Mladá fronta Dnes informuje o oslavách 75. narozenin exprezidenta Václava Havla. Mezi šesti stovkami politických, ekonomických i kulturních celebrit, které přišly do pražské Galerie DOX, byla i bývalá ministryně zahraničních věcí Spojených států Madeleine Albrightová, polský disident Adam Michnik nebo ekonom a prezidentský kandidát Jan Švejnar.
Madeleine Albright, Dagmar Havlová y Václav Havel, foto: ISIFA/ Alan Pajer
Mladá fronta Dnes informuje o oslavách 75. narozenin exprezidenta Václava Havla. Mezi šesti stovkami politických, ekonomických i kulturních celebrit, které přišly do pražské Galerie DOX, byla i bývalá ministryně zahraničních věcí Spojených států Madeleine Albrightová, polský disident Adam Michnik nebo ekonom a prezidentský kandidát Jan Švejnar. Jedním z mála českých politiků, které Havel na svou oslavu pozval, byl ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Pozvánku naopak nedostal současný prezident Václav Klaus, což podle deníku není vzhledem k jejich dlouhodobě napjatým vztahům velké překvapení. Jak bez dalšího komentáře uvedla Havlova tajemnice Sabina Tančevová, exprezident zval jen své přátele. Prezident Klaus si neodpustil jemné popíchnutí na adresu svého předchůdce, když ve stejný den blahopřál k osmdesátinám Jiřímu Suchému. Řekl, že Suchého písnička Kočka na okně byla větším průlomem na zkamenělého ovzduší totalitního Československa než mnohé sjezdy spisovatelů, které politicky připravovaly pražské jaro. Právě na 4. sjezdu spisovatelů v r. 1967 kritizoval Václav Havel jako jeden z prvních mocenský monopol komunistické strany, píše Mladá fronta Dnes.
Jiří Čunek
"Bobošíková loví Čunka do voleb" - hlásá titulek na úvodní straně deníku Právo. Suverenita - blok Jany Bobošíkové (SBB) chce podle listu v krajských a senátních volbách, které se konají příští rok na podzim, vytěžit hlasy voličů nespokojených s Romy. Proto zahájila jednání s bývalým šéfem lidovců a senátorem Jiřím Čunkem, jehož zkušeností by chtěla využít. Jiří Čunek deníku potvrdil, že první jednání proběhlo, ale schůzku nechtěl komentovat. Prozradil však, že SBB není sama, kdo touží po spolupráci s ním, konkrétní zájemce ale utajil. "Rádi bychom také vzhledem k aktuálním problémům ve Šluknovském výběžku využili zkušeností pana senátora, které získal v době, kdy byl starostou Vsetína,"řekla místopředsedkyně SBB Jana Volfová, která se s Jiřím Čunkem setkala. Ten se před časem jako starosta Vsetína "proslavil" tím, že vystěhoval některé romské rodiny do kontejnerových bytů a do zpustošených domů daleko od Vsetína. Nedávno se zúčastnil jednání zastupitelstva ve Varnsdorfu, kde nepřímo doporučil svůj postup, píše deník Právo.
Foto: Štěpánka Budková, Radio Prague International
Podle světově uznávaného ekonoma Josepha Stiglitze je Česko v lepší situaci než státy eurozóny, protože má vlastní měnu. Nositele Nobelovy ceny za ekonomii citují Hospodářské noviny. V exkluzivním rozhovoru pro deník uvedl, že Česká republika může řídit svůj měnový kurz, podpořit český vývoj, zvýšit poptávku po českém i snížit nezaměstnanost. Česká národní banka, která je za měnovou politiku odpovědná, ale upozorňuje, že kurz koruny je určován nabídkou a poptávkou na trzích a centrální banka do něj nezasahuje. Z toho ale vyplývá nestabilita kurzu. Pro malé hráče, jako je Česko, je manipulování s kurzem dost obtížné, tvrdí hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Centrální banka by totiž musela nakupovat obrovské množství deviz a kvůli klesajícímu kurzu koruny by z toho mohla mít velké ztráty. Stiglitz současně varuje, že česká ekonomika může doplatit na sníženou poptávku z Německa, upozorňuje deník.
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) chce od roku 2014 zvýšit daň z nemovitosti podle ceny pozemku. Ceny v jednotlivých lokalitách by se určovaly podle cenových map, odvozených od obvyklých cen v daném místě. Jak ministr Kalousek řekl Lidovým novinám, chce záměr nového systému výpočtu daně, který by měl platit od roku 2014, projednávat spolu novelou zákona o rozpočtovém určení daní. "Záměr, který chci do konce roku předložit k diskusi, vychází z předpokladu, že by města byla rozdělena do několika zón, kterým by jednotlivá obecní zastupitelstva mohla přiřazovat různé koeficienty pro výpočet daně z nemovitosti,"řekl ministr Kalousek listu. "O konkrétní podobě cenových map pozemků se ještě bude diskutovat," dodal. Mnoho starostů a zastupitelů ale přistupuje ke zvyšování daně obezřetně. Zdůrazňují, že na celkových daňových příjmech se podílí jen malou částí, avšak její navyšování negativně ovlivní obyvatele. "Lidé se o vlastní nemovitosti starají sami, a snižují tak náklady města na bytový fond. Proč bychom jim ještě měli zvyšovat daň?,"řekl Lidovým novinám starosta Teplic a senátor za ODS Jaroslav Kubera. Podle něj by bylo spravedlivější odvozovat daň z nemovitosti od rozlohy pozemku. "Když má někdo velký pozemek, je pro obec náročnější zajistit například veřejné osvětlení kolem takového pozemku," dodal Jaroslav Kubera. Navýšení daně podle ceny pozemku je podle ministra Kalouska namístě.
Hospodářské noviny se věnují na dvou stranách robotickým operacím. Takových operací, kdy lékař sedí v jedné místnosti a přes počítač řídí robota v druhé místnosti, je v České republice provedeno přes pět tisíc ročně. A to je právě kámen úrazu. Na jedné straně jsou lékaři, kteří chtějí za každou cenu robotickou chirurgii, na straně druhé jsou takoví, kteří tvrdí, že je to zbytečný luxus, píše deník. V Česku v současnosti existuje devět pracovišť, kde se provádí robotické operace. Nejen sami lékaři přiznávají, že jde o velký bussines. Pokud takové pracoviště nabízí robotickou operaci, je to hlavně dobrá reklama. Dodavatelské firmy lobbují za to, aby se k robotické chirurgii dostalo co nejvíce veřejných peněz. Problém tak nastává ve chvíli, kdy se má platit. Jedna pojišťovna takovou operaci hradí, jiná ne. Tak může být jeden pacient operován roboticky, a hned následující nemusí. U robotických operaci není totiž přesně dáno, co je standard, a co nadstandard, upozorňují Hospodářské noviny.
"Porodnice čeká boj. Velké začnou požírat ty malé" - varuje už v titulku svého článku Mladá fronta Dnes. List uvádí, že porodnice, kde se rodí v průměru méně než dvě děti denně, budou v příštím roce jen těžce obhajovat svou existenci. Porodníci se na svém víkendovém sjezdu shodli, že péči o rodičky a novorozeňata je nutné centralizovat. "Opravdu v Česku nepotřebujeme 94 porodnic na 120 tisíc porodů ročně,"řekl listu Aleš Roztočil ze Sdružení nemocničních gynekologů a porodníků. A má k tomu pádné argumenty o bezpečí rodiček a dětí. "Tam, kde se rodí v průměru méně než dvě děti denně, porodníci nemohou mít dostatek zkušeností s komplikacemi při porodu, aby pak dobře zvládli složitý porod,"říká Aleš Roztočil. Na konkrétní hranici, kolik porodů ročně by měla porodnice splňovat, aby si uhájila svou existenci, se však porodníci neshodli, píše Mladá fronta Dnes. Ministr zdravotnictví Leoš Heger k tomu říká, že porodnice se redukovat budou, ale že čeká na konkrétní návrh od lékařů.
Velislavova bible
Nakladatelství Archa 90 údajně neplatí za reprodukční práva na jeden z nejvýznamnějších evropských středověkých rukopisů - Velislavovu bibli. Práva jí prodala Národní knihovna, která chtěla z příjmů za knihu financovat digitalizaci dalších rukopisů. Informují o tom Lidové noviny, podle nichž se knihovna o přislíbené peníze soudí. Škodu odhaduje minimálně na 1,85 milionu korun. Škoda bude podle právní zástupkyně knihovny Jindry Pavlové zřejmě ještě daleko vyšší. "Archa 90 s námi od roku 2009 nekomunikuje a my vlastně ani netušíme, kolik exemplářů se od té doby prodalo," řekla Pavlová. Nakladatelství Archa 90 uvedlo 199 kusů repliky Velislavovy bible na trh před Vánocemi 2007. První vydání se podle tehdejšího tisku prodávalo za 20.000 korun, další na ručním papíře z Velkých Losin za 149.000 korun. Repliky bible, které nechala Archa 90 zhotovit, jsou v prodeji dodnes, píší Lidové noviny.
Letošní ročník révy si vinaři pochvalují, píše deník Právo. Podle nich bude výjimečný. Dá se prý přirovnat k r. 1997, který byl mimořádně kvalitní a vinaři na něj dosud vzpomínají. Hroznům podle pěstitelů nevadilo letošní vlhké léto, zato teplé dny ve druhé polovině srpna a v září dodaly hroznům dostatek cukru. Současné teplé a suché počasí umožňuje, aby se hrozny sklízely beze spěchu a v pravý čas. Jediné, čeho se tak vinaři obávají, jsou nálety agresivních špačků, uvedl deník Právo.
