Přehled tisku

Martin Roman Martin Roman přiznal vazby na vlastníka plzeňské Škody. Informují o tom Hospodářské noviny. Bývalý generální ředitel ČEZ Roman tak čelí vážnému podezření ze střetu zájmů. Martin Roman vedl ČEZ a navíc zasedal v dozorčí radě Českých drah. Obě tyto státní firmy dělaly s už privatizovanou Škodou mnohamiliardové obchody. Vztah Martina Romana k plzeňské Škodě a jejímu vlastníku, skupině Appian, začíná šetřit protikorupční policie. Současný šéf ČEZ Daniel Beneš na pokyn ministra financí prověří smlouvy ČEZ se Škodou. Hospodářské noviny přinášejí informace o možném trestu v případě prokázání Romanovy viny, a to 2 roky až 8 let vězení za porušení povinnosti při správě cizího majetku, nebo 5 až 10 let za zneužití informace a postavení v obchodním styku.

Nedostatek financí v českém vězeňství je tématem článku v Lidových novinách. Pohledávky vězeňské služby činily v roce 2010 zhruba miliardu korun, z toho polovinu dluhů mají na svědomí vězni. Jeden den za mřížemi stojí v průměru tisíc korun, a trestanci si musí ze zákona na nájem a na jídlo přispívat. Mnoho vězňů však za svůj pobyt v cele neplatí. Z celkové dlužné částky věznice vymohou sotva 3 procenta. Složité vymáhání dluhů by podle Lidových novin měly zlepšit změny zákonů, jako například právo na přístup k informacím o majetku dlužníků, nebo nahlížení do škály registrů. Náměstek ministra spravedlnosti pro vězenství Daniel Volák pro list upřesňuje, že vězeňská služba by mohla v budoucnu získat právo nahlížet do katastru nemovitostí, do evidencí o pobírání důchodů nebo do centrální evidence obyvatel. Vstup do databází tak pomůže vypátrat dlužníka a zmapovat jeho příjmy a majetek.

Domácí násilí nechává v klidu téměř polovinu Čechů. Jak píše Mladá fronta Dnes, pouze 56 procent dotázaných by v případě domácího násilí nějak zasáhlo. Ostatní oslovení svůj nezájem zdůvodňovali tím, že své soukromí si má řešit každý sám. Lidé ochotní jednat by nejčastěji přivolali policii, menší část by zkusila násilníkovi domluvit. Jen velmi málo dotázaných by věc oznámilo sociálním pracovníkům nebo na linku bezpečí. Podle Markéty Vitoušové z Bílého kruho bezpečí za se posledních dvacet let situace přeci jen zlepšila tím, že stále více sousedů nebo příbuzných se o pomoci chodí do Bílého kruhu bezpečí alespoň poradit. Mladá fronta Dnes uvádí, že policie má od roku 2007 účinný nástroj, jak obětem domácího násilí okamžitě pomoci. Může totiž tyrana na deset dní vykázat z bytu, a to dokonce i tehdy, když s tím oběť nesouhlasí. Jen v loňském roce policisté vykázali 1054 násilníků.

Deník Právo poukazuje na plýtvání penězi za zbytečnou korespondenci mezi úředníky a bankami. Za dotazy policie a dalších úřadů o tom, zda má u bank prověřovaný člověk účet, zaplatil stát přes 400 miliónů korun. Další stamilióny pak utratily banky za odpovědi. Jen za loňský rok poslaly zákonem oprávněné instituce bankovním ústavům 32 miliónů dotazů, přičemž vyřízení každé žádosti trvá asi 38 dní. Výsledem korespondence bylo necelých 20 procent kladných odpovědí. Za negativní reakce, které ve výsledku k ničemu nevedly, stát zaplatil více než čtvrt miliardy korun, upozorňuje Právo. Řešení má být podle Finančního analytického útvaru ministerstva financí zavedení centrálního registru účtů. Zřízení instituce centrálního registru však vláda nedávno zamítla.

Stát chce znárodňovat domy, o které se majitel 10 let nestará. Opuštěná nemovitost pak připadne do vlastnictví obce, která rozhodne o jejím dalším nakládání. Novinku z návrhu občanského zákoníku cituje Mladá fronta Dnes. Motivem návrhu je záchrana různých polorozbořených zámečků, ruin a squattů nebo alespoň jejich zajištění před pádem na kolemjdoucí. Týká se hlavně těch budov, jejichž oprava by byla nákladnější než prodej. Jak se pro deník vyjádřil poslanec a právník Jeroným Tejc z ČSSD, nový zákon by pomohl třeba u majetku, který nebyl vypořádán od války. "Jako vlastníci jsou často vedeni lidé, které nelze dohledat. Pokud budovy připadnou státu, úřad pro zastupování státu je pronajme nebo vše vyřeší jinak," doplnil Tejc. Mladá fronta Dnes připomíná, že k velkým změnám v občanském zákoníku dochází po padesáti letech. Mění se například pasáže o nájmech v bytě, dovolených, dědictví nebo o lidech zbavených svéprávnosti.

Hospodářské noviny přinášejí reportáž o novince ve třídění odpadů pomocí čárového kódu, kterou uplatňuje radnice v moravské obci Tišnov. Obec je jednou z prvních, která takové rozlišování zavedla, a celý cyklus sběru placeného odpadu tak zajišťuje sama. Jinde totiž musí lidé vytříděný odpad sami odvážet na sběrná místa. Tišnovská radnice zatím rozdala 207 čárových kódů participujícím rodinám, které za efektivní třídění odpadu navíc finančně zvýhodňuje. Namísto barevných popelnic lidé třídí odpad do žlutých pytlů. Ty následně ve sběrném dvoře zkontrolují zaměstnanci města a čtečkou zaznamenají přidělený čárový kód na pytli. Zatímco svoz odpadu město ještě pořád dotuje, třídění plastů a kartonů už přineslo zisk. Pokud vše půjde hladce, radnice vydělá až čtyři sta tisíc korun, uzavírají Hospodářské noviny.

Ladislav Bátora Komentář deníku Právo si všímá rezignace bývalého náměstka ministra školství Ladislava Bátory. Zmíněná rezignace byla podle Práva věrnou ilustrací toho, že blufování, pokrytectví a obyčejné lhaní se už všeobecně stalo součástí nejvyšší české politické scény. "Netvrdili nám ještě nedávno z míst nejvyšších, že zmíněný úředník zastává funkci tak málo významnou, že nemůže negativně ovlivňovat ani výchovný proces ani chod resortu?" ptá se ve svém komentáři sociolog Jan Keller a pokračuje: "Pokud s takovou pompou rezignuje úředník natolik bezvýznamný, co se asi bude dít při rezignaci zaměstnanců skutečně důležitých?" Keller dále komentuje, že vysoce postavený loajální úředník Bátora využil ministrovy krátké nemoci a zběhnul ze svého postu. "Člověk, který má plnou pusu národovectví, se v době klíčových reforem, které ovlivní vzdělávání národa na dlouhou dobu, jednoduše vykašlal na to, co ještě před týdnem považoval za své poslání," konstatoval Keller.

Svět od plošných testů upouští, Česko je rozjíždí - takový je titulek článku v Mladé frontě Dnes. Plošné testy pro žáky pátých a devátých tříd plánuje zavést ministerstvo školství v roce 2013/2014. Ministr školství Josef Dobeš si od testů slibuje zkvalitnění českého školství. Výsledky mezinárodních srovnání totiž dlouhodobě ukazují, že na tom čeští školáci nejsou moc dobře. Pravidelně se umisťují na spodních příčkách, píše Mladá fronta Dnes. Jana Straková z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy pro deník potvrdila, že řada zemí plošné testy zavedla, ale jejich výsledky nebyly dlouho hodnoceny. Zároveň však dodala, že testy nepomáhají ke zlepšení vyučování a učení, ani k profesnímu rozvoji učitelů. Článek dále přináší informaci o tom, že OECD nedávno doporučila zavedení výběrového národního testování na menším vzorku školáků oproti plošnému testování.