, zřejmě také nepotěšilo. Edward Fagan je v Česku známá postava. Před lety se chystal postavit do čela rakouských odpůrců Temelína. Jenže pak rychle zmizel, připomínají Lidové noviny.

Alexandr Vondra Ministerstvo obrany platí v době úspor statisíce za honoráře pro externího mediálního poradce. Ministr Alexandr Vondra (ODS) si za státní peníze nechal vypracovat třeba analýzu, jak působil v diskusním pořadu České televize. Jen za dva měsíce dostal externí analytik ministerstva Petr Blažek na honorářích 280 tisíc korun, tedy o 30 tisíc více, než je plat ministra, píše Mladá fronta Dnes. Ministr Vondra si přitom z daní platí patnáctičlenný tým kvalifikovaných lidí v tiskovém oddělení. V účtech se podle listu objevují takové položky, jako například 26.500 korun za "komplexní analýzu vystoupení ministra v Otázkách Václava Moravce na České televizi" nebo 43.750 Kč za analýzu Vondrova výkonu v pořadu Hyde park. "Obraťte se na mluvčího, vyjde vám vstříc," reagoval ministr Vondra na žádost Mladé fronty Dnes o vysvětlení. Podle mluvčího Jana Pejška dělá Petr Blažek "specifický typ činnosti, který nelze zajistit z interních zdrojů". Třeba na vnitru zpracovávají podle jeho mluvčího Pavla Nováka mediální analýzy pro ministra Jana Kubiceho výhradně lidé z tiskového odboru, uvádí Mladá fronta Dnes.

Půl roku po vstupu do čtvrté největší banky v Řecku manažeři investiční společnosti PPF zvažují, že investici za zhruba 65 milionů eur (asi 1,6 miliardy korun) odepíšou. Ve hře je i opačná varianta, podle níž by se PPF, ovládaná nejbohatším Čechem Petrem Kellnerem, zúčastnila navyšování kapitálu v bance, a tím by mohla výrazně zvýšit svůj akciový podíl ze současných 5,72 procenta, píší Hospodářské noviny. "V tuto chvíli není jasné, která varianta zvítězí. O tom se stále debatuje," sdělil listu zdroj z PPF. Oficiálně se PPF nechce k rozhodování o řecké investici vyjadřovat. "Platí, že Řecko je stále významnou investiční příležitostí a náš podíl v Piraeus Bank je nohou ve dveřích, jimiž jsme schopni tuto příležitost zblízka sledovat," řekl Hospodářským novinám mluvčí PPF Milan Tománek. Od dubna ztratily akcie Piraeus Bank více než 75 procent své hodnoty. Před půl rokem byla cena jedné akcie 1,03 eura, v pondělí to bylo 22 eurocentů. Tržní kapitalizace banky tak klesla na 248 milionů eur. To oceňuje podíl PPF podle Hospodářských novin na zhruba 14 milionů eur. Ještě letos v dubnu ji přitom koupě 2,1 procenta akcií Piraeus Bank přišla na zhruba 24 milionů eur, píše list.

Česká republika podle nigerijské lidskoprávní organizace diskriminuje nigerijské vězně. Proto se organizace obrátila na nigerijského prezidenta Goodlucka Jonathana, aby zjednal nápravu. Česká vězeňská služba obvinění důrazně odmítá, informuje deník Právo. Organizaci Centre For Victims of Extra - Judicial killing and Torture (CVEKT Africa) vede kněz Tony Amarube, jenž tvrdí, že v Česku čelí "diskriminačnímu zacházení" asi 120 Nigerijců, kteří si právě odpykávají trest odnětí svobody. Organizace ve své kritice vychází také ze zprávy další místní skupiny, jež podle něj upozorňuje na šest konkrétních případů diskriminace Nigerijců v Česku. Mluvčí vězeňské služby Robert Káčer diskriminaci důrazně odmítá. "Nigerijští vězni mají stejné podmínky jako kteříkoli jiní v České republice. Kategoricky se ohrazujeme proti takovýmto tvrzením. Naopak, pokud jsou například muslimského vyznání, je tomu dokonce přizpůsobena i jejich strava a denní režim," řekl listu Robert Káčer. Upozornil přitom, že pravdivý není ani údaj o počtu vězněných Nigerijců v České republice. Trest si podle něj odpykává 40 Nigerijců, nikoli 120.

Zrušte nadbytečná lůžka v nemocnicích a získáte tím peníze na vyšší platy lékařů. Ministr zdravotnictví Leoš Heger na jaře slíbil, že když nemocnice omezí počet akutních lůžek, pojišťovny jim nechají stejný balík peněz, a ty pak mohou využít na slíbené vyšší platy zdravotnického personálu. Výzvu vyslyšela i pražská nemocnice na Bulovce a několik lůžek zrušila, přesněji 20 lůžek na ortopedické klinice. Hospodářské noviny ale tvrdí, že jen naoko. Pojišťovna ale navzdory tomu, co slíbil ministr zdravotnictví, nemocnici peníze sebrala, celkem 700 tisíc korun měsíčně. Oněch zmíněných 20 lůžek totiž ve skutečnosti jen převzal šéf tamní ortopedie Pavel Dungl, který si tam zřídil svou vlastní soukromou kliniku. A Všeobecná zdravotní pojišťovna celou situaci vyhodnotila tak, že nemocnice lůžka nezrušila, jen je přepustila někomu jinému. Podle pojišťovny o žádné šetření nejde a nemocnice proto přijde o několik milionů ročně, které dostane soukromá firma, píší Hospodářské noviny.

Šluknovsko je nejsevernější částí České republiky. Poslední dobou ale podle deníku Právo připomíná spíš Divoký západ. Roste prý počet lidí, kteří si tam pořizují zbraně. Vedle střelných zbraní je prý v regionu velký zájem i o psy nebo o pepřové spreje a teleskopické obušky. Podle Práva se lidé prostě bojí zvýšené kriminality a násilí, která souvisí s přílivem nepřizpůsobivých občanů na Šluknovsko. Roste prý i počet těch, kteří žádají o zbrojní průkazy, píše deník Právo.

České školní jídelny prý potřebují změnu. Vaří se v nich stejně už deset let, upozorňují Lidové noviny. Podle listu výběr stravy v jídelnách závisí na vyhlášce o stravování, kterou určuje ministerstvo školství. Podle expertů by se na jídelníčku mělo objevit víc obilovin, prospělo by naopak méně bílkovin. Změnu prý plánoval už exministr školství Ondřej Liška, nakonec se mu to ale nepodařilo, píší Lidové noviny.