Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

České deníky komentují úterní pád slovenské vlády premiérky Ivety Radičové poté, co slovenský parlament neschválil posílení pravomocí záchranného fondu eurozóny. Iveta Radičová by měla být pro většinu Evropské unie - a nejen té, která platí eurem - hrdinkou roku a možná i desetiletí, píší Lidové noviny.

Iveta Radičová,  foto: ČTK
České deníky komentují úterní pád slovenské vlády premiérky Ivety Radičové poté, co slovenský parlament neschválil posílení pravomocí záchranného fondu eurozóny. Iveta Radičová by měla být pro většinu Evropské unie - a nejen té, která platí eurem - hrdinkou roku a možná i desetiletí, píší Lidové noviny. Podle nich totiž dokázala to, co by dokázal jen málokterý evropský politik, a to vzdát se moci pro dobrou a zásadní věc, jakou je záchrana eura. Iveta Radičová i další politici tří zbývajících vládních stran se za obrovskou cenu v podobě pádu vlády dokázali postavit vzmáhající se vlně protievropského populismu, která přechází nejen Slovenskem, ale méně viditelně i celou Evropskou unií, konstatuje komentátor Lidových novin.

Pochybnosti nad tím, kolik politiků v dnešní Evropě by se zachovalo stejně jako Iveta Radičová, vyslovuje také Mladá fronta Dnes. Ve svém komentáři list zdůrazňuje, že slovenská premiérka obětovala svou politickou kariéru věci, pro niž sama nehoří, jen ví, že teď to jinak nejde. "Nespravedlnost je dvakrát podtržená i tím, že řecká vláda a řecký premiér si dál sedí ve svých křeslech," upozorňuje list.

Poslanecký klub strany Sloboda a Solidarita,  foto: ČTK
Podle komentáře deníku Právo je verdikt slovenského parlamentu ve skutečnosti jen politickým tahem, který bude mít dopady hlavně pro Slovensko, nikoliv pro Evropskou unii. Už ve středu se totiž potvrdilo, že týž parlament, který v úterý posílení eurovalu odmítl, nejpozději v pátek tento krok hladce schválí. Vládní strana Svoboda a solidarita, která nese hlavní vinu za pád kabinetu, by se však nyní měla obávat předčasných voleb. Na Slovensku nikdo nad pádem vlády nejásá, a proto musí tato strana ve volbách počítat s těžkými ztrátami, ale také s tím, že napříště už ve vládě být nemusí, míní deník Právo.

Nad slovenskou i českou euroskepsí se ve svém komentáři zamýšlejí Hospodářské noviny. Podle nich se obě země chovají, jako by jim byl kontext evropské integrace ukradený. Berou si jen to, co se jim hodí: Schengen a volný pohyb osob, volný pohyb kapitálu a pracovních sil či peníze z evropských fondů. Když ale jde o závazky, mluví jinak. Česku vadí údajná ztráta suverenity, Slovensko nechce, aby jeho důchodci dopláceli na jiné. Principem jakéhokoliv spolku je však vzájemný respekt a solidarita, upozorňuje list.


Šéf policie v Ústeckém kraji Jiří Vorálek zřejmě odejde na konci listopadu ze své funkce. Nejdéle sloužící krajský policejní šéf a svého času jeden z kandidátů na post policejního prezidenta je unavený z poměrů ve sboru, uvedla Mladá fronta Dnes s odkazem na zdroje zevnitř policie. Jiří Vorálek vedl severočeské ředitelství od roku 1994. "Odcházím 30. listopadu," citoval jej list, blíže prý ale odchod nevysvětlil. Jeho dobrovolný odchod potvrdilo policejní prezidium. O Vorálkově budoucnosti se občas v zákulisí spekulovalo od začátku letošního roku. Tehdy byl údajně jedním ze tří vážných kandidátů na místo policejního prezidenta, jímž se nakonec stal Petr Lessy. Jiří Vorálek byl ze současných poměrů u české policie unavený, prý kvůli rozpočtovým škrtům a organizačním změnám, tvrdí s odkazem na podřízené Mladá fronta Dnes.


Pacienti v Česku si od ledna budou moci legálně zaplatit za to, aby je v nemocnici ošetřil špičkový lékař, kterého si vyberou. V rozhovoru pro Hospodářské noviny to řekl ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). O příplatky se rozdělí nemocnice s lékaři. Jak vysoké částky za tuto službu pacienti zaplatí, zatím není jasné, jednotlivé nemocnice si zřejmě tuto výši určí samy. Ředitelé nemocnic plán vítají. "Koncem roku k tomu vydáme pokyn, řekneme, jak bychom si to představovali, a nemocnice si to pak nastaví podle svých možností," uvedl ministr Heger. S návrhem před časem přišli lékaři z odborných společností. Dosud se pacienti často dostávali k profesorům či přednostům klinik pomocí úplatků. Největší zájem o výběr lékaře je prý v gynekologii nebo v ortopedii. "Pro management to bude možnost, jak své kvalitní lékaře lépe ohodnotit,"řekl Hospodářským novinámředitel jihlavské nemocnice Lukáš Velev.


Třináct pracovníků někdejší speciální skupiny společnosti ČEZ, kteří čelili obžalobě, že používali k vymáhání dluhů za černý odběr elektřiny nevybíravých metod, se trestného činu nedopustilo. Rozhodl o tom minulý týden odvolací krajský soud v Olomouci. Podle něj nedošlo ze strany zaměstnanců ČEZ k vydírání ani k útisku, informuje Mladá fronta Dnes. Obžalovaným za tyto trestné činy hrozilo až půl roku vězení. Rozhodnutí soudu je pravomocné. Podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže bylo během vyšetřování těchto pracovníků odsouzeno pro trestný čin krádeže nebo podvodu mnoho neoprávněných odběratelů, kteří v tomto případu vystupovali jako poškození.


Ilustrační foto: Ministerstvo obrany ČR
Městský soud v Praze uznal stížnost vojenského pilota Radka Dvořáka, který požaduje po české armádě zpětné doplacení nočních služeb u záchranného vrtulníku na přerovském letišti. Radek Dvořák je jeden z 53 bývalých vojáků, kteří mají za to, že jim noční služby nebyly propláceny v plné výši, a požadují od armády náhradu v celkové výši 50 milionů korun, informují Lidové noviny. "V rámci čtyřiadvacetihodinových směn jsem byl neustále ve službě, přes den i v noci," uvedl Radek Dvořák a upozornil, že i když pracoval celou směnu, její noční část měl placenou jen z poloviny. S dalšími padesáti kolegy z přerovské a olomoucké vrtulníkové základny proto před několika lety požádali Velitelství společných sil v Olomouci, aby jim noční směny zpětně doplatilo. Jeho tehdejší šéf generál Jiří Halaška ale žádost zamítl, vojáci proto podali stížnost k české justici. Krajský soud v Ostravě dal v roce 2009 šesti stěžovatelům zapravdu a nařídil armádě zrušit zamítavé stanovisko a věc znovu vyřešit. Od té doby se však nic nestalo, vojáci proto podle listu doufají, že záležitost posune dopředu středeční soudní verdikt, v němž soudkyně rozhodla, že odvolání Radka Dvořáka musí armáda znovu posoudit.


Foto: Kristýna Maková
Chudoba ohrožuje stále více obyvatel České republiky. Upozornili na to zástupci Armády spásy, píše deník Právo. Loni žilo v Česku na hranici chudoby téměř 936 tisíc lidí, což je podle předběžných údajů Českého statistického úřadu o 50 tisíc více než v roce 2009. "Z našich zkušeností můžeme tuto vzrůstající tendenci potvrdit. Každým dnem se setkáváme s osobami žijícími v tzv. absolutní chudobě, což jsou obyvatelé, kteří nejsou schopni uspokojit své nejzákladnější životní potřeby - zajištění potravy, ošacení, apod.," upozornil národní velitel Armády spády v ČR Michael R. Stannett. V bídě žije v Česku zhruba 300 tisíc lidí, píše deník Právo.


Po patnácti letech se výrazně seškrtá seznam diagnóz, na které lékaři mohou pacientům „napsat lázně". To znamená, že pobyt hradí pojišťovna. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo nový seznam, co bude „na pojišťovnu" a co ne. Tím chce ušetřit až půl milionu korun. Jednoduchá operace žlučníku, akné, alergická rýma, vysoký tlak, lázeňský pobyt s těmito potížemi si pacient už zaplatí sám. „Dnes se řada operací dělá laparoskopicky, jizva je nepatrná, pacient zůstane v nemocnici tři dny a pak jde domů. Není důvod, aby měl nárok na lázně," uvedl pro MF Dnes náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek. Nárok na lázně už napříště nebudou mít pacienti ani u dalších chorob. Zjednodušeně řečeno, všechno míří k tomu, aby lázeňské pobyty, kde se lidé léčí jen pitnou kúrou či čerstvým vzduchem, nebyly hrazené z pojištění.